Boje v Náhorním Karabachu sílí. Ázerbájdžán odpaluje rakety vzduch-země, tvrdí Arménie

Boje u Náhorního Karabachu a okolí mezi arménskými a ázerbájdžánskými silami pokračují čtvrtým dnem, nehledě na výzvu Rady bezpečnosti OSN k okamžitému příměří a obnovení jednání bez předběžných podmínek. Arménské ministerstvo obrany dnes informovalo o ázerbájdžánských náletech na severu Karabachu.

"Ázerbájdžánské letectvo bombarduje obranné síly Karabachu na severním směru. Používá k tomu bezpilotní stroje turecké výroby," uvedla mluvčí arménského ministerstva Šušan Stepanjanová podle webu ruského deníku Kommersant. Letouny nepřítele se podle ní vyhýbají protivzdušné obraně a odpalují rakety vzduch-země.

Ázerbájdžánské ministerstvo obrany podle Interfaxu ohlásilo obklíčení části arménských sil na jednom z úseků fronty, které se snaží zničit palbou z děl.

Arménský premiér Nikol Pašinjan podle ruských médií odmítl myšlenku rozmístění mírových sil v Náhorním Karabachu a zmínil se o možnosti, že by Arménie oficiálně uznala nezávislost této enklávy.

Jako "nemístnou" odmítl myšlenku arménsko-ázerbájdžánských jednání za ruského zprostředkování v situaci intenzivních bojů; jednání totiž podle něj vyžadují správnou atmosféru a podmínky. Arménie a Náhorní Karabach prý nejsou ochotny spor urovnat na úkor svých národních zájmů.

Boje mezi znepřátelenými stranami propukly v neděli ráno a jsou označovány za nejhorší od 90. let minulého století. Podle prohlášení z obou stran si vyžádaly již desítky mrtvých, včetně civilistů. Baku i Jerevan přistoupily k mobilizaci záloh a vzájemně se obvinily z útoků. Arménie v úterý uvedla, že její bitevní letoun Su-25 sestřelila turecká stíhačka F-16, což vzápětí popřela Ankara a Baku.

Arménie dnes podle agentury Reuters oznámila, že v Martakertu v Náhorním Karabachu byli při ázerbájdžánském útoku zabiti tři civilisté. Baku naopak podle agentury TASS hlásí, že palba arménských děl zabila 14 civilistů a 46 dalších zranila. Škody utrpělo 116 obytných domů a 26 dalších civilních budov, včetně továrny na koberce, čtyř škol a ošetřovny.

Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - panuje mezi Arménií a Ázerbájdžánem dlouhodobě. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 a Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se enkláva a přilehlý Lačinský koridor, vedoucí do Arménie, nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie, zatímco Ázerbájdžán považuje území za okupované.

Související

Jednání v Baku s prezidentem Ilhamem Alijevem. Tajemník Jurij Kim a hlavní poradce pro jednání Kavkazu Louis Bono řeší naléhavou humanitární situaci v Náhorním Karabachu.

Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu

Zástupci Spojených států, Evropské unie a Ruska se v září setkali v Turecku na neveřejných mimořádných jednáních, s cílem najít řešení pro složitou situaci týkající se Náhorního Karabachu. Tato schůzka se uskutečnila jen krátce před tím, než Ázerbájdžán zahájil vojenskou ofenzivu, snažící se získat kontrolu nad územím spravovaným etnickými Armény. 
Ázerbájdžán, ilustrační foto

Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu

Ázerbájdžánské úřady zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu a převezly je do Baku. Příslušníky ázerbájdžánské služby státní bezpečnosti byli zadrženi tři bývalí prezidenti samozvané republiky Náhorní Karabach Arkadij Gukasján, Bako Saakján a Arajik Haruťunjan a bývalý předseda parlamentu David Išchanjan. 

Více souvisejících

Náhorní Karabach arménie ázerbájdžán Rusko Turecká armáda

Aktuálně se děje

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Aktualizováno včera

Sunak: Putin se na polských hranicích nezastaví. Britové posílají Ukrajině rakety Storm Shadow

Britský premiér Rishi Sunak oznámí v úterý na návštěvě Polska zvýšení vojenské podpory pro Ukrajinu o 500 milionů liber (579 milionů eur). 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy