NÁZOR - Zakrývání dýchacích cest ve vnitřních prostorách je v mnoha zemích povinné, ale vynucování pravidla v jednotlivých obchodech a institucích je mírně řečeno nekonsistentní, poukazuje psycholožka Eleanor Morganová. V komentáři pro server The Guardian dodává, že odpovědnost je mnohdy ponechána na jednotlivcích, což vytváří složitou mezilidskou dynamiku.
Emotivní střety
Psycholožka žijící v Británii nastiňuje, že v obchodu, kde nakupuje, je prodavač za plastovým štítem, ale majitel navzdory oznámení o povinnosti nosit roušku u vchodu toto pravidlo nevynucuje. Autorka komentáře tak popisuje situaci, kdy ji žena bez roušky během nákupu upozornila, že trpí astmatem, aby předešla výtce, že porušuje nařízení.
Morganová přiznává, že reagovala smířlivě, protože se chtěla vyhnout konfliktu v uzavřeném prostoru, ale ve skutečnosti ji lidé bez roušek v obchodech děsí. "Také mám astma, ale z mé zkušenosti to nebrání nasazení roušky na tři minuty, abych si koupila rajčata v plechovce," píše psycholožka. Konstatuje, že žena bez roušky ji znepokojovala, ale bylo zřejmé, že smysluplná debata v tu chvíli není možná, protože žena byla připravená ke konfrontaci, což klidné řešení vylučovalo.
Rozsáhlý výzkum ukázal, že roušky výrazně snižují riziko nákazy, a tento měsíc se dokonce objevila zatím nepotvrzená hypotéza, že rouška může být "syrovou vakcínou" proti nemoci covid-19, jelikož při jejich nošení jsou lidé vystaveni natolik omezenému množství viru, že jejich tělo spustí imunitní reakci, uvádí Morganová. Dodává, že rouška vede k lehčímu průběhu nemoci a vědci zdokumentovali, že na lodích, kde téměř všichni nosili roušky, vypukla nákaza bez příznaků, stejně jako se zřejmě snižuje rozsah nákazy v zalidněných prostorách, kde jsou roušky povinné.
"Všichni víme, že jsou nepohodlné, upocené, omezující a škodlivé pro kůži (občas mívám 'knírek' skvrn na horním rtu), ale existují pádné důkazy, které ukazují přínos jejich nošení," píše psycholožka. Podotýká, že v místech, kde je nošení roušek ponecháno na posouzení rizik jedincem, existuje větší šance na emotivní střety.
Americký psychiatr Robert Klitzman nedávno poukázal, že různé sociální skupiny si vytvořily vlastní normy ohledně roušek na základě tvrdohlavosti a nezanedbatelného tlaku, přičemž se v nich utvrzují, s čímž autorka komentáře na základě vlastní zkušenosti souhlasí. Vysvětluje, že zpochybnění našich hodnot vyvolává obrannou reakci, a tak poznámka, že by si jedinec v autobusu měl nasadit roušku, může znít jako obvinění, že je nezodpovědný a ve střetu.
K rozhodnutí jedince nosit roušku přispívá mnoho psychologických důvodů, tvrdí Morganová. Upozorňuje, že lidé se velmi liší v posuzování a přijímání rizik, což záleží na informacích, které mají k dispozici, navíc posun společenských norem nějakou dobu trvá.
Lidé chtějí zapadnout
Rozhodování jedince může ovlivnit například přímá zkušenost s koronavirem a mladí lidé jsou méně obezřetní i proto, že pravděpodobně mají ve svém okolí méně těžkých případů nemoci covid-19, soudí psycholožka. Dodává, že výzkumy také ukázaly, že pokud člověk vidí ve svém okolí lidi s rouškami, je větší pravděpodobnost, že si ji sám nasadí, protože se cítí normálněji.
"Jako druh inklinujeme k zapadnutí mezi ostatní; chceme být přijímání, nikoliv vykořeněni," pokračuje Morganová. Z toho důvodu podle ní v diskuzi o rouškách hraje roli stigma, a to především u mužů.
Psycholožce si lidé na sociálních sítích stěžují, že roušky nenosí zpravidla muži. Sama to také postřehla, a proto si pokládá otázku, proč jisté skupiny mužů, především ti mladší a konzervativně politicky orientovaní, častěji odmítají roušky a zda je to spojeno s jejich tradičním pohledem na maskulinitu, nižším povědomím o zdraví, či slovy části známých osobností, které účinnost roušek zpochybňují.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Ti, kteří se upnuli k rouškám, častěji cítí hněv vůči jejich odmítačům, přiznává autorka komentáře. Změnu podle ní ale může přinést spíše vyvarování se emotivních reakcí, protože odsuzování kohokoliv - ať již na internetu či ve vagonu metra - je zpravidla kontraproduktivní.
To, zda lidé dodržují zdravotnická doporučení, je dáno důvěrou - pokud nemá ten, kdo doporučení vydává důvěru, zkrátka se mu nevěří, konstatuje Morganová. Dodává, že vládní komunikace je mnohdy zmatená, což vede k rapidnímu úbytku důvěry. Smysl tak podle ní nemá kategoricky upozorňovat na nebezpečí vyhazování jednorázových roušek, které se jen tak nerozloží, ale spíše klidné nahlodávání lidského úsudku.
Jako příklad Morganová uvádí americkou epidemioložku Julii Mercusovou, která otevřeně psala o mužích odmítajících roušky, načež se s ní několik z nich spojilo, aby si vyslechli její názor. Defenzivní přístup totiž snižuje ochotu druhých naslouchat a zpracovávat informace - pokud zcela odsoudíme něčí názor, takový člověk zřejmě ukončí diskuzi, což je patrné u bojovníků proti očkování, které rázné odsudky pouze utvrzují v jejich představách, poukazuje psycholožka.
"Žít v pandemii znamená, že jsme všichni vystresovaní, emotivní a pravděpodobněji v módu bojuj či uteč, což ovlivňuje, jako komunikujeme a nakládáme s informacemi," píše autorka komentáře. Za klíčové považuje pokusit se řešit tyto palčivé problémy pokud možno empaticky.
Dobrá komunikace často závisí na přípravě, na kterou ale mnohdy není čas, upozorňuje psycholožka. Každý by si podle ní měl položit otázku, čeho chce dosáhnout, pokud osloví spolucestujícího s rouškou na bradě či člověka v obchodě bez roušky. Sama chce, aby se dotyčný zamyslel nad nošením roušky, ale pouhý káravý pohled a výzva, aby odstoupil, pravděpodobně povede k negativní reakci.
Lepší je proto podle Morganové tázat se a naslouchat, jelikož velkou sílu přikládá pocitu člověka, že se někdo zajímá o jeho názor. "Pokud člověk cítí, že může bezpečně mluvit, může také cítit, že může bezpečně (názor) přehodnotit," uzavírá psycholožka.
Související
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
Rusové už s terorem u Moskvy spojují i Američany a Brity
Velká Británie , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 15 minutami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 24 minutami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 47 minutami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 1 hodinou
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 1 hodinou
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 1 hodinou
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 2 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 2 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 2 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 2 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 3 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
před 3 hodinami
Orbán má nového nepřítele. Jeho někdejší člověk odstartoval korupční kauzu ve vládních kruzích
před 4 hodinami
Princezna Kate způsobila šok i lidem ze svého okolí, zní z Británie
před 4 hodinami
Putin promluvil o napadení Česka a Polska
před 5 hodinami
Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí
včera
Netanjahu vysvětlil, proč po rozhodnutí RB OSN zrušil návštěvu USA
včera
Vyhořelá katedrála Notre-Dame se otevře návštěvníkům ještě letos, tvrdí Paříž
včera
Ministerstvo shání další vakcíny proti černému kašli. Zájem je extrémní
včera
Kia EV9 slaví dvojnásobné vítězství v soutěži World Car Awards 2024
včera
Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda
Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.
Zdroj: Jan Hrabě