Co ruské tajné služby tutlají? Server odkryl závažné skutečnosti

Moskva - Ve středu proběhlo deset let od pětidenní války Ruska s Gruzií. Tato událost předznamenala pozdější vývoj na evropské politické a bezpečností scéně a s jejím dědictvím se Evropa vypořádává dodnes. Od války je Rusko nahlíženo jak jako nebezpečný agresor, tak ale jako oběť komplotu, jehož účelem je vykreslit jej v černých barvách. „Alternativní zprávy“ z tzv. dezinformačních webů, které hlásají ruský pohled na věc, začaly v plné míře být používány v tomto období. Klíčovou roli hráli hackeři. Ruský zpravodajský server Meduza zmapoval způsoby, jakým Rusko začalo od gruzínského konfliktu používat kybernetických útoků.

Přidejte svůj názor 33 komentářů

Anonymní počítačový uživatel

Meduza vyzpovídala několik ruských hackerů, kteří se podíleli na prolamování bezpečnostních účtů gruzínských institucí a médií a kteří šířili ruskou verzi událostí. Jedním z nich Leonid Strojkov, který již v roce 2008 se v rozhovoru pro časopis Xakep (Hacker), hlavního periodika rusky mluvících hackerů, chlubil, že napadl stránky gruzínského parlamentu. Strojkov vysvětloval, že tak učinil ihned poté, co jeho poklidné popíjení piva při sledování televize bylo přerušeno zprávami o válce v Gruzii.

Ačkoliv o Strojkovi příběhu existovaly v dané době pochybnosti, že schválně přehání, aby si na stránkách časopisu udělal propagaci (k čemuž byl časopis primárně určen), stránky gruzínského parlamentu a dalších institucí či médií byli skutečně napadeny hackery, kteří se hlásili k separatistické Jižní Ostii. Není příliš důvodů si nemyslet, že to nemohli být iniciativní vlastenečtí hackeři Strojkova typu, kteří se rozhodli zasáhnout do rusko-gruzínského konfliktu způsobem, v kterém se nejlépe vyznali.

Vlastenečtí hackeři

Ruské orgány si všimly potenciálu, který tyto "vlastenečtí hackeři" mají a začaly je využívat pro vedení hybridní, kybernetické války. V některých případech se jednalo o dobrovolnou práci, v jiných byli ruští hackeři přinuceni pracovat pro stát, jinak jim za jejich „zločinné“ aktivity hrozilo vězení. Práce pro vládu se tak stala pro tyto lidi způsobem jakéhosi vykoupení z řady porušení kybernetických pravidel.

Podle Meduzou vyzpovídaných hackerů Rusko preferuje využívání jejich služeb jakožto „odborníků na volné noze“ před zapojením vlastního technologického personálu. Byli jim nicméně poskytnuti všechny druhy informací a vybavení, které mělo k dispozici. O jejich zapojení se nemělo vůbec vědět. Ruské zpravodajské služby je skrývaly v zabezpečených domech, aby na ně nepřišli detektivové z sekce pro potírání kybernetického zločinu ruského ministerstva vnitra.

Ukrývání hackerů je pro kybernetické operace Ruska klíčové i z dalšího, ještě podstatnějšího důvodu. Lze na ně svést odpovědnost za odhalené kybernetické útoky, aniž by Rusko se k nim muselo oficiálně přiznat. Že je taková strategie výhodná, svědčí Putinova slova z června 2017, kdy řekl, že za hackerskými útoky ve volbách v USA a Francii mohou být „vlastenečtí hackeři“, nikoliv však ruské instituce.

„ Hackeři jsou svobodní lidé,“ prohlásil Putin. Přirovnal je k umělcům, kteří se jednoho dne probudí v příznivé náladě a začnou ihned malovat. „Stejně jsou na tom hackeři: probudí se, přečtou si, co se děje v mezistátních vztazích, a pokud jsou vlastenecky naladěni, přiloží ruku k dílu v boji s těmi, kdo podle nich nehezky mluví o Rusku," prohlásil ruský prezident Putin, který horlivě odmítá, že by se Rusko vměšovalo do volebních záležitostí cizích států.

Ačkoliv jsou někdy v literatuře či filmu vykreslováni jako hrdinové, vedení států se takřka bezvýhradně staví k hackerům odmítavě. To je i případ Dmitryho Dokuchaeva, bývalého šéfa Bezpečnostního centra Federální služby bezpečnosti (FSB), ruské kontrarozvědky. Dříve hacker známý pod přezdívkou Forb, je obviněn americký úřady z toho, že byl vedoucím kybernetického útoku proti Demokratické straně USA. Jak podotkly New York Times, dokuchaev není „padouchem“ jen pro USA, ale též pro Rusko, které jej jako údajného dvojitého agenda obvinilo z vlastizrady a uvrhlo do vězení. Časopis RBC v dubnu oznámil, že Dokuchaev se měl částečně přiznat k sdílení informací se zahraniční zpravodajskou agenturou. Dokuachev se hájí tím, že si myslel, že tak pomůže v boji proti celosvětové počítačové kriminalitě.

Jeho případ ukazuje na další výhodu užívání hackerů – dají se snadno obvinit a odhodit. Jejich pohybování v šedých zónách jim málokdy vynese soucit soudu a naopak je to plodné pole pro vydírání. Meduza zmiňuje, že ruské tajné služby stále nabírají nové pracovníky výměnou za očistění je od trestních stíhání. Například v červenci 2018 soud v Belgorodu upustil od obvinění proti místnímu muži obviněnému ze spáchání 545 kybernetických útoků proti FSB – a to na žádost FSB. Nebylo by žádným překvapením, kdyby on se stal dalším Dokuchaevem.

Vstupte do diskuze (33)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Obavy ze špionáže? Čínská firma Huawei je ochotna ukázat zařízení pro…

22.01.2019 19:27 Čínský výrobce telekomunikačních zařízení Huawei je připraven umožnit zahraničním představitelům…

Julija Tymošenková: Duch minulosti, nebo naděje? Spasí návrat "plynové…

22.01.2019 19:00 Kongres strany Otčina (Baťkivščyna) oznámil dnes v Kyjevě svého kandidáta do prezidentských voleb.…

V dole na severu Kosova vypadl proud, pod zemí uvízlo sto horníků

22.01.2019 18:21 Aktualizováno V rudném dole na severu Kosova dnes uvázla asi 700 metrů pod zemí stovka horníků. Ven nemohli…

Rusko-japonská mírová smlouva? Putin jednal s Abem, není příliš…

22.01.2019 17:41 Aktualizováno Ruský prezident Vladimir Putin a japonský premiér Šinzó Abe se dnes v Moskvě shodli na nutnosti…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama