Co s lidmi, kteří odmítají roušky? Psycholožka má o komunikaci jasno

NÁZOR - Zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách je v mnoha zemích povinné, ale vynucování pravidla v jednotlivých obchodech a institucích je mírně řečeno nekonsistentní, poukazuje psycholožka Eleanor Morganová. V komentáři pro server The Guardian dodává, že odpovědnost je mnohdy ponechána na jednotlivcích, což vytváří složitou mezilidskou dynamiku.

Emotivní střety

Psycholožka žijící v Británii nastiňuje, že v obchodu, kde nakupuje, je prodavač za plastovým štítem, ale majitel navzdory oznámení o povinnosti nosit roušku u vchodu toto pravidlo nevynucuje. Autorka komentáře tak popisuje situaci, kdy ji žena bez roušky během nákupu upozornila, že trpí astmatem, aby předešla výtce, že porušuje nařízení.

Morganová přiznává, že reagovala smířlivě, protože se chtěla vyhnout konfliktu v uzavřeném prostoru, ale ve skutečnosti ji lidé bez roušek v obchodech děsí. "Také mám astma, ale z mé zkušenosti to nebrání nasazení roušky na tři minuty, abych si koupila rajčata v plechovce," píše psycholožka. Konstatuje, že žena bez roušky ji znepokojovala, ale bylo zřejmé, že smysluplná debata v tu chvíli není možná, protože žena byla připravená ke konfrontaci, což klidné řešení vylučovalo.

Rozsáhlý výzkum ukázal, že roušky výrazně snižují riziko nákazy, a tento měsíc se dokonce objevila zatím nepotvrzená hypotéza, že rouška může být "syrovou vakcínou" proti nemoci covid-19, jelikož při jejich nošení jsou lidé vystaveni natolik omezenému množství viru, že jejich tělo spustí imunitní reakci, uvádí Morganová. Dodává, že rouška vede k lehčímu průběhu nemoci a vědci zdokumentovali, že na lodích, kde téměř všichni nosili roušky, vypukla nákaza bez příznaků, stejně jako se zřejmě snižuje rozsah nákazy v zalidněných prostorách, kde jsou roušky povinné.

"Všichni víme, že jsou nepohodlné, upocené, omezující a škodlivé pro kůži (občas mívám 'knírek' skvrn na horním rtu), ale existují pádné důkazy, které ukazují přínos jejich nošení," píše psycholožka. Podotýká, že v místech, kde je nošení roušek ponecháno na posouzení rizik jedincem, existuje větší šance na emotivní střety.  

Americký psychiatr Robert Klitzman nedávno poukázal, že různé sociální skupiny si vytvořily vlastní normy ohledně roušek na základě tvrdohlavosti a nezanedbatelného tlaku, přičemž se v nich utvrzují, s čímž autorka komentáře na základě vlastní zkušenosti souhlasí. Vysvětluje, že zpochybnění našich hodnot vyvolává obrannou reakci, a tak poznámka, že by si jedinec v autobusu měl nasadit roušku, může znít jako obvinění, že je nezodpovědný a ve střetu.

K rozhodnutí jedince nosit roušku přispívá mnoho psychologických důvodů, tvrdí Morganová. Upozorňuje, že lidé se velmi liší v posuzování a přijímání rizik, což záleží na informacích, které mají k dispozici, navíc posun společenských norem nějakou dobu trvá.

Lidé chtějí zapadnout

Rozhodování jedince může ovlivnit například přímá zkušenost s koronavirem a mladí lidé jsou méně obezřetní i proto, že pravděpodobně mají ve svém okolí méně těžkých případů nemoci covid-19, soudí psycholožka. Dodává, že výzkumy také ukázaly, že pokud člověk vidí ve svém okolí lidi s rouškami, je větší pravděpodobnost, že si ji sám nasadí, protože se cítí normálněji.

"Jako druh inklinujeme k zapadnutí mezi ostatní; chceme být přijímání, nikoliv vykořeněni," pokračuje Morganová. Z toho důvodu podle ní v diskuzi o rouškách hraje roli stigma, a to především u mužů.

Psycholožce si lidé na sociálních sítích stěžují, že roušky nenosí zpravidla muži. Sama to také postřehla, a proto si pokládá otázku, proč jisté skupiny mužů, především ti mladší a konzervativně politicky orientovaní, častěji odmítají roušky a zda je to spojeno s jejich tradičním pohledem na maskulinitu, nižším povědomím o zdraví, či slovy části známých osobností, které účinnost roušek zpochybňují.    

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ti, kteří se upnuli k rouškám, častěji cítí hněv vůči jejich odmítačům, přiznává autorka komentáře. Změnu podle ní ale může přinést spíše vyvarování se emotivních reakcí, protože odsuzování kohokoliv - ať již na internetu či ve vagonu metra - je zpravidla kontraproduktivní.  

To, zda lidé dodržují zdravotnická doporučení, je dáno důvěrou - pokud nemá ten, kdo doporučení vydává důvěru, zkrátka se mu nevěří, konstatuje Morganová. Dodává, že vládní komunikace je mnohdy zmatená, což vede k rapidnímu úbytku důvěry. Smysl tak podle ní nemá kategoricky upozorňovat na nebezpečí vyhazování jednorázových roušek, které se jen tak nerozloží, ale spíše klidné nahlodávání lidského úsudku.

Jako příklad Morganová uvádí americkou epidemioložku Julii Mercusovou, která otevřeně psala o mužích odmítajících roušky, načež se s ní několik z nich spojilo, aby si vyslechli její názor. Defenzivní přístup totiž snižuje ochotu druhých naslouchat a zpracovávat informace - pokud zcela odsoudíme něčí názor, takový člověk zřejmě ukončí diskuzi, což je patrné u bojovníků proti očkování, které rázné odsudky pouze utvrzují v jejich představách, poukazuje psycholožka.

"Žít v pandemii znamená, že jsme všichni vystresovaní, emotivní a pravděpodobněji v módu bojuj či uteč, což ovlivňuje, jako komunikujeme a nakládáme s informacemi," píše autorka komentáře. Za klíčové považuje pokusit se řešit tyto palčivé problémy pokud možno empaticky.

Dobrá komunikace často závisí na přípravě, na kterou ale mnohdy není čas, upozorňuje psycholožka. Každý by si podle ní měl položit otázku, čeho chce dosáhnout, pokud osloví spolucestujícího s rouškou na bradě či člověka v obchodě bez roušky. Sama chce, aby se dotyčný zamyslel nad nošením roušky, ale pouhý káravý pohled a výzva, aby odstoupil, pravděpodobně povede k negativní reakci.

Lepší je proto podle Morganové tázat se a naslouchat, jelikož velkou sílu přikládá pocitu člověka, že se někdo zajímá o jeho názor. "Pokud člověk cítí, že může bezpečně mluvit, může také cítit, že může bezpečně (názor) přehodnotit," uzavírá psycholožka.

Související

Koncertní síň u Moskvy v plamenech po teroristickém útoku. (22.3.2024)

Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity

Navzdory slovům prezidenta Vladimira Putina, že páteční teroristický útok v koncertní síni u Moskvy spáchali islamisté, z Ruska nadále znějí hlasy o roli Ukrajiny v rámci celé tragédie. Podle ředitele tajné služby FSB Alexandra Bortnikova stojí za útokem kromě Kyjeva také Spojené státy americké a Velká Británie. 

Více souvisejících

Velká Británie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 15 minutami

před 24 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 47 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy