Státy Kaspického moře podepsaly historickou dohodu, jednání se vedla přes 20 let

Aktau - Vrcholní představitelé Ruska, Kazachstánu, Turkmenistánu, Ázerbájdžánu a Íránu dnes podepsali úmluvu o právním statusu Kaspického moře. Debata o vymezení sfér vlivu pobřežních států začala v roce 1996.

Přidejte svůj názor 36 komentářů

Vladimir Putin, ruský prezident s prezidentem Íránu Hasanem Rúháním

Jednání se v kazašském městě Aktau zúčastnili prezidenti Vladimir Putin, Nursultan Nazarbajev, Gurbanguli Berdymuhamedov, Ilham Alijev a Hasan Rúhání, napsala agentura TASS.

zdroj: YouTube

Konvence zavádí patnáctimílové pobřežní pásmo a navíc ještě další desetimílové pásmo pro rybolov. Její součástí jsou národní rybolovné kvóty, zpřísněná ochrana životního prostředí a zásady spolupráce v bezpečnostní oblasti. Smlouva zakazuje přítomnost cizích ozbrojených sil v oblasti Kaspického moře.

Dohodu chválili jak hostitel jednání, kazašský prezident Nazarbajev, tak i Putin, největší stoupenec dokumentu. Šéf Kremlu dnešní summit označil za schůzku epochálního významu. Konvence podle něj "zajišťuje výlučné právo a odpovědnost našich států za Kaspické moře a zavádí jasná pravidla pro jeho užívání."

Íránský prezident Rúhání dnes nicméně upozornil, že nový dokument nestanovuje konečné hranice rozdělení mořského dna, bohatého na ropu a zemní plyn. Dnešní akt ale podle něj položil pro tento proces základy. Podle agentury Reuters státníci po podpisu dohody mnoho detailů ohledně hranic na mořském dně neprozradili.

Podle ruské redakce serveru BBC problém souvisí s debatou o tom, zda je Kaspické moře skutečně moře, nebo zda je to jezero. Na pojmenování totiž závisí i regulace hospodářských zón. Nakonec "kaspická pětka" v konvenci ustanovila dno jako moře a vodní plochu jako jezero. Užívání dna Kaspického moře tak podléhá mezinárodnímu právu. Na dně Kaspického moře je ropa a zemní plyn o objemu celkem 6,5 miliardy tun. Hodnota těchto zásob se odhaduje na biliony dolarů.

Dohoda o kaspickém mořském dnu je tak z hlediska rozdělení nerostných surovin nejvýhodnější pro Kazachstán a Rusko, nejméně pak pro Írán.

Nová úmluva by mohla restartovat dlouho zastavený projekt transkaspického plynovodu z Turkmenistánu do Ázerbajdžánu a následně dále do Evropy.

Vstupte do diskuze (36)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Příčina havárie Sojuzu? Rusové mluví o možné sabotáži

15.10.2018 20:56 Jednou z příčin, které minulý týden způsobily nezdařený start ruské kosmické lodě Sojuz s…

Vondráček v Moskvě: Vztahy Česka s Ruskem by měly být lepší

15.10.2018 19:38 Vztahy mezi Českou republikou a Ruskem jsou kvůli řadě mezinárodních problémů na nižší úrovni, než…

Polikarpov U-2: dvojplošník Kurník zatápěl Němcům i Američanům

15.10.2018 19:22 Aktualizováno 2. světová válka má mnoho tichých, neopěvovaných a nepředpokládaných hrdinů. Jedním z nich je…

Ukrajina a Maďarsko se přou kvůli Zakarpatsku. Rýsuje se řešení, oznámil…

15.10.2018 18:50 Ukrajina a Maďarsko, jejichž vztahy zatěžuje spor o menšinová práva ukrajinských Maďarů, dospěly k…

Související:

Zprávy odjinud

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama