Téměř polovina obyvatel Německa chce i po pandemii covidu-19 nosit roušku chránící před nakažlivými nemocemi. Vyplývá to z reprezentativního průzkumu institutu Civey pro regionální deník Augsburger Allgemeine.
Pro nošení ochrany dýchacích cest i po nynější pandemii se vyslovilo 44,7 procenta dotázaných, zatímco 41,9 procenta by nejraději tuto ochrannou pomůcku navždy odložilo. Zbytek respondentů na otázku neměl jasnou odpověď.
Díky opatřením proti covidu-19 jako nošení roušek, dodržování rozestupů nebo časté mytí rukou klesl i počet případů jiných infekčních nemocí. Ústup byl zaznamenán hlavně u těch nakažlivých chorob, které se stejně jako koronavirus přenášejí kapénkami. V minulém roce se například vyskytla jen třetina případů nákazy norovirem než v roce 2019 a chřipková sezona 2020/2021 se téměř nekonala. Už v roce 2020 chřipková sezona předčasně skončila, což experti přičítají opatřením proti covidu-19.
V postoji k nošení roušek jsou v Německu rozdíly mezi stoupenci jednotlivých politických stran. Osm z deseti voličů pravicově populistické Alternativy pro Německo (AfD) a dvě třetiny přívrženců liberální FDP se chtějí roušek zbavit. Voliči sociálních demokratů (SPD) a Zelených to vidí jinak. "Rouškaři" jsou mezi nimi v těsné většině. Tito lidé chtějí pokrývku úst a nosu nasadit například v chřipkové sezoně.
Svou roli tu hraje i věk. Například mezi respondenty staršími 65 let bylo podle průzkumu Civey 54,1 procenta pro roušky i po pandemii. Ve věkové skupině 18 až 29 let bylo naopak 50,5 procenta proti tomu, aby se i v budoucnu roušky staly součástí všedního dne. Rozdíly jsou i mezi pohlavími. Zatímco roušku i po pandemii vnímá pozitivně 41,2 procenta mužů, mezi ženami činí podpora ochrany 48,2 procenta. Mezi muži běžné nošení roušek i po pandemii vysloveně odmítá 46,7 procenta mužů a 37,3 procenta žen.
Související
ESA pošle sondu k Venuši, aby zkoumala, proč je nehostinná a není jako Země
Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer
Aktuálně se děje
před 18 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 1 hodinou
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 3 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě