Lídři členských zemí NATO se zavázali zajistit dodatečné síly rychlé reakce pro východní křídlo bloku, hodlají stupňovat "praktickou podporu" Ukrajině a rozhodli se formálně spustit proces přijímání Švédska a Finska do aliance. Uvádí to společné prohlášení vydané ve druhý den spojeneckého summitu v Madridu.
Prezidenti a premiéři členských zemí na vrcholné schůzce přijímají nový "strategický koncept" aliance v době pokračující války vedené na Ukrajině Ruskem, které označují za nejvýznamnější a přímou hrozbu pro bezpečnost aliance.
Společné prohlášení přichází poté, co generální tajemník NATO Jens Stoltenberg avizoval několikanásobné posílení aliančních jednotek rychlé reakce, které by byly připravené na východním křídle zasahovat. Navazuje také na úterní dohodu mezi Švédskem a Finskem na jedné straně a Tureckem na straně druhé, která odblokovala snahu dvou severských zemí vstoupit do aliance.
"Dnes jsme se rozhodli pozvat Finsko a Švédsko, aby se staly členy NATO, a odsouhlasili jsme podpis vstupních protokolů," uvádí lídři. Dvojice skandinávských zemí vznesla žádosti o vstup do aliance kolem poloviny května, zahájení přijímacího procesu pak blokovalo Turecko, které se nyní s lídry Finska a Švédska dohodlo na bezpečnostní spolupráci.
"Spojenci se zavázali nasadit dodatečné... síly připravené k boji na našem východním křídle," píše se v pasáži společného prohlášení o posilování mezinárodních "bojových skupin" v regionech jako je Pobaltí nebo střední Evropa. Konkrétní počty v textu uvedené nejsou. Ve stejné pasáži se pak mluví o podpoře těchto bojových skupin v podobě "rychle dostupných posil", což je zřejmě odkaz na síly rychlé reakce, jejichž rozsah má narůst na 300.000 vojáků. Komuniké také zmiňuje "vylepšení" společných vojenských cvičení.
"Válka (ruského) prezidenta (Vladimira) Putina proti Ukrajině otřásla mírem v Evropě," řekl v Madridu na tiskové konferenci Stoltenberg. Zdůraznil, že "Ukrajina může počítat s naší podporou tak dlouho, jak to bude třeba".
Ukrajině bránící se od konce února ruské invazi poslala řada členských států NATO nejrůznější zbraňové systémy, včetně dělostřelectva, salvových raketometů či tanků a obrněných vozidel. "Vítáme snahy všech spojenců, kteří se zapojili do podpory Ukrajiny," uvádí dnešní prohlášení, které takto pomáhajícím státům bloku slibuje alianční podporu s ohledem na jejich případné specifické potřeby.
Summit NATO také mluví o dojednání "posíleného balíčku" obranné pomoci v koordinaci s Kyjevem. "Toto urychlí dodávky nesmrtícího obranného vybavení, zlepší kybernetickou obranu a odolnost Ukrajiny a podpoří modernizaci jejího obranného sektoru," uvádí prohlášení.
Stoltenberg podle zpravodajské společnosti BBC na tiskové konferenci doplnil, že Ukrajina může počítat s dodatečnými dodávkami paliv, zdravotnických potřeb, vybavení pro zabezpečenou komunikaci či přenosnými systémy pro obranu proti dronům. "Tohle všechno ukazuje náš závazek ohledně budoucnosti Ukrajiny a to, že tento závazek je neotřesitelný," citovala generálního tajemníka BBC.
Kyjev výsledky summitu přivítal. "NATO dnes v Madridu prokázalo, že je schopné přijímat těžká, ale klíčová rozhodnutí," napsal na twitteru ukrajinský ministr zahraničí Dmytro Kuleba. Podle něj aliance zaujala střízlivý postoj k Moskvě, ocenil také oficiální přizvání Finska a Švédska.
K účastníkům summitu předtím na dálku promluvil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Tak jako mnohokrát předtím i dnes volal po dalších dodávkách zbraní, finanční podpoře a sankcích proti Rusku. Podle BBC také prezentoval odhad, že obrana Ukrajiny vůči ruským útokům stojí měsíčně pět miliard dolarů (skoro 120 miliard Kč).
Související
Závazky ze summitu NATO se naplňují. Ukrajina začala jednat s členy G7 o bezpečnostních zárukách
V Litvě je každý ochoten bránit zemi se zbraní v ruce, říká velvyslanec pro EZ. Nabádá k ostražitosti vůči Putinovi
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 38 minutami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 1 hodinou
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 2 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 2 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 2 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 3 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 3 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 4 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 4 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 4 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 5 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 5 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 5 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 7 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 7 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 7 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 8 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 8 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
Ministryně pro vědu, výzkum a inovace Helena Langšádlová (TOP 09) se rozhodla podat demisi, oznámila její strana ve čtvrtek ráno. Podrobnosti má končící členka Fialovy vlády poskytnout odpoledne.
Zdroj: Jan Hrabě