Pět let po Majdanu: Z Ukrajiny je nejchudší země Evropy, na kterou všichni zapomněli

Komentář Petra Šulky – V těchto dnech si připomínáme 5 let od vypuknutí demonstrací na Majdanu. Demonstranti tehdy bojovali za vstup své země do Evropské unie, zbavení se zkorumpované vlády a lepší život a světlejší budoucnost pro svoji zemi. Většina z nich se nyní musí cítit jako ve zlém snu.

Přidejte svůj názor 210 komentářů

Ukrajinská armáda, ilustrační fotografie
doporučujeme

Majdan byl zpočátku veden s těmi nejlepšími pohnutkami. Vždyť kdo by pro sebe a svoji zemi nechtěl lepší budoucnost? Bohužel se ideály Majdanu brzy stal obětí nejen domácí politiky, kdy se na náměstí místo studentů čím dál více prosazovali nacionalisté a politici, co se násilným odstraněním Janukoviče a jeho režimu chtěli dostat k moci. Majdan odstartoval také velkou šachovou hru o Ukrajinu mezi velmocemi na kterou Ukrajinci mohli jenom koukat.

Politici nejen z Ukrajiny, ale i USA, EU, ruských opozičníků ba i z České republiky slibovali „nové“ Ukrajině ve svých projevech na kyjevském náměstí brzký vstup do EU, hospodářský růst, svobodu a demokracii. Ruska se prý nemusí obávat. Je tu přeci NATO a pokud se Ukrajině bude dařit může se stát i ona členem severoatlantického paktu. Brzy všechny sliby odvál vítr reality a sny se rozpadly jako domeček z karet.

Ukrajina je 5 let od Majdanu skutečně k nepoznání. Krym anektovalo Rusko. Na východě země stále probíhá zamrzlý konflikt o Donbas, který s chutí ve své propagandě využívají jak Kyjev, tak Moskva. Pro Kyjev je Donbas dobrou výmluvou pro všechny neduhy a problémy země. Vysoká korupce? Špatná vláda a nevýkonná byrokracie? Nulová vymahatelnost práva? Jsme ve válce! Teď to řešit nemůžeme. Pokud se objeví nějaký problém či kauza boje na Donbase se náhodou znovu rozhoří a generální štáb varuje před nenadálým útokem z Ruska. To na společnost fungovalo ještě v roce 2014 nebo 2015, ale když podobná varování přicházela a přichází několikrát do měsíce, společnost k nim prostě otupí.

Korupce, zneužívání práva a umlčování nepohodlných hlasů dosáhlo doslova epických rozměrů. Příkladem může být nákup léků pro ukrajinské zdravotnictví. Pro nákup léku pro 2000 nemocnic bylo v roce 2015 vyčleněno 200 milionů dolarů, ze kterých se ovšem přes 40 % ztratilo. Ukrajina proto začala svoje nemocnice zásobovat přes OSN a UNICEF, aby se podobnému systémovému rozkrádání předešlo.  Podobně mizí miliardy i v konfliktu na Donbase. Zásoby pro vojáky se objevují na černém trhu ba v rukách separatistů.

Politici podivně přicházejí k penězům a ani to moc neskrývají. Současný premiér Volodymyr Hrojsman například přiznal sbírku drahých hodinek, milion dolarů a 460 tisíc eur v hotovosti. Vzhledem k tomu, že byl posledních 15 let v politických funkcích, kde jsou platy velmi malé, musel být opravdu šetrný. Předseda opoziční Radikální strany Oleh Ljaško, který byl před Majdanem takřka bez majetku, v roce 2016 přiznal dům v nejdražší čtvrti Kyjeva a milion dolarů v hotovosti. Jak k nim přišel? Šťastný politik třikrát za sebou vyhrál v loterii!

Podobně jsou na tom i státní úředníci. Šéf fiskální služby Roman Nasirov, vlastní kolekci švýcarských hodinek, několik kožichů a 2,2 milionu dolarů v hotovosti. Čerstvě odstupující generální prokurátor Jurij Lucenko si například letos v únoru užil dovolenou na Seychelských ostrovech za 20 000 eur. Případ, který Lucenkovi zlomil vaz, ukazuje, proč je boj s korupcí na Ukrajině tak bezzubý a nebezpečný.

Protikorupční aktivistka Kateryna Handzjuková byla v červenci v Chersonu napadena neznámým útočníkem, který na ní vylil litr kyseliny a popálil ji na 40 % těla. Třiatřicetiletá žena, která prodělala jedenáct operací na začátku listopadu zemřela. V celém případu bylo zatím obviněno 5 osob. Obecně se ovšem předpokládá, že skutečný viník opět proklouzne. Šeptem se mluví, že za vším stojí vysoce postavený poslanec z Bloku Petra Porošenka. Liknavé vyšetřování a smrt ženy rozbouřila i stoické Ukrajince a Lucenko musel jít. Útok na Handzjukovou nebyl však osamocený. Jen za letošek bylo například v Oděse napadeno 14 bojovníku s korupcí.

Po Majdanu ohromnou sílu získali nacionalisté, kteří často oslavující kontraverzní minulost včetně osobnosti typu Bandera. I přes jejich halasnou rétoriku je chybné je považovat za hybnou sílu země. Většina Ukrajinců žije v realitě, a ne v nacionalistických snech. A realita je drsná. V letech 2014 a 2015 spadla ekonomika o 17 %. V posledních dvou letech sice roste o 2,5 %, ale země oplývající přírodními zdroji, nejúrodnější půdou na planetě a obrovským lidským kapitálem od Moldavska převzala nelichotivý titul nejchudší země Evropy.       

Obyčejní Ukrajinci musí často vyžít z průměrného platu kolem 5500 hřiven (4400 Kč). Penze jsou na polovině této částky. Ceny za jídlo, léky a plyn od roku 2014 vzrostly třikrát. Od listopadu po nátlaku Mezinárodního Měnového Fondu, který by jinak Ukrajině neschválil další finanční pomoc, ceny plynu pro domácnost vzrostly o dalších 23 %. MMF původně požadoval růst cen o rovných 60 %. Vláda však nechtěla riskovat nový Majdan a proto vyjednala postupné zdražování. Přesto toto zvýšení znamená přerušení dodávek do mnoha měst, škol a domácností. Prostě z plynu a tepla je luxusní zboží. A to není konec zdražovacího planu. Větší účet za plyn čeká Ukrajince údajně už od května.  

Obrovský propad zaznamenalo zdravotnictví, na které dnes jde jen polovina peněz, co před Majdanem. Zemi opustilo 50 000 lékařů. Nebyli sami. Jejich příkladu následovalo na milion Ukrajinců v produktivním věku. Nejvíce, přes půl milionu Ukrajinců, odešlo do Polska, přes 350 000 do Ruska a 130 000 do České republiky. Většinou se jednalo o mladé, práceschopné a vzdělané lidi. Nedostatek odborníků podvazuje ukrajinskou ekonomiku a další růst je nejistý.

Smutný osud země podtrhuje i nezájem, který o Ukrajinu dnes jeví svět. Ze slibů o brzkém přistoupení do EU a NATO nezbylo nic. Nadšení z Majdanu vyprchalo velice rychle. Nové ukrajinské vedení, jak se ukázalo, nebylo schopné řešit základní mezinárodní problémy země. I přesto, že na Rusko byly vyhlášeny sankce, tak je Moskva pro Brusel a Washington daleko důležitějším partnerem než Kyjev.  Zatímco s Putinem se jedná na nejvyšší úrovni, Porošenka už tolik v obou metropolích nevítají. Ze vstupu do EU a NATA je dnes naprosto nesplnitelný sen. To, že by Západ vstoupil kvůli Ukrajině do války s Ruskem je pak jen pouhou chimérou.

Ukrajinská současnost není růžová a budoucnost země je nejistá. O tom, kam se země posune rozhodnou březnové prezidentské volby. Jejich největší favoritkou je Julija Tymošenková. Ta je známá jako všehoschopná politička. I přes dnešní protiruskou rétoriku, dokázala v minulosti s Moskvou více než úspěšné spolupracovat. Otevírá se tedy i možnost, že Ukrajina s Ruskem vyjedná nějakou dohodu, která uklidní situaci. Pokud se tak stane, bude to Západ, kdo na Ukrajině pohoří. Jakýkoliv vývoj na Ukrajině je však jen velmi těžko předvídatelný. Jak se již ukázalo mnohokrát, je to země, která umí překvapit.

Loading...
Vstupte do diskuze (210)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Putin se postavil návrhu na časově neomezený mandát prezidenta

18.01.2020 18:47 Ruský prezident Vladimir Putin se dnes postavil proti návrhům na zavedení neomezeného mandátu pro…

Co chystá Putin? To nejzajímavější teprve přijde, domnívá se analytik

18.01.2020 00:01 NÁZOR - Po nečekaném oznámení ústavních změn v Rusku a rezignaci vlády, se rychle šíří rétorická…

Ukrajinský premiér podal demisi, Zelenskyj ji odmítl

17.01.2020 19:28 Aktualizováno Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj odmítl dnešní rezignaci předsedy vlády Oleksije Hončaruka,…

USA mají podezření, že velvyslankyni na Ukrajině hrozilo nebezpečí

17.01.2020 19:07 Spojené státy podobně jako Ukrajina prošetří, zda někdejší americká velvyslankyně v Kyjevě Marie…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama