BBC: Britské speciální síly možná zabíjely neozbrojené lidi

V Británii se vyšetřuje podezření, že členové britských speciálních sil v Afghánistánu bezdůvodně zabíjeli neozbrojené civilisty. Upozornila na to zpravodajská stanice BBC. Podezření trvá od roku 2011, kdy spolu o této možnosti hovořili v Dorsetu dva důstojníci speciálních sil. Měli obavy, že nejlépe trénovaní vojáci země úmyslně zabíjejí neozbrojené lidi.

Jeden z důstojníků se vrátil z nasazení v Afghánistánu, zatímco druhý na velitelství četl zprávy o prudkém nárůstu případů označovaných v dokumentech jako zabití nepřítele v akci při zásahu speciálních sil. Ty zahrnují i speciální jednotky letectva a námořnictva. Jeden z důstojníků poslal zápis o rozhovoru na velitelství. Doporučovalo se v něm věc prověřit a učinit tomuto "kriminálnímu počínání přítrž".

Záznam se dostal do dokumentace k případu, kterým se zabývá nejvyšší soud a který se týká Afghánce Sajfulláha Gharíba Jara. Tvrdí, že čtyři jeho příbuzní byli zavražděni v provincii Hílmand 16. února 2011, zatímco podle protistrany byli tito lidé zabiti v sebeobraně. Panuje ale podezření, že šlo možná právě o vražednou misi britských speciálních sil.

Sajfulláh věci popsal takto: V jednu hodinu v noci, kdy v domě všichni spali, rodinu probudil hluk vrtulníku a volání z megafonů. Šlo prý o tehdy běžnou operaci prováděnou za přítomnosti afghánských vojáků při zátahu na vysoké členy povstaleckého Tálibánu. Sajfulláh byl v té době dospívající mladík, takže při zásahu skončil svázaný mezi dětmi a ženami. Slyšel střelbu a když vojáci odešli, našel na poli těla dvou bratrů, v domě pak mrtvého bratrance a otce. Ten prý byl zasažen mnohokrát do čela a nohy měl rozstřílené. Sajfulláh je přesvědčen, že výběr jeho rodiny k operaci byl omyl a že jeho příbuzní byli zavražděni. Myslel si to i guvernér hílmandské provincie.

Sajfulláhovu verzi potvrzují výpovědi přítomných afghánských vojáků. Jejich velitel řekl, že na Brity nikdo nestřílel, a přesto byli čtyři příbuzní zabiti. Událost vyvolala znepokojení v britské armádě od Hílmandu po Londýn, uvádí BBC.

Zjistilo se, že afghánští vojáci odmítali Brity při nočních misích doprovázet, protože měli pochyby o oprávněnosti zabíjení. Bývalý člen britské vojenské rozvědky Frank Ledwidge upozornil, že podobné incidenty podrývají důvěru afghánských spojenců a zároveň nahrávají povstalcům.

Dokumentace pro soud obsahuje detaily o nočním zátahu. Vojáci tvrdí, že jednoho ze zatčených vzali k prohlídce domu; muž prý v jedné místnosti náhle sáhl za závěs pro granát, představoval ohrožení a byl zastřelen. Britové se kryli, ale granát byl vadný a nevybuchl. Tímto mužem byl Sajfulláhův otec. Britové pak chtěli k prohlídce přibrat jiného muže, ale i on sáhl po zbrani a byl zastřelen - šlo o Sajfulláhova bratrance. Další dva muži byli podle britských vojáků zastřeleni na útěku a rovněž byli ozbrojeni.

Podle britského ministerstva obrany nejde o nové důkazy a věc nezávisle vyšetřovala vojenská policie. "Tyto dokumenty jsou součástí nezávislého vyšetřování, které dospělo k závěru, že neexistuje dostatek důkazů pro předání věci prokuratuře," uvedl mluvčí úřadu.

Jeden major z velení speciálních sil prověřil několik podobných případů z období mezi prosincem 2010 a dubnem 2011 a dospěl k závěru, že množství zabitých svědčí o tom, že "něco se dělá špatně". Jeho zpráva popisuje deset incidentů, při nichž se střílelo na muže, kteří po zadržení nečekaně sáhli po zbrani při prohlídce domu. V pěti případech bylo zabito více lidí než bylo zbraní, což znamená, že se buď nějaké nenašly, nebo že někteří z mrtvých ozbrojení nebyli. V jednom případě zemřelo devět lidí a zbraně byly tři. Když vojenská policie vyslýchala vojáky, kteří se zúčastnili únorové mise v Hílmandu v roce 2011, všichni vypověděli, že si detaily nepamatují.

BBC na možné nezákonné chování vojáků nasazených v zahraničí upozornila ve svém dokumentu už loni. Ministerstvo obrany případy v Afghánistánu zkoumalo v rámci operace Northmoor. Prověřovalo se podezření, zda oficiální zprávy o zásahu Britů nebyly zfalšovány. Vojenská policie údajně v jednom případě vznesla obvinění proti členům speciálních sil z vraždy na základě zfalšované dokumentace. Obvinění ale bylo zrušeno a operace Northmoor ukončena, aniž vedla k jakémukoli stíhání. Ledwidge k tomu řekl, že je typické, že se britské speciální síly ve skutečnosti nikomu nezodpovídají.

Související

Koncertní síň u Moskvy v plamenech po teroristickém útoku. (22.3.2024)

Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie. 

Více souvisejících

Velká Británie Armáda U.K.

Aktuálně se děje

před 5 minutami

před 48 minutami

před 1 hodinou

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 2 hodinami

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne

Více než 70 procent Poláků neschvaluje vyslání svých vojáků ani vojáků Severoatlantické aliance na Ukrajinu. Vyplývá to z nejnovějšího průzkumu veřejného mínění, který provedl institut IBRIS pro polský deník Rzeczpospolita.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy