Státy Evropské unie mají daleko ke spokojenosti s vyjednávacím návrhem pro klíčový páteční summit, který má rozhodnout o příštím sedmiletém rozpočtu bloku a s ním spojeném balíku peněz pro oživení ekonomik zasažených pandemií covidu-19.
Čtyři dny před schůzkou prezidentů a premiérů zní zvláště z některých západoevropských států požadavky na snížení objemu fondu ze současných 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun).
Další země nejsou spokojeny se podobou rozdělování peněz či způsobem, kterým je jejich čerpání spojeno s vládou práva. Naproti tomu jihoevropské státy jako největší příjemci z fondu návrh hájí s tím, že je přínosný pro celou unii. Spolu s Německem či Francií vyzývají k co nejrychlejšímu dosažení shody.
Předseda Evropské rady Charles Michel minulý pátek zveřejnil dlouho očekávaný návrh, který měl utišit nejhlasitější kritiku mířící z členských zemí k původnímu plánu Evropské komise. Zatímco celkový objem rozpočtu na období let 2021 až 2027 Michel snížil z 1,1 bilionu eur o více než dvě desítky miliard, třičtvrtěbilionový fond nechal bez zásadních změn.
Finská premiérka Sanna Marinová v reakci na to prohlásila, že její země bude usilovat o zmenšení tohoto balíku, což má podporu zemí takzvané šetrné čtyřky - Nizozemska, Rakouska, Dánska a Švédska.
Fiskálně konzervativní země usilující o co nejmenší společné zadlužení rozjely podle zdrojů listu Financial Times intenzivní diplomatickou ofenzivu s cílem vyřadit z fondu několik desítek miliard eur, kterými EK chtěla pomoci strategickým firmám ohroženým insolvencí či podpořit proud investic.
Lucemburský premiér Xavier Bettel zase bruselskému webu Politico řekl, že se mu nelíbí způsob, jakým se mají podle návrhu rozdělovat peníze z fondu. Třetím největším příjemcem se má po Itálii a Španělsku stát Polsko, s čímž má Bettel problém.
"Využívání peněz daňových poplatníků pro země, v nichž nejsou naše hodnoty respektovány, je velmi těžké (lidem) vysvětlit," citoval dnes lucemburského lídra web. Lucembursko spolu s dalšími západoevropskými státy usiluje o co nejpřísnější podmíněnost přístupu k unijním penězům dodržováním principů demokracie a právního státu, které je podle EK v Polsku či Maďarsku pochybné. Maďarský premiér Viktor Orbán naproti tomu v pátek varoval, že návrh, který by čerpání financí podmiňoval "evropskými hodnotami", bude vetovat. Rozpočet i fond potřebují ke schválení jednohlasnou shodu všech 27 unijních lídrů.
Bettel navíc stejně jako jeho český kolega Andrej Babiš či někteří další unijní vůdci kritizuje fakt, že se při rozdělování balíku bude výrazně přihlížet k hodnotám nezaměstnanosti za posledních pět let, které nezohledňují dopad pandemie. Michel v tomto ohledu návrh komise upravil a rozdělil 310 miliard eur grantů na dvě části. Celkem 70 procent z nich se má nově v příštích dvou letech přidělovat podle původního kritizovaného klíče a 30 procent až v roce 2023 podle skutečného poklesu ekonomiky spojeného s koronavirovými omezeními.
Mezi státy tlačícími na rychlé přijetí fondu jsou vedle klíčových nejsilnějších ekonomik Německa a Francie zejména jihoevropské země, které v očekávání letošního dvojciferného propadu ekonomik chtějí začít čerpat peníze již od příštího ledna. Španělská ministryně zahraničí dnes kritizovala přístup zmíněných "šetrných" států s tím, že každá země včetně její se bude podílet na splácení bezprecedentního společného dluhu. "Není to tak, že by Nizozemsko poskytovalo charitu Španělsku či Francii," řekla belgické stanici RTBF ministryně Arancha Gonzálesová.
Související
Německo zatklo muže za špionáž v europarlamentu pro Čínu. Peking reaguje
Známe volební čísla pro eurovolby. O 21 mandátů usiluje 30 subjektů
EU (Evropská unie) , Charles Michel , Xavier Bettel , Lucembursko , Finsko , Belgie
Aktuálně se děje
před 52 minutami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 1 hodinou
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 1 hodinou
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 2 hodinami
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 3 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 3 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 3 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 4 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 4 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 5 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 5 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 5 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 6 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 6 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 6 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 7 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 8 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 8 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 8 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 9 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
Rusko ve středu vetovalo návrh rezoluce OSN předložené Spojenými státy a Japonskem, která vyzývá všechny státy světa, aby zabránily závodům v jaderném zbrojení ve vesmíru.
Zdroj: Libor Novák