Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit.
Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. Rozdílné pohledy na historicky největší společný záchranný plán unie zazněly i během dnešní videokonference ministrů financí.
Evropská komise chce mezi členské země rozdělit celkem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), kvůli nimž se hodlá bezprecedentně zadlužit na finančních trzích. Nejpostiženější země Itálie a Španělsko by podle předběžných propočtů Bruselu měly dostat více než třetinu z celého balíku grantů a půjček. Velká část států nezpochybňuje nutnost vzájemné solidarity, po níž jihoevropské země volají. Spor se však vede o to, jak zajistit, aby nedostávaly peníze za to, že na tom byly špatně už před krizí.
"Pokud má fond financovat cestu z krize, neměl by vycházet z údajů, které platily před ní," řekl ČTK jeden z diplomatů. Skupina zemí z různých částí Evropy, do níž patří vedle Nizozemska, Rakouska, Irska či Maďarska také Česko, nechce, aby se objem národních obálek počítal z toho, jaká kde byla v minulých čtyřech letech nezaměstnanost. Právě toto hledisko však chce komise vedle hrubého národního produktu použít jako jeden z klíčů.
Nespokojené státy navrhují, aby Brusel vzal místo nezaměstnanosti v potaz rozdíl mezi výkonem ekonomik v průběhu loňského podzimu a letošního jara. Například maďarský ministr financí Mihály Varga dnes uvedl, že rozdělování peněz je "šité na míru jižním státům". K jeho zemi je prý systém neférový a měl by být vyváženější.
Aktuálně nastavená kritéria však kromě jihoevropských zemí vyhovují například Polsku, které má být třetím největším příjemcem z fondu, ačkoli dopad covidu-19 na jeho ekonomiku bude podle odhadů EK patřit k nejmenším.
Klíč v rozdělení národních podílů je jedním z více sporných bodů, k jejichž řešení má otevřít cestu videokonference unijních prezidentů a premiérů příští pátek. Za ještě zásadnější označují diplomaté neshody okolo celkové výše společného unijního dluhu či poměru přímých plateb a půjček.
Zatímco jihoevropské země podporované Francií jsou v zásadě spokojeny s návrhem komise, aby ze 750 miliard tvořily dvě třetiny granty a zbytek půjčky. Německý ministr financí Olaf Scholz dnes uvedl, že největší unijní ekonomika podporuje půl bilionu eur grantů, nikoli však zbylou část balíku. Takzvaná šetrná čtyřka zase volá po výrazně nižším podílu přímých plateb. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které tradičně vystupují proti společnému zadlužení EU, by navíc rády snížily i celkovou částku ve fondu. O tom mluví například i Česko či Maďarsko, které však až dosud patřily ke stoupencům co nejvyššího objemu unijních fondů, z nichž byly čistými příjemci.
Podle chorvatského ministra financí Zdravka Mariče se během dnešní videokonference zástupci unijních vlád shodli, že přes rozdílné pohledy chtějí, aby státy dospěly k dohodě co nejdříve. Podle končícího chorvatského předsednictví by to v ideálním případě mohlo být během července, kdy balkánskou zemi v čele EU vystřídá Německo.
První velká debata přijde až na zmíněném videosummitu, od něhož si však diplomaté zásadní průlom neslibují. Unijní činitelé proto hovoří o tom, že by možná již během července mohlo dojít na osobní setkání lídrů s cílem posunout kupředu očekávaná složitá jednání jak o fondu, tak o příštím sedmiletém rozpočtu, který s ním je spojen.
Související
Maďarsko představilo plán na předsednictví v Radě Evropské unie
Evropská unie trestá ruské činovníky sankcemi kvůli smrti Navalného
Aktuálně se děje
před 19 minutami
Nasazením jednotek na Ukrajině by se státy NATO nestaly účastníky války s Ruskem, tvrdí experti
před 1 hodinou
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 3 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
Zástupci jak koalice, tak opozice se s prezidentem Petrem Pavlem shodli na potřebě prodlužovat věk odchodu do důchodu. Vedla se diskuze i ohledně způsobu výpočtu této změny.
Zdroj: Karolína Svobodová