Švédská laxní cesta nemusí být nezodpovědná, míní profesoři o boji s koronavirem

NÁZOR - Ačkoliv švédská vláda zakázala shromáždění více než 50 lidí, nevztahuje se to na školy, restaurace a sportoviště, která nadále fungují, poukazují profesoři Paul Franks a Peter Nilsson v komentáři pro server National Interest. Epidemiologové z Lundské univerzity dodávají, že se tak děje navzdory tomu, že počet lidí pozitivně testovaných na nemoc covid-19 přesáhl 3 tisíce.

Ačkoliv nejvíce potvrzených případů má ze skandinávských zemí Norsko, ve Švédku nemoci podlehlo suverénně nejvíce lidí (110 v době psaní tohoto článku, pozn. redaktora), poukazují odborníci. Dodávají, že lidé nyní zujímají různé pozice a někteří tvrdí, že veřejná kritika úřadů pouze šíří nedůvěru obyvatel v době, kdy je zoufale potřeba, zatímco jiní věří, že Švédsko míří ke katastrofě biblických rozměrů a je třeba změnit kurz.

"Pravda je, že žádný z těchto názorů není odvozen z přímé zkušenosti s globální pandemií. Nikdo neví jistě, co leží před námi," pokračují experti. Vysvětlují, že během epidemií pomáhají volit reakce predikující modely, které hodnotí společenské a ekonomické dopady a potřebnou kapacitu nemocnic, ty ale vyžadují vstupní data, ideálně odvozená ze zkušenosti se srovnatelnou situací.

Víme, že kvalita těchto dat je nyní slabá, deklarují profesoři. Vysvětlují, že většina dat o covid-19 pochází z Číny a Itálie - případně infekčních nemocí jako ebola, chřipka, SARS nebo MERS -, ale demografie a sociální interakce se v jednotlivých zemích liší, v případě Švédska jde o malou populaci s jedinou skutečně metropolitní oblastí.

Ideálně potřebujeme data o šíření nemoci ve Švédku, ale to by vyžadovalo rozsáhlé testování, které zatím neběží, uvádějí Franks a Nilsson. Poukazují, že například nejsou k dispozici příliš spolehlivá data o příjmu pacientů a jejich úmrtnosti, která může být použita jako "levný odhad" místního přenosu a poskytnout výhled, s kolika mrtvými je nutné počítat.

Problémem je dvoutýdenní prodleva mezi diagnózou a úmrtím, tudíž jde o velmi pochybný ukazatel pro patřičná rozhodnutí, varují lékaři. Konstatují, že ve Švédsku úřady zahájily simulace nárůstu požadavků na nemocniční lůžka, tedy toho, o kolik budou muset nemocnice navýšit své kapacity, aby se popasovaly s množstvím vážných případů, respektive pacientů, kteří zřejmě budou potřebovat v následujících týdnech zvláštní péči.

Z těchto simulací jasně plyne, že švédská vláda očekává mnohem méně hospitalizací na 100 tisíc obyvatel než jiné země, například Norsko, Dánsko a Británie, deklarují epidemiologové. Dodávají, že podobný rozpor je i v počtu obětí, který odhadují britské a švédské vládní simulace, přičemž důvod spočívá v tom, že podle švédských úřadů u mnoha lidí nemoc proběhne bez příznaků a z ostatních nakažených bude pouze pětina vyžadovat hospitalizaci.

"Momentálně je těžké vědět, kolik lidí je asymtomatických, jelikož ve Švédku neexistuje strukturovaný screening a testy na protilátky, které by zjistily, kdo vlastně covid-19 měl a zotavil se," uvádějí Franks a Nilsson. Varují, že podstatné podcenění lůžkové kapacity by bylo devastující.

Nerovnoměrné šíření

Covid-19 se stejně jako v jiných zemích i ve Švédsku šíří nerovnoměrně a většina případů byla diagnostikována v oblasti Stockholmu či oblíbené lyžařské destinaci Jämtland na severu země, zatímco jiné regiony jsou alespoň prozatím relativně ušetřené, poukazují epidemiologové. Připomínají, že například v Malmö, třetím největším švédském městě, bylo hospitalizováno jen velmi málo pacientů.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Není pochyb, že epidemie se bude šířit, ale rychlost je sporná, konstatují profesoři. Dodávají, že švédské úřady jsou skeptické ohledně potřeby uzavření většiny země, byť se vedou diskuze o takovém opatření v oblasti hlavního města.             

Ve prospěch stávající švédské strategie mluví podle odborníků několik argumentů, například potřeba zachovat otevřené školy, aby rodiče dětí mohli chodit do práce v klíčových odvětvích. Infekční nemoci se mezi dětmi sice rychle šíří, ale komplikace při covid-19 jsou u nich vzácné, zdůrazňují Franks a Nilsson. Doplňují, že delší karanténa má také velké ekonomické dopady a v budoucnu může ohrozit zdravotnictví kvůli nedostatku zdrojů, což si může nakonec vyžádat více životů než pandemie koronaviru v blízké budoucnosti.

Sdílená imunita

Nejlepší odhady o poměru mezi počtem případů a úmrtí na covid-19 je momentálně 0,5-1 %, uvádějí experti. Připomínají, že u španělské chřipky v letech 1918-1919 byl tento poměr v severních oblastech Švédska 3 %, a to se země zotavovala z dopadů první světové války, přestože v ní byla neutrální.    

Švédsko tehdy ve srovnání s jinými zeměmi mělo méně rozvinutou dopravu a komunikační systémy, což původně přispělo ke zpomalení epidemie, vysvětlují lékaři. Dodávají, že z krátkodobého pohledu to bylo vnímáno jako pozitivní, ale díky tomu nebylo rychle dosaženo tzv. sdílené imunity, tedy infikaci dostatečného počtu lidí, kteří jsou pak vůči viru imunní, a během roku přišly další dvě vlny nemoci, přičemž ta druhá měla daleko větší počet obětí než první.   

"Na základě této lekce je nyní mnoho lidí ve Švédsku optimistických, že lze dosáhnout sdílené imunity," pokračují odborníci. Přiznávají, že ve srovnání se španělskou chřipkou je covid-19 méně závažný a mnoho nakažených zřejmě nemá žádné symptomy, což sice přispívá k jeho rychlému šíření, ale zároveň znamená, že práh skupinové imunity, tedy 60 %, může být v zemích, které intenzivně nebrzdí či nepotlačují jeho šíření, rychle dosažitelný.

Skupinová imunita může snížit riziko dalších vln epidemie a až se v budoucnosti budeme ohlížet na poučení z koronavirové pandemie, velká pozornost bude zřejmě věnována úspěchu či selhání původní švédské relativně laxní strategie, očekávají profesoři. Dodávají, že nejde pouze o bezprostřední ztráty na životech během pandemie, ale také o její dlouhodobější negativní sociální a ekonomické dopady, které mohou vést rovněž k úmrtím.

S ohledem na momentálně nerovnoměrné a relativně mírné šíření viru ve Švédsku se tamní úvodní strategie nemusí ukázat jako nezodpovědná, míní Franks a Nilsson. Přesto očekávají, že země v budoucnu zavede striktnější opatření v závislosti na šíření nákazy, především v městských oblastech a s ohledem na míru tlaku na zdravotnický systém.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko lékaři Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 43 minutami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

včera

včera

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

včera

včera

včera

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

včera

včera

včera

Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí

Íránská média v pátek popřela tvrzení o napadení země ze zahraničí. Reagují tak na zprávy amerických médií o izraelském nočním útoku na Írán. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy