EU se bouří, další sankce proti Rusku už nechce, tvrdí tisk

Chce si Západ pálit prsty kvůli Ukrajině? Řada členských států Evropské unie, včetně Francie a Německa, se rozhodla postavit proti zpřísnění protiruských sankcí na pozadí incidentu v Kerčském průlivu, řekl ruské agentuře RIA Novosti diplomatický zdroj z Bruselu. Podobně se vyslovil ve včerejším vydání i vlivný německý list Die Welt s odkazem na zdroje v Evropské unii.

Přidejte svůj názor 25 komentářů

Petr Porošenko, ukrajinský prezident

Včera není dnes. Zatímco ještě včera se západní země stavěly na stranu Ukrajiny, dnes si to už nechtějí rozházet ani s Ruskem. Bezprostředně po setkání členských států Evropské unie, jež přišlo po nedělním incidentu v Kerčském průlivu, vyjádřila Federica Mogheriniová, nejvyšší představitelka evropské diplomacie, „obavy nad vývojem situace“ v Kerčském průlivu, zároveň již ale tehdy vyzvala k „přiměřeně koordinaci s mezinárodními partnery“.

Mogheriniová sugestivně obě strany nabádala, aby „uplatňovaly maximální zdrženlivost a okamžitě snížily eskalaci situace", a ruskou stranu přímo vybídla „k okamžitému uvolnění zachycených plavidel a její posádky". Na palubě ukrajinských lodí bylo 24 ukrajinských vojáků, včetně důstojníků ukrajinské kontrarozvědky (SBU), kteří měli - jak opakovaně nazývá manévry ruská strana - koordinovat tuto „provokaci".

Polsko chtělo nové sankce proti Rusku, Německo a Francie je ale proti

„Toto prohlášení bylo dohodnuto na tři dny a Polsko navrhlo zahrnout do něj i větu o nových sankcích proti Rusku,“ uvedl zdroj agentury RIA Novosti, „ale řada členů EU, včetně Francie a Německa, považovala za předčasné v této fázi zavedení nových omezujících opatření vůči Rusku vyhlásit.“ Ve zhoršujícím se konfliktu mezi Ruskem a Ukrajinou se Německo a Francie postavily proti zpřísnění stávajících sankcí EU proti Rusku. 

Při tajném úterním zasedání politického a bezpečnostního výboru v Bruselu se diplomaté obou zemí, jak píše Die Welt, rozhodli přijmout postoj, jenž by upřednostnil raději „opatření k budování důvěry“ mezi Ruskem a EU, než přímou konfrontaci. Vlády v Berlíně a Paříži chtějí i nadále „pokračovat v diplomatickém úsilí“, přičemž zvažují do tohoto procesu zapojit v postižené oblasti Azovského moře i Ruskem upřednostňovanou Organizaci pro bezpečnost a spolupráci (OBSE). Německo ani Francie oficiálně tyto zprávy nekomentovaly.

Ukrajinský prezident Petro Porošenko naopak pokračuje v tvrdém kurzu. Přímo obvinil Rusko, že stupňuje napětí zvyšováním koncentrace vojsk na hranicích a opět silně varoval přímo před „hrozící válkou“. Ruská armáda podle Porošenka ztrojnásobila počet tanků na svých pozicích podél hranic, zopakoval ukrajinský prezident na několika televizních kanálech, kde mluvil o nebezpečí „úplné války“. 

Tato rétorika je podle Cyrilla Bretta, profesora mezinárodních vztahů na Vysoké škole politických věd v Paříži, sice „pochopitelné, ale vzdálena od skutečnosti“, Řekl to v rozhovoru pro francouzskou veřejnoprávní rozhlasovou stanici France Info. „Totální válka je málo pravděpodobná,“ uvedl. „Jde o dramatizaci, jež má za cíl spojit národní ukrajinské společenství proti ruské hrozbě s perspektivou prezidentských voleb na Ukrajině, jež se budou konat v březnu 2019,“ připomíná Brett.

Ukrajinský prezident Porošenko je konfrontován s potřebami mobilizace svého elektorátu, aby zabránil vnitřnímu rozdělení a oslabení vůči ruskému sousedu. „Tato dramatizace je pochopitelná a legitimní, ale je nicméně vzdálena od skutečnosti. Ukrajinské síly navíc nejsou schopny vést kompletně zátěž takové války proti ruské síle v terénu – a nikdo nemá zájem na tom, aby se tato již stabilizovaná frontová linie nějak dál posouvala do konfliktu,“ hodnotí sílu a význam vojenských sil francouzský politolog.

Státy NATO proto znovu oficiálně vyzvaly Rusko, aby omezilo konflikty s Ukrajinou. „Není důvod k tomu, aby Rusko používalo vojenskou sílu proti ukrajinským lodím a námořnímu personálu", stojí v prohlášení Severoatlantické rady. Zadržování ukrajinských námořníků a lodí je nepřípustné. Současně s tím ale spojenci Ukrajině jasně sdělili, připomíná německý Die Welt, že Ukrajina nemůže v konfliktu s Ruskem spoléhat na vojenskou podporu. 

Dostává se jí sice verbální podpory, ale skutek je skutečně daleko. „NATO je na straně Ukrajiny a bude jí nadále poskytovat politickou a praktickou podporu," opakují její vedoucí představitelé. Současný rámec spolupráce s Ukrajinou se ale netýká situace, kdy je spojenec v konfliktu, neboť uplatnění článku 5 - v němž se „smluvní strany dohodly, že ozbrojený útok proti jedné nebo více z nich v Evropě nebo Severní Americe bude považován za útok proti všem“ - se týká pouze států členských.Nálada v klíčových zemích EU není vůbec proti Moskvě bojovně naladěna, a Berlín s Paříží chce raději s Moskvou spolupracovat.

Podle posledního výzkumu Nadace Körber, jenž cituje německý týdeník Stern, navíc většina Němců považuje za důležitější rozvinout dialog s Ruskem, než se Spojenými státy americkými. Podle tohoto průzkumu považují obyvatelé Německa za nejdůležitějšího spojence zahraniční politiky Francii a Rusko, Čínou a Velkou Británií - Spojené státy jsou až na pátém místě. Zároveň 6 procent Němců podpořilo rozvoj užších vztahů s Ruskem. Celých 73% Němců považuje bilaterální vztahy se Spojenými státy za „spíše špatné“ nebo „velmi špatné“. „Zdá se, že Němci se dál a dál odcizují od svého nejdůležitějšího partnera mimo Evropu," uvedla Nora Müllerová, ředitelka Mezinárodní politiky Nadace Körber. Současně téměř třetina (28 procent) považuje vztahy mezi Berlínem a Washingtonem za „hlavní zahraniční výzvu“ Německa, tvrdí materiál.

Téměř polovina Němců (47 procent) také věří, že Německo by mělo spolupracovat méně se Spojenými státy a tři čtvrtiny (72 procent) dokonce požadují, aby Německo v budoucnu formovalo svou zahraniční politiku vedlo nezávisleji na Spojených státech. Pouze 35 procent respondentů považuje Ameriku za nejdůležitějšího spojence Německa, píše deník. V roce 2017 tento názor sdílelo 42 procent Němců.

***

V neděli 25. listopadu propluly Kerčským průlivem dvě obrněné lodě ukrajinského námořnictva Berďansk, Nikopol a remorkér Yana Kapu, čímž měly porušit státní hranici Ruska. Ta ale není v průivu smluvně ošetřena bilaterárlní dohodou. Týká se pouze kontroly nad průlive, jež spadá do gesce Rusku. Podle ruských pohraničníků ukrajinské lodě nebezpečně manévrovaly a několik hodin dokonce nereagovaly na signály o zastavení. Plavidla byla ruskými pohraničníky poté zadržena, několik vojáků bylo postřeleno. Prezident Vladimir Putin nazval situaci v Kerčské průlivu za „předem připravenou provokaci“, kterou ukrajinský prezident Petro Porošenko použil jako záminku k tomu, aby na Ukrajině v „předvečer prezidentských voleb“ (volby se mají konat konkrétně až 31. března 2019, kampaň má oficiálně začít podle výnosu parlamentu 31. prosince) uvalil stanné právo (na Ukrajině uváděné jako „válečný stav“). Ukrajina dlouhodobě považuje kroky Ruska za snahu o rozšíření svého teritoria na Východě, politiku Vladimira Putina označuje za agresivní.

Vstupte do diskuze (25)
Google+ Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Bombardování Jugoslávie i po 20 letech budí vášně, Havel schvaloval údery…

21.03.2019 07:59 Převážně Albánci obývané Kosovo, považované za kolébku srbského státu, se již koncem 80. let stalo…

V Treťjakovské galerii se před obrazem Krista svlékl neznámý muž

20.03.2019 22:04 Neznámý muž se dnes v moskevské Treťjakovské galerii svlékl před obrazem Kristus v Getsemanské…

Ukrajina zavedla sankce proti stovkám Rusů a firem

20.03.2019 19:43 Ukrajina dnes zavedla nové masivní protiruské sankce, které směřují proti osobám a firmám spojeným…

Porošenko, či komik Zelenskyj? Volby na Ukrajině dopadnou těsně, ukazuje…

20.03.2019 17:37 Ukrajinský herec a bavič Volodymyr Zelenskyj si udržuje vedení v žebříčku uchazečů o prezidentský…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama
reklama