BBC News: Proč i chytří lidé věří mýtům o koronaviru?

Je to smutná pravda, ale každá zdravotní krize vyvolá svou vlastní pandemii dezinformací. Od 80. let do přelomu století jsme zažili šíření nebezpečných lží o AIDS - od přesvědčení, že virus HIV vznikl ve vládní laboratoři, přes tvrzení, že testy HIV jsou nespolehlivé, až po teorii, že se nákaza dá léčit kozím mlékem.

Všechny tyto mýty zvyšovaly rizikové chování a zhoršovaly krizi, napsal zpravodajský server BBC News.

Nyní jsme svědky čerstvé záplavy dezinformací - tentokrát kolem pandemie koronaviru. Od facebooku po WhatsApp patří mezi nejčastěji sdílené zvěsti cokoli od toho, jak epidemie vznikla, až po "zaručené" způsoby, jak předejít nákaze.

V nejhorším případě mohou být tyto mýty škodlivé. Na konci března se objevila zpráva, že v jedné íránské provincii zemřelo víc lidí než na nákazu koronavirem po konzumaci metanolu kvůli falešnému tvrzení, že dokáže ochránit před nemocí covid-19.

Ale dokonce i zdánlivě neškodné dezinformace mohou v lidech vyvolat falešný pocit bezpečí, odradit je od dodržování vládních pravidel a nahlodávat důvěru ve zdravotní úřady a organizace.

Existují důkazy, jak snadno se podobné zvěsti uchytí. Podle březnového průzkumu společnosti YouGov a listu The Economist si 13 procent dotázaných Američanů myslelo, že krize kolem nemoci covid-19 je jen novinářská kachna. A 49 procent věřilo, že epidemie mohla být lidským dílem.

Jakkoli můžeme doufat, že vyšší vzdělání či lepší duševní schopnosti pomohou oddělit fakta od fikce, dají se snadno najít příklady mnoha vzdělaných lidí, kteří také skočili na lep klamných informací. A jejich šíření se dopustili dokonce i někteří nejvyšší světoví představitelé, u kterých by se dala čekat když už ne větší moudrost, tak alespoň větší opatrnost vůči nepodloženým zprávám.

Psychologové už se pustili do zkoumání tohoto fenoménu. Snad jejich zjištění povedou k novým způsobům, jak se chránit před dezinformacemi a pomoci zastavit jejich šíření - a související bláhové chování.

Součástí problému je samotná povaha klamných zpráv. Každý den jsme neustále bombardováni informacemi, a často se tak musíme spoléhat na vlastní intuici při rozhodování, zda je něco správné.

Šiřitelé nepravdivých zpráv navíc používají několik prostých triků, kterými nás zmatou, abychom nezapojovali kritické myšlení - a nepokusili se například ověřit zdroj zprávy. Jak uvedli autoři jedné ze studií na toto téma: "Když myšlenky plynou hladce, lidé mají tendenci přikyvovat."

Eryn Newmanová z Australské národní univerzity zjistila, že prostá přítomnost obrázku doprovázejícího nějaké tvrzení zvyšuje naši důvěru v jeho přesnost - a to i v případě, že onen obrázek souvisí s daným tématem jen okrajově.

Například obecný obrázek viru doprovázející tvrzení o nové léčbě sice neposkytuje potvrzení samotného prohlášení, ale pomáhá nám vizualizovat si celý proces. A tuto schopnost zpracovat předkládanou informaci vnímáme jako známku toho, že tvrzení je pravdivé.

Ze stejných důvodů obsahují dezinformace živý popis nebo osobní příběhy. Zahrnují také dostatek známých faktů nebo údajů - například zmínku o dobře známé lékařské organizaci - aby lež vyzněla přesvědčivě.

Dokonce i samotné zopakování nějakého tvrzení - ať už v rámci stejného textu nebo v několika zprávách - může zvýšit "věrohodnost" tím, že zesílí pocit známosti dané informace, kterou mylně zaměníme za faktickou přesnost. Takže čím častěji nějakou informaci zaznamenáme, tím pravděpodobnější je, že to budeme pokládat za pravdu - i když jsme třeba byli na počátku skeptičtí.

Související

Bohumil Kartous Rozhovor

Dezinformátoři a populisté budují tyranii hlouposti, říká mluvčí Elfů Bob Kartous

Jak silná je aktuálně česká dezinformační scéna? Jak se daří českému státu bojovat proti falešným zprávám a antisystémovým hnutím? A jaká jsou největší nebezpečí v internetovém prostoru? Nejen na tyto otázky se EuroZprávy.cz zeptaly pedagoga a mluvčího Českých elfů Bohumila Kartouse, jenž je kromě toho také autorem dvou knih – No Future a nedávno vydané Future ON!.
Vít Rakušan Komentář

Vnitro na plakátech bojuje s dezinformacemi. Ale co v realitě?

Ministerstvo vnitra pod patronátem Víta Rakušana spustilo informační platformu Nenaletět.cz, která má sloužit pro veřejnost a informovat ji o aktuálních tématech i službách státu. Slovy samotného ministra vnitra má „informovat o tématech, která rezonují veřejným prostorem, a předcházet tak informačnímu šumu a nejasnostem.“ Tahle aktivita se zařazuje bok po boku dalším informačně-vzdělávacím snahám o zvyšování mediální gramotnosti a lepší informovanosti. Propagace formou letáků, tiskovin atd. přijde na nějakých 40 milionů a média si jí záhy zařadila do kolonky „boje proti dezinformacím.“

Více souvisejících

Boj proti dezinformacím a fake news Velká Británie psychologie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 9 minutami

před 37 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 6 hodinami

včera

včera

Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž

Pařížská katedrála Notre-Dame, která byla v roce 2019 postižena ničivým požárem, má být opět otevřena pro návštěvníky 8. prosince. Uvedl to Philippe Jost, výkonný ředitel vládní agentury, která dohlíží na rekonstrukci katedrály. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy