V Belgii koronavirus prohloubil spor mezi Vlámy a Valony

Koronavirová pandemie dopadající na život ve všech evropských zemích přinesla Belgii jeden problém navíc. Ústup od vládních omezení, stejně jako předtím jejich zavádění, vyostřil spory mezi dvěma částmi dlouhodobě politicky rozdělené země. Vlámští nacionalisté z ekonomicky významnějšího severu Belgie začali v současné krizi opět mluvit o opuštění svazku s Valony.

Přidejte svůj názor 1 komentář

Belgie, Brusel
doporučujeme

Belgie má kvůli neblaze proslulé neochotě vlámských a valonských stran uzavírat kompromisy i rok po parlamentních volbách stále prozatímní vládu. Její předsedkyni Sophii Wilmésové schválil v březnu parlament dočasně mimořádné pravomoci, aby země mohla lépe čelit covidu-19. Nejsilnější strana nizozemsky mluvící a početně silnější vlámské části populace, nacionalistická N-VA, však opakovaně kritizuje jak kroky federální vlády, tak správy Bruselu, který je třetím částečně autonomním územím v Belgii.

Francouzsky mluvící jih země stejně jako region metropole začal zákazy shromažďování a veřejných akcí zavádět rychleji a striktněji než severní provincie, což belgický systém umožňuje. Vlámové se obávali ekonomických dopadů restrikcí a klonili se k volnějšímu režimu jazykově spřízněného Nizozemska.

"Využijme koronavirovou krizi k vytvoření nové Belgie," prohlásil začátkem května v televizním rozhovoru šéf N-VA a starosta Antverp Bart De Wever. Dodal, že si představuje konfederačně uspořádanou zemi, kde by obě části na centrální vládu delegovaly omezenější pravomoci než dnes.

Další politici jeho strany mluví stejně jako radikální nacionalisté z krajně pravicového uskupení Vlámský zájem rovnou o rozpadu Belgie. Některé De Weverovy kolegy popudilo například nedávné vytyčení cyklistických pruhů na rušných bruselských ulicích, které podle nich omezuje lidem ze severu země možnost cestovat do metropole za prací autem. Hlavní město ovládá stejně jako valonskou část země levice, která s N-VA již rok neúspěšně vyjednává o vládě.

"Nefunkčnost našeho státního uspořádání během krize vyplula ještě více na povrch," řekl bruselskému webu Politico politolog Bart Maddens. Stejně jako další experti soudí, že pro budoucnost země bude klíčové, zda a jak koronavirus zamíchá s rozložením preferencí zvláště mezi vlámskými voliči. Pokud by se potvrdily náznaky některých průzkumů a nacionalistické strany by ještě posílily, mohlo by to podle politologů skutečně otevřít cestu ke změně uspořádání v Belgii.

Sblížení přístupu s francouzskými socialisty navíc považují znalci místních poměrů s ohledem na rozdílný pohled na řešení hospodářských následků krize za nepravděpodobné.

"Pokud se snažíte pomoci ekonomice, okamžitě narazíte na rozdíly mezi Vlámy a Valony. Návrhy frankofonní levice, jako třeba zdanění bohatých, se okamžitě setkají s odporem vlámské pravice, protože tato daň by byla financována vlámskou střední třídou," popsal jeden z velkých problémů budoucích vyjednávání Maddens.

Právě na tom, zda bude ekonomicky silnější sever země ochoten solidárně pomoci celé zemi, podle expertů do značné míry závisí budoucí uspořádání Belgie.

Loading...
Vstupte do diskuze (1)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

V Německu se za den covidem nakazilo dalších 353 lidí, 62 zemřelo

28.05.2020 08:35 Německo dosud evidovalo 179.717 potvrzených případů nákazy onemocněním covid-19, což je o 353 více…

Lucembursko chce za devět týdnů otestovat všechny obyvatele

27.05.2020 20:44 Lucembursko dnes začalo s testováním celé své populace na koronavirus. V příštích devíti týdnech…

Kaczynski chce volby polského prezidenta do 28. června

27.05.2020 19:55 Aktualizováno Prezidentské volby se budou v Polsku konat nejpozději 28. června navzdory veškerým snahám je…

Francie oznámila dalších 66 úmrtí lidí s covidem-19

27.05.2020 19:31 Ve Francii za uplynulých 24 hodin zemřelo 66 lidí s covidem-19. S odvoláním na ministerstvo…

Související:

Právě se děje

Další zprávy