Zásadní rozdíly v pohledech na velikost a způsob rozdělování peněz z krizového fondu Evropské unie dnes ukázala úvodní část summitu prezidentů a premiérů členských zemí. Mezi hlavní sporná témata se podle unijních činitelů během sedmihodinové diskuse zařadily i slevy pro bohaté země z plateb do sedmiletého rozpočtu.
Podle českého premiéra Andreje Babiše je zásadním problémem to, že lídři kvůli různým požadavkům přesně netuší, o jak velkém balíku peněz se jedná. Předseda Evropské rady Charles Michel hodlá zanedlouho po sérii oddělených schůzek zahájit další společné jednání.
Po pěti měsících, kdy kvůli pandemii covidu-19 spolu hovořili pouze na dálku, se dnes šéfové států a vlád opět sešli na jednom místě s cílem dohodnout se na historicky největším společném balíku peněz EU. O fondu 750 miliard eur (asi 20 bilionů korun) určeném k obnově ekonomik zasažených koronavirou krizí vyjednávají společně s unijním rozpočtem na období 2021-2027 v navrhované výši téměř 1,1 bilionu eur. Komise si k vytvoření fondu chce bezprecedentně vypůjčit na finančních trzích, k čemuž potřebuje záruky schválené členskými zeměmi.
Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle Babiše žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Nizozemska, Rakouska, Švédska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.
"Důležité je, abychom věděli, jaký objem peněz vlastně řešíme. Ono to vypadalo jasné, ale vůbec to není jasné," řekl Babiš prostřednictvím videokonference novinářům během jednací pauzy. Zástupci zmíněných zemí podle něj nepřišli s konkrétními částkami, o něž by chtěli výši fondu snížit. V otázce objemu rozpočtu naopak podle Babiše zásadní spory nejsou.
Úvodní dvě kola vystoupení politiků nepřinesla podle informací ČTK žádné sblížení jejich názorů deklarovaných před summitem. Zatímco premiéři Itálie a Španělska, jejichž země mají být zdaleka největšími příjemci peněz z fondu, hájili současný návrh jako nejnižší možný, jejich kolegové z Rakouska či Dánska požadovali snížení objemu fondu.
Nizozemský premiér Mark Rutte podle zdrojů obeznámených s jednáním obhajoval další téma nepřijatelné pro jihoevropské státy. Lídr země, která patří stejně jako Rakousko, Dánsko a Švédsko k fiskálně konzervativní skupině obávající se vysokého společného zadlužení, požaduje, aby přidělování peněz z fondu podmíněné plněním reforem musely jednomyslně schvalovat členské země.
Francouzský prezident Emmanuel Macron zase vytáhl téma, které nerady slyší právě zmíněné státy. Navrhl zrušit rozpočtové rabaty, jež této čtveřici a Německu umožňují platit do víceletého rozpočtu méně, než jim stanovuje výpočtový klíč. Za jejich vyškrtnutí z Michelova vyjednávacího návrhu se staví i řada zemí východního křídla EU včetně Česka.
Babiš navíc opakoval požadavek, aby se při rozdělování peněz nepřihlíželo k vývoji nezaměstnanosti v posledních pěti letech, která podle něj i některých dalších politiků nevypovídá o dopadech covidu-19 na ekonomiku. Michel navrhl rozdělit balík 310 miliard eur grantů na 70 procent přidělovaných s přihlédnutím k nezaměstnanosti a 30 procent čistě podle poklesu hrubého domácího produktu.
"Některé země ten návrh podporují, některé ho chtějí změnit, padají návrhy jako 50 na 50," popsal jednání Babiš. Kvůli rozdílnosti postojů se podle něj dnes dohoda nerýsuje.
Také diplomaté v zákulisí summitu hovoří o tom, že jednání postupují velmi pomalu a naděje na brzké sblížení postojů nejsou velké.
Související
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
Dnes začíná summit EU. Očekává se debata o Ukrajině i Íránu
Summit EU , EU (Evropská unie) , Angela Merkelová , Charles Michel , Andrej Babiš
Aktuálně se děje
před 43 minutami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 1 hodinou
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 1 hodinou
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 1 hodinou
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 2 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 2 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 3 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Zatčení náměstka ministra obrany Timura Ivanova signalizuje souboj o zdroje a moc uvnitř ruské elity na počátku nového prezidentského období Vladimira Putina.
Zdroj: Radek Novotný