Letos v srpnu to bylo už 39 let od útoku na železniční stanici v Boloni, který si vyžádal 85 lidských životů. Jednalo se o jeden z nejkrvavějších atentátů v období tzv. Olověných let v Itálii, které se nesly v duchu politické krize a únosů lidí, a které trvaly od 60. let do 80. let. Informoval o tom Italicsmag.com.
Ten den se nijak nelišil od ostatních. Venku byly extrémně vysoké teploty, a proto se nelze divit, že většina lidí čekala na svůj spoj v klimatizované nádražní hale. Místnost byla doslova narvaná k prasknutí, a to bylo to, nač teroristé čekali. V rohu nechali ležet tašku z výbušninou, která v 10:25 hodin dopoledne explodovala. Kdyby nebyl výbuch tak silný, že s sebou vzal i střechu, zřejmě by si nevyžádal tolik lidských životů. Ale stalo se. Zasažen byl dokonce i vlak na trati Ancona-Chiasso stojící přímo na prvním nástupišti.
Počet mrtvých činil 85. Více než 200 lidí vyvázlo se zraněním. Atentát v Boloni je dodnes považován za největší teroristický útok spáchaný v Itálii po 2. světové válce a jeden z největších v celé Západní Evropě. Italové se z něj navzdory Olověným létům, které mimo jiné také znamenaly časté únosy bohatých lidí ze severu, dodnes nevzpamatovali. Za pachatele byla zpočátku považovaná levicová organizace Rudé brigády. Později vyšlo najevo, že v jeho pozadí stála neofašistická skupina Nuclei Nazionali Armati.
Dodnes zůstávají nevyjasněné některé otázky. A navzdory odsouzení několika pachatelů je většina italské veřejnosti přesvědčená, že v pozadí celé události stálo víc lidí, a to i z nejvyšších politických kruhů. Co tomu všemu vlastně předcházelo? Od počátku 60. let byl patrný pokles preferencí pravicových stran, což znepokojovalo zejména vládnoucí Křesťanské demokraty. Ti byli nuceni jít do koalice se socialisty, protože druhou nejsilnější stranou se po nedávných volbách stali komunisté. Kvůli obavám z hrozby prosovětského směřování Itálie se proto rozhodli k tomuto "nešťastnému" kroku.
Následné politicko-společenské napětí doprovázené studentskými protesty vyvrcholilo zastřelením policisty Antonia Annarumma a teroristickým útokem v Miláně. Tím začala nechvalně známá éra Olověných let. Pro Italy to byla divná doba. Pouhá opuštěná taška ležící uprostřed náměstí dokázala vyvolat paniku. Svět, který ještě nezažil mnohem krvavější útok na World Trade Center 11. září 2001, nebyl vůči takovým věcem tak "imunní" jako dnes. Ani letištní kontroly nebyly tak přísné.
V pozadí veškerých teroristických a bombových útoků bylo několik extremistických organizací podporovaných z pravé i levé části politického spektra - levicové Rudé brigády a pravicové Avanguardia Nazionale. Ačkoliv byly patrné snahy o represivnější přístup k levicově orientovaným skupinám, největší podíl na masakrech a únosech lidí měly zejména pravicové a neofašistické organizace. Podle statistik stály za 67,5 % útoků. Jejich podporovatelem byla také CIA.
Dalo by se tedy říci, že se jednalo o operaci pod falešnou vlajkou, jejíž snahou bylo za každou cenu zdiskreditovat levici, aby se Itálie coby jeden ze zakladatelů Evropských společenství nedostala do Východního bloku. Nutno dodat, že i v dnešní Itálii jsou patrné proruské nálady. Vládní Hnutí pěti hvězd má ve svém programu zrušení sankcí vůči Rusku a o Lize Severu, která se už ale nepodílí na vládě, nemluvě. Ale zpět k věci. Studená válka byla vedená na obou frontách. Jak USA, tak i SSSR neváhaly použít všech prostředků, aby si udržely svůj vliv v bipolárním uspořádání světa. Válka si nevybírá.
V období Olověných let se také odehrává film italského režiséra Gabriela Salvatora Jáma: Nemám strach z roku 2003 natočený na motivy stejnojmenného románu Io ho non paura. Kromě teroristických útoků docházelo také k častým únosům lidí z bohatého severu na chudý jih. Film pojednává o skutečném únosu chlapce z Milána drženého v jižní Itálii. Situace už byla natolik vážná, že se italská vláda uchylila k dočasnému zmražení účtů bohatých lidí.
Související
Tragédie v Itálii. Nejméně tři lidé nepřežili výbuch v elektrárně
Benátky se izolují od turistů. Za vstup do města nově lidé zaplatí
Itálie , historie , studená válka , Terorismus
Aktuálně se děje
před 17 minutami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 30 minutami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 51 minutami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 1 hodinou
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
před 1 hodinou
Izrael zaútočil na pozice syrské armády
před 2 hodinami
USA o útoku na Írán věděly předem. Operaci neschválily
před 2 hodinami
Izrael zaútočil na Írán, tvrdí média. Úřady zatím mlčí
před 3 hodinami
Fico otočil a podporuje Ukrajinu. Anebo ne?
před 4 hodinami
Předpověď počasí do konce týdne: Do hor se vrátí zima, spadne až 40 cm sněhu
včera
Tusk: Situace je kritická. Nadcházející týdny mohou rozhodnout o osudu Ukrajiny
včera
Česko našlo způsob, jak využít peníze ze slovenské sbírky na munici, řekl Fiala
včera
Rada Evropy obvinila Rusko ze smrti Alexeje Navalného. Putina označila za nelegitimního prezidenta
včera
Julia Navalná se dostala na seznam 100 nejvlivnějších lidí světa časopisu Time
včera
Írán čelí novým západním sankcím i hrozbě izraelské odvety
včera
V Bayreuthu zatkli 2 ruské agenty, kteří plánovali útoky v Německu
včera
Hrozil atentát na Zelenského? Polsko odhalilo muže, který dával informace Rusům
včera
Škola Michael vychovává špičku současné mladé fotografie
včera
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
včera
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
včera
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
Zaměstnanci Agentury OSN pro palestinské uprchlíky (UNRWA), které zadrželi izraelské bezpečnostní složky, hovořili o špatném zacházení a mučení v době zadržení. Upozornil na to ve čtvrtek ředitel UNRWA Philippe Lazzarini, uvedl server The Guardian.
Zdroj: Libor Novák