Státy Evropské unie se liší v názorech na rozdělení masivního fondu obnovy, který má pomoci ekonomikám zasaženým koronavirovou krizí zpátky na nohy. Kromě sporů o objem fondu a zastoupení grantů a půjček nemají unijní země jednotný pohled ani na to, podle jakého klíče peníze rozdělit.
Část států včetně Česka není spokojena s kritérii, jimiž podle nich Evropská komise zcela nezohledňuje dopady pandemie. Rozdílné pohledy na historicky největší společný záchranný plán unie zazněly i během dnešní videokonference ministrů financí.
Evropská komise chce mezi členské země rozdělit celkem 750 miliard eur (přes 20 bilionů korun), kvůli nimž se hodlá bezprecedentně zadlužit na finančních trzích. Nejpostiženější země Itálie a Španělsko by podle předběžných propočtů Bruselu měly dostat více než třetinu z celého balíku grantů a půjček. Velká část států nezpochybňuje nutnost vzájemné solidarity, po níž jihoevropské země volají. Spor se však vede o to, jak zajistit, aby nedostávaly peníze za to, že na tom byly špatně už před krizí.
"Pokud má fond financovat cestu z krize, neměl by vycházet z údajů, které platily před ní," řekl ČTK jeden z diplomatů. Skupina zemí z různých částí Evropy, do níž patří vedle Nizozemska, Rakouska, Irska či Maďarska také Česko, nechce, aby se objem národních obálek počítal z toho, jaká kde byla v minulých čtyřech letech nezaměstnanost. Právě toto hledisko však chce komise vedle hrubého národního produktu použít jako jeden z klíčů.
Nespokojené státy navrhují, aby Brusel vzal místo nezaměstnanosti v potaz rozdíl mezi výkonem ekonomik v průběhu loňského podzimu a letošního jara. Například maďarský ministr financí Mihály Varga dnes uvedl, že rozdělování peněz je "šité na míru jižním státům". K jeho zemi je prý systém neférový a měl by být vyváženější.
Aktuálně nastavená kritéria však kromě jihoevropských zemí vyhovují například Polsku, které má být třetím největším příjemcem z fondu, ačkoli dopad covidu-19 na jeho ekonomiku bude podle odhadů EK patřit k nejmenším.
Klíč v rozdělení národních podílů je jedním z více sporných bodů, k jejichž řešení má otevřít cestu videokonference unijních prezidentů a premiérů příští pátek. Za ještě zásadnější označují diplomaté neshody okolo celkové výše společného unijního dluhu či poměru přímých plateb a půjček.
Zatímco jihoevropské země podporované Francií jsou v zásadě spokojeny s návrhem komise, aby ze 750 miliard tvořily dvě třetiny granty a zbytek půjčky. Německý ministr financí Olaf Scholz dnes uvedl, že největší unijní ekonomika podporuje půl bilionu eur grantů, nikoli však zbylou část balíku. Takzvaná šetrná čtyřka zase volá po výrazně nižším podílu přímých plateb. Nizozemsko, Rakousko, Švédsko a Dánsko, které tradičně vystupují proti společnému zadlužení EU, by navíc rády snížily i celkovou částku ve fondu. O tom mluví například i Česko či Maďarsko, které však až dosud patřily ke stoupencům co nejvyššího objemu unijních fondů, z nichž byly čistými příjemci.
Podle chorvatského ministra financí Zdravka Mariče se během dnešní videokonference zástupci unijních vlád shodli, že přes rozdílné pohledy chtějí, aby státy dospěly k dohodě co nejdříve. Podle končícího chorvatského předsednictví by to v ideálním případě mohlo být během července, kdy balkánskou zemi v čele EU vystřídá Německo.
První velká debata přijde až na zmíněném videosummitu, od něhož si však diplomaté zásadní průlom neslibují. Unijní činitelé proto hovoří o tom, že by možná již během července mohlo dojít na osobní setkání lídrů s cílem posunout kupředu očekávaná složitá jednání jak o fondu, tak o příštím sedmiletém rozpočtu, který s ním je spojen.
Související
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Aktuálně se děje
včera
Před budovou soudu, kde probíhá proces s Trumpem, se zapálil muž
včera
EU chystá další sankce proti Rusku. Zaměří se na osoby, které obchází ty stávající
včera
Spor o "sestřelený" bombardér: Letadlo útočilo na Dnipro a Kryvyj Rih, tvrdí Kyjev
včera
WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat
včera
Von der Leyenová: Rusko chce migrací destabilizovat Finsko
včera
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
včera
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
včera
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
včera
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
včera
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
včera
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
včera
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
včera
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
včera
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
včera
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
včera
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
včera
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
včera
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
včera
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
včera
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns.
Zdroj: Libor Novák