Atomová bomba na Hirošimu? Rusko chce hnát USA k soudu za zločiny proti lidskosti

Moskva - Šéf ruské Státní dumy Sergej Naryškin, který je zároveň předsedou Ruské historické společnosti, dnes v Moskvě prohlásil, že by ruská justice měla z hlediska norem mezinárodního práva posoudit svržení atomových bomb na Hirošimu a Nagasaki v srpnu 1945. O použití nukleárních zbraní byl ovšem informován i Josif Vissarionovič Stalin a souhlasil.

Bombardér Enola Gay, jeho posádku tvořili bombometčík Thomas Ferebee, pilot Paul Tibbets, navigátor Theodore "Dutch" van Kirk a druhý pilot Robert Lewis
doporučujeme

"Musíme toto téma posoudit spolu s právníky a odborníky na mezinárodní právo, vždyť na zločiny proti lidskosti se nevztahuje žádná promlčecí lhůta," prohlásil Naryškin. "Jak dobře víme, z válečného hlediska nebylo bombardování dvou pokojných japonských měst ničím ospravedlnitelné," dodal ruský politik.

Američané bombardovali Hirošimu a Nagasaki v srpnu roku 1945. Oběťmi jaderného útoku se podle japonských zdrojů stalo v prvním případě 140.000, ve druhém 70.000 lidí. Šest dní po bombardování Nagasaki Japonsko podepsalo bezpodmínečnou kapitulaci.

Podle Naryškina vítězství nad militaristickým Japonskem, spojencem nacistického Německa, nezajistily Spojené státy, ale z největší části Rusko díky porážce milionové japonské kuantungské armády.

V pondělí 16. července 1945 v 5.29.45 místního času explodovala ve věži nad střelnicí Alamogordo ve státě Nové Mexiko první jaderná bomba.

Vedoucí projektu Robert Oppenheimer odhadoval, že výbuch může zabít až 20 000 lidí, což šokovalo sekretáře války Stimsona, který si něco tak strašného neuměl vůbec představit. Nebylo divu. Všechny ničivé faktory se podařilo přesně definovat až mnohem později. Po pokusném výbuchu se šli vědci i vojáci bez obav podívat do míst, kde stála pokusná věž a vystavovali se tak vysokým dávkám záření.

Návrhů na použití jaderných bomb bylo několik. Zvažovala se například demonstrace na nějakém pustém místě v Japonsku nebo ohlášené bombardování vybraného cíle, aby se předešlo velkým ztrátám na životech. Nakonec byly tyto, nepříliš realistické návrhy zavrženy z čistě praktických důvodů.

Vzhledem k pokračující letecké ofenzívě v Japonsku nezbývalo mnoho cílů, které by byly dostatečně velké pro tak účinnou zbraň. Vlastně musela být „vybrána" čtyři města, která byla náletů zápalnými pumami ušetřena. Byly jimi Hirošima, Kókura, Kjóto a Niigata. Kjóto bylo na poslední chvíli vyškrtnuto na přímluvu profesora Reischhauera, kvůli velkému počtu památek a starobylých chrámů. Američané přeci jen nechtěli vypadat před světovou veřejností jako naprostí barbaři. Místo toho se na seznamu ocitl velký přístav a průmyslové centrum Nagasaki, informuje server valka.cz.

Účastníci postupimské konference i přes určité výhrady nakonec s použitím „nových mimořádně ničivých zbraní" souhlasili, včetně Stalina (!), který byl také informován a řekl, že „nová zbraň bude jistě dobře využita proti Japonsku".

Témata: Rusko | hirošima | USA
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Pro Rusko není v G7 místo, má jasno profesorka. Chválí silné demokracie

14.06.2021 00:01 NÁZOR - Co je skupina zemí G7, proč je důležitá a jaká je její agenda? Na tyto otázky se na pozadí…

Hlavní bude obnovit kontakt a zavést dialog, řekl Putin před setkáním s…

13.06.2021 17:43 Aktualizováno Americký prezident Joe Biden dnes na summitu zemí G7 v Carbis Bay v Británii řekl, že souhlasí s…

Varianta koronaviru delta je v Británii nakažlivější o 60 procent, uvádí…

11.06.2021 23:48 Varianta koronaviru poprvé objevená v Indii a označovaná řeckým písmenem delta je v Británii o 60…

Británie hlásí nejvyšší nárůst počtu koronavirových případů za den od února

11.06.2021 19:31 Británie dnes zaznamenala nejvyšší denní nárůst počtu případů koronavirové nákazy od konce února.…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama