Mezi čistými plátci do záchranného fondu na obnovu unijních ekonomik, jak ho navrhují německá kancléřka Angela Merkelová a francouzský prezident Emmanuel Macron, by byla i Česká republika a největším plátcem v poměru ke svému HDP by bylo Polsko.
Jen sedm z 27 členských států EU by bylo čistými příjemci pomoci, nejvíce by fond pomohl Itálii (19 až 26 miliard eur, tedy zhruba 517 až 708 miliard korun) a Španělsku (14 až 24 miliard eur). Vyplývá to podle agentury APA z analýzy Centra pro evropský hospodářský výzkum (ZEW) v německém Mannheimu.
Kancléřka Merkelová s prezidentem Macronem před týdnem oznámili záměr vytvořit evropský program na hospodářskou obnovu po krizi způsobené koronavirem. Podporu z fondu v objemu 500 miliard eur (zhruba 13,6 bilionu korun) mají dostávat země a sektory nejhůře postižené pandemií. Na vzniku fondu se musí dohodnout všechny země sedmadvacítky, některé státy především ze severu bloku už ale přišly s alternativní variantou. Návrh řešení by měla v příštích dnech členským zemím předložit Evropská komise.
Ve studii pod vedením mannheimského profesora ekonomie Friedricha Heinemanna byly propočteny dva modely. První předpokládá, že by se koronavirová pomoc odvíjela od míry propadu hospodářství jednotlivých členských států, druhý počítá s tím, že bude zohledněn pokles HDP i růst nezaměstnanosti.
Podle prvního modelu by nejvíc dostala Itálie a také Francie by výrazně profitovala, neboť by získala navíc 10,7 miliardy eur. Druhý model by znamenal větší čistý příspěvek z Německa či Rakouska. Největším příjemcem pomoci by se stalo Španělsko, kterému by pomoc ze záchranného fondu nahradila téměř dvě procenta hospodářského výkonu. V obou scénářích by však největším příjemcem v poměru k výkonu své ekonomiky získalo Řecko, přibližně 2,2 až 2,6 procenta HDP.
Proti návrhu Merkelové a Macrona se zatím jasně postavila takzvaná spořivá čtyřka, tedy Rakousko, Nizozemsko, Švédsko a Dánsko, které navrhly vlastní koncept pomoci spočívající v poskytování úvěrů. Podle informací rakouské agentury APA Evropská komise přijde s plánem kombinujícím úvěry, dotace a záruky.
Například Rakousko by německo-francouzský plán podle APA přišel na 3,4 až č,4 miliardy eur, tedy zhruba procento jeho hospodářského výkonu. Čistý příspěvek Německa by činil 24 až 38 miliard eur. Ze zemí takzvané "spořivé čtyřky" by muselo nejvíc přispět Švédsko, až pět miliard eur.
V důsledku plánu by podle APA nastaly výrazné posuny uvnitř skupiny tradičních čistých plátců do rozpočtu EU, ale také obecně mezi čistými plátci a čistými příjemci. Například Polsko by podle prvního modelu zaplatilo 10,4 miliardy eur, tedy téměř dvě procenta svého HDP, což by znamenalo relativně největší příspěvek ze všech členských států. Také Česká republika, Slovensko, Maďarsko, baltské státy a dokonce i Rumunsko a Bulharsko by se podle APA staly čistými plátci do fondu, pokud by se při vyplácení pomoci vycházelo pouze z vývoje HDP.
Čistých příjemců by pak zůstalo sedm: Itálie, Španělsko, Řecko, Chorvatsko, Francie, Kypr a Portugalsko. Pouze druhý model, tedy i zohlednění nárůstu nezaměstnanosti, by čistými příjemci koronavirové pomoci učinilo všechny novější členy EU.
Peníze, které si EU má svým jménem půjčit na finančních trzích a které pak bude splácet v horizontu několika desítek let, podle Berlína a Paříže zlepší konkurenceschopnost evropského hospodářství a podpoří mimo jiné investice do digitalizace a ekologie. Právě k modernizaci v těchto dvou oblastech se společné prohlášení Merkelové a Macrona výslovně hlásí.
Související
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
Musíme Ukrajině poskytnout systémy protivzdušné obrany, shodli se lídři EU. Zelenskyj poděkoval Scholzovi
EU (Evropská unie) , fondy , Angela Merkelová , Emmanuel Macron
Aktuálně se děje
před 6 minutami
Írán vyhrožuje Izraeli útokem na jaderná zařízení
před 19 minutami
Vilu Putinovy bývalé manželky Ljudmily Francie zabavila. Kreml je rozhodnutím pobouřen
před 58 minutami
Zaměstnanci UNRWA tvrdí, že po zadržení je izraelská armáda mučila
před 1 hodinou
Kyjev: Pokud Ukrajina padne, nastane třetí světová válka
před 1 hodinou
Rusové od napadení Ukrajiny zabili nejméně 543 ukrajinských dětí. Zranění utrpělo 1 296
před 2 hodinami
Izraelem to neskončí? Napětí kvůli válce v Pásmu Gazy může vyústit v masivní konflikt
před 2 hodinami
Ukrajina poprvé vyrobí deset samohybných houfnic Bohdana na podvozku Tatra
před 3 hodinami
Ukrajina potvrdila zásah vojenského letiště na Krymu
před 3 hodinami
WHO je znepokojena šířením ptačí chřipky. Případy nákazy se potvrdily i u lidí
před 4 hodinami
Muž nepřežil napadení v pražském autoservisu, na místě je policie
před 4 hodinami
Sopka v Indonésii se probudila. Úřady varují před hrozbou tsunami
před 5 hodinami
V metru na Floře spadl člověk do kolejiště. Vlaky hodinu nejezdily
před 6 hodinami
Zimní počasí se vrací na hory i do nížin. Meteorologové vydali dvě výstrahy
před 6 hodinami
Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem
před 6 hodinami
Benzin letos poprvé zdražil nad 40 korun za litr. Růst cen má zpomalit
před 7 hodinami
Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?
před 7 hodinami
Bezdomovci pryč, uprchlíci pryč. Francouzská policie připravuje Paříž na olympijské hry
před 7 hodinami
Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO
před 7 hodinami
Kataru došla s Izraelem a Hamásem trpělivost. Zvažuje, jestli chce dál jednat
před 8 hodinami
Na Příbramsku havaroval autobus s dětmi. Cestující utrpěli lehká zranění
Nehoda autobusu s dětmi se ve čtvrtek dopoledne stala u Dublovic na Příbramsku. Vozidlo skončilo v příkopu u silnice, osm lidí utrpělo lehká zranění. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému.
Zdroj: Jan Hrabě