V Německu se formují skupiny Zero Covid a No Covid. Opatření mají za mírná a nedostačující

Zavřené obchody, restaurace, kina či školy, tak dnes vypadají karanténní opatření v Německu. Vládní činitelé opakovaně vyzývají, aby veřejnost ještě několik týdnů omezení vydržela, neboť pandemie nemoci covid-19 je v kritické fázi. Někteří lidé jsou již ale viditelně unaveni a další zase karanténu považují za příliš tvrdou.

Vedle nich se ještě rozrůstá další skupina, která nynější opatření považuje naopak za příliš mírná. Tito lidé se hlásí ke strategii Zero Covid (nulový covid), která počítá s naprostou, ale krátkodobou uzávěrou, díky které se koronavirus podaří vymýtit, takže se bude možné rychle vrátit k normálnímu životu.

Zastánci strategie Zero Covid vnímají současnou karanténu jako polovičatou, neboť od listopadu, kdy byla vyhlášena, se Německu stále nepodařilo dostat se pod hranici 50 nových případů na 100.000 obyvatel za sedm dní. Německo je nyní na hodnotě 94,4. "Cíl ale nesmí být 200, 50 nebo 25 nových případů, musí to být nula," říkají příznivci Zero Covid. Výzvu k celoevropské uzávěře mezitím v Německu, Rakousku a Švýcarsku podepsalo na 90.000 lidí.

"Opatření přijatá vládami jsou nedostatečná, neboť pandemii jen prodlužují, místo aby ji ukončila," říkají. Jsou přesvědčeni, že dosavadní snaha infekci kontrolovat selhala, takže setrvávání v nynější situaci jen dává všanc další životy.

Navrhují proto tvrdou karanténu, kdy se uzavřou továrny a úřady, kdy lidé nebudou chodit do práce a kdy se veřejnost uchýlí do naprosté izolace. Fungovat budou jen složky nezbytné pro chod státu. Když se přeruší kontakty, virus se nebude moci šířit, takže po pár týdnech bude po koronaviru, uvádí plán.

Německý ministr zdravotnictví Jens Spahn s takovým řešením nesouhlasí. "Tento model nelze na Německo uplatnit, protože leží uprostřed kontinentu, uprostřed Evropské unie," odmítá návrh Spahn.

Autoři projektu ale mají na Spahnova slova odpověď. "Aby se zabránilo přeskakování infekce mezi zeměmi a regiony, musí rychle a společně jednat všechny evropské země," uvádí s tím, že budoucí ohniska musí být rychle likvidována. "Máme i dlouhodobou vizi s regionálními a národními plány, testováním, vakcinací, ochranou rizikových skupin a podporou lidí, které pandemie obzvláště tvrdě zasáhla," dodávají.

Vedle strategie Zero Covid, která získává popularitu díky sociálním sítím, existuje ještě iniciativa No Covid (žádný covid). K ní se hlásí i poradci spolkové vlády, jako jsou viroložka Melanie Brinkmannová nebo infektolog Michael Meyer-Hermann. No Covid za svůj vzor považuje Austrálii či Nový Zéland, kde se dlouhodobě daří bránit šíření nákazy. Cílem v první fázi této strategie je srazit infekci k nule, přinejmenším alespoň k deseti novým případům na 100.000 obyvatel za sedm dní. Odborníci uvádějí, že je to proveditelné v řádu několika málo týdnů, a poukazují, že Německo se po zvládnutí jarní vlny dostalo na hodnotu 2,5 nového případu na 100.000 obyvatel za sedmidenní období. Tam, kde se podaří sedmidenní incidenci snížit, vzniknou zelené zóny s větší volností, naopak mimo tyto zóny budou dále platit přísná karanténní pravidla. Jakmile se zelené zóny rozšíří na celou Evropu, bude úkolem je udržet, a to mimo jiné i pravidelným testováním v místech, kde se lidé nejvíce setkávají, nebo rychlými opatřeními proti lokálním ohniskům.

Ač se obě strategie či jejich cíle zdají podobné, jejich zastánci trvají na pečlivém rozlišování. Kampaň No Covid zdůrazňuje, že vychází z vědeckých podkladů, zatímco Zero Covid je spíše hnutím vzešlým na sociálních sítích. Strategie Zero Covid se navíc vedle cesty k dosažení bezcovidového stavu věnuje společenským otázkám a zdůrazňuje potřebu soucitu, sociálního zdravotnictví, solidárního financování či společného celosvětového vlastnictví vakcíny. List Süddeutsche Zeitung k tomu v komentáři uvedl, že Zero Covid podezřele připomíná Venezuelu s jejím receptem bolívarovského socialismu.

Související

Více souvisejících

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) Německo

Aktuálně se děje

před 34 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 6 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 6 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy