Systém Gulag vznikl před 100 lety: U počátku byl bolševický vůdce Lenin, vězni byli rukojmím režimu

Před 100 lety byly v sovětském Rusku oficiálně založeny tábory nucených prací, z nichž ve 30. letech minulého století vyrostl systém, zvaný jako Gulag, což byla zkratka pro Hlavní správu nápravně-pracovních táborů, píše ruský portál gazeta.ru.

Přidejte svůj názor 36 komentářů

gulag/gupvi
doporučujeme

Gulag, (rusky: Главное управление исправительно-трудовых лагерей) sloužil zpočátku pouze pro „nepřátele režimu" a podezřelé osoby, které v nich končily, ale později se v nich stále častěji objevovali i „vlastní soudruzi". Bolševici tyto tábory láskyplně nazývali „školy práce". U počátků tohoto systému stál Vladimír Lenin, svého největšího rozvoje dosáhl za jeho následovníka Josefa Stalina.

Neslavný systém nuceného zadržování nepřátel, kteří nebyli hned zastřeleni

Dne 15. dubna 1919 publikoval list Izvestija dokument, jenž vydal Všeruský ústřední výkonný výbor (VTSIK). Byl jím výnos, jímž vznikly „tábory nucené práce". Úkolem organizace a řízení těchto vězeňských institucí byly přiděleny mimořádným komisím Čeky, respektive Všeruské mimořádné komisi pro boj s kontrarevolucí a sabotáží při Radě lidových komisařů RSFSR. Podle druhého pododstavce dokumentu, byly do gulagu umísťovány osoby a kategorie osob, „o nichž bylo vydáno rozhodnutí správních orgánů Čeky, revolučních tribunálů, soudů občanů a dalších sovětských orgánů".

V dekretu, podepsaném Michailem Kalininem, novým předsedou Všeruského ústředního výkonného výboru a Leonidem Serebrjakovem, tajemníkem předsednictva, stálo, že všichni vězni byli v táborech „okamžitě zapojeni do práce na žádost sovětských institucí". „Ti, kteří by snad z těchto zařízení uprchli, podléhají těm nejtěžším trestům," píše Dmitrij Okuněv.

„V Rusku se tak zrodil neslavný systém nuceného zadržování osob, jež režim považoval za nevhodné, zločince nebo politické vězně," konstatuje gazeta.ru. „V probíhající občanské válce se jednalo o místa, kde mohli bolševici soustředěně a bezpečně držet své nepřátele: tedy ty, kteří z nějakého důvodu nemohli být rovnou zastřeleni, jinými slovy šlo o rukojmí režimu," upřesňuje.

Důležitým faktorem byla potřeba „volné práce", neboť režim neměl dostatek peněz. „Kampaň na vytvoření rozsáhlé sítě táborů, z nichž z jeho částí mohla pojmout alespoň 300 lidí, vyřešila hned několik problémů. Myšlenka ovšem nebyla zcela originálního: mnozí bolševici měli zkušenost s tvrdou prací již v rámci carského režimu," uvádí Okuněv.

Oddělené instituce typu táborů se objevily, jak připomíná, ještě před zveřejněním příslušné vyhlášky. Již v srpnu 1918 šéf Rady lidových komisařů Vladimir Iljič Lenin telegrafoval do Penzy o potřebě utvoření „nelítostného masového teroru proti kulakům, kněžím a bílým" s cílem uvěznit „všechny do koncentračního tábora mimo město". Termín „tábor nucené práce" se začal používat až od roku 1929, na základě rozhodnutí politbyra, do té doby se užíval přesnější „koncentrační tábor".

Věznění se týkalo 16 kategorií, gulagem prošla i manželka Kalinina

Koncem roku 1919, píše gazeta.ru, již v Rusku fungovalo 21 táborů. Některé z nich se ukázaly jako „dočasné" a uzavřené byly „během několika týdnů", jiné doslova na svých místech „zakořenily" a působily po mnoho let. Mezi těmi, kteří se dostali do gulagů nebyli ale pouze nepřátelé nového režimu, ale i mnoho „náhodných lidí", kteří nevyvíjeli žádný „odpor vůči sovětské moci".

V závislosti na místních podmínkách mohly být zřízeny tábory nucené práce ve městě i na statcích, někdy i v bývalých klášterech. Každý tábor vedl velitel, který byl podle nařízení „zodpovědný za udržování pořádku v táboře a za přesné provedení všech vyhlášek, pokynů a příkazů vydaných ústřední vládou". Všichni zaměstnanci tábora a vězni museli „poslouchat rozkazy velitele tábora", píše se ve vyhlášce.

Dohled nad uvězněnými vykonával strážní tým, sestavený tak, aby byli k dispozici vždy dva strážci na každých patnáct osob. Strážci byli rekrutováni z bezpečnostních vnitřních sil VOKHR, vytvořených v květnu 1919, kteří spolu se zvláštními jednotkami Čeky tvořil až 200 tisíc mužů. Počet vězňů vzrostl z 16 tisíc v květnu 1919 až na 70 tisíc koncem dvacátých a třicátých let minulého století.

Věznění se týkalo až 16 kategorií vězňů, mezi nimiž byli i „rukojmí z kruhů horní buržoazie" nebo „staří úředníci režimu, bývalí státní zástupci a jejich asistenti, starostové", ale i „osoby odsouzené za sovětské vlády" za takové zločiny, jakými byli „parazitismus, prostituce, dezerce". Mezi nimi byli a vojáci, kteří byli zajati během občanské války. 

Zvláštní kategorii tvořily „osoby uvězněné ve zvláštních táborech po celou dobu občanské války", z důvodů „chronických chorob a organických vad", kteří byli „neschopni práce", kteří nepodléhali základnímu pracovnímu režimu, jímž byl osmihodinový pracovní den. Nebyl ale vyloučeny ani „práce přes čas a noční práce". Velikost přídělu potravy byla stanovena vágně ale podle vyhlášky „musela splňovat nutriční standardy pro manuální práci".

K tomu aby vězni dosahovali zvýšené produktivity byli určeni „vězni-bubeníci", kteří ostatní povzbuzovali. Podle odstavce 44 vyhlášky mohli tito „bubeníci" bydlet i v soukromých bytech a do tábora přijíždět pouze za účelem výkonu práce. Aby se zabránilo epidemii, bylo zakázáno stavět pevné palandy. V táborech byly k dispozici lázně, prádelny a dezinfekční komory.

Tábory prošlo mnoho vlivných bolševiků, vůdců strany a státu, stejně jako členů jejich rodin. „Ačkoliv vedoucí ústředního výkonného výboru Kalinin byl jedním z mála vysoce postavených funkcionářů, kterého se nedotkly represe, jeho manželka však byla v říjnu 1938 zatčena v rámci protiteroristického zákona, který podepsal sám Kalinin po atentátu na Sergeje Kirova. Vrátila se až v červnu 1945, krátce před úmrtím svého manžela," uzavírá Dmitrij Okuněv.

Loading...
Vstupte do diskuze (36)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Co s drahou zbraní? Rusko hledá využití pro svůj nejpokročilejší letoun

15.09.2019 00:01 NÁZOR - Suchoj Su-57 je bojový letoun obtížně zachytitelný radary a proto má jít o nejlepší ruské…

Kamion v Rusku vjel do protisměru. Sestřelil autobus plný lidí, 7 zabil

14.09.2019 22:09 Při nehodě nákladního vozu a malého autobusu v ruské Jaroslavské oblasti zemřelo sedm osob.

Snowden v knize vysvětlil, proč vyzradil tajná data. Vlády se ho prý bojí

14.09.2019 22:08 Aktualizováno Bývalý spolupracovník tajných služeb Spojených států Edward Snowden, který po vyzrazení citlivých…

V Česku hrozí nástup nacismu? Ruský historik rozdmýchává spor o Koněva

13.09.2019 23:43 Aktualizováno Před možným nástupem nacismu v České republice varoval v moskevské metropolitní televizi TV Centr…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama