Dnes má proudit více plynu přes Ukrajinu, Nord Stream to ale nenahradí

Ruská plynárenská společnost Gazprom avizovala, že dnes dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu, což bude mírné zvýšení proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových. Informovala o tom agentura Reuters. Zvýšení dodávek ale nedokáže kompenzovat výpadek dodávek přes plynovod Nord Stream 1.

Gazprom přerušil dodávky plynu potrubím Nord Stream 1 ve středu. Zdůvodnil to další údržbou, která měla skončit dnes ráno. V pátek ale Gazprom uvedl, že údržba provedená společně se zástupci německé firmy Siemens Energy odhalila v kompresorové stanici Portovaja únik oleje, takže není možné zajistit bezpečný provoz.

Gazprom neuvedl, za jak dlouho by Nord Stream 1 mohl znovu spustit. Siemens Energy uvádí, že závady tohoto typu by neměly zamezit v provozu plynovodu a že kompresorová stanice Portovaja má i jiné turbíny, které mohou Nord Stream 1 udržet v provozu.

Rusko tranzit plynu přes Ukrajinu do EU zajišťuje přes měřicí stanici Sudža, která leží blízko hranic s Ukrajinou. Od května se přes Ukrajinu dostává do EU zhruba o třetinu méně ruského plynu než předtím. Ukrajina totiž rozhodla, že Gazpromu neumožní tranzit ruského plynu přes stanici Sochranovka, jeden ze dvou tranzitních bodů na ukrajinském území. Zdůvodnila to invazí ruských vojsk.

Situace kolem dodávek ruského plynu se zkomplikovala, když Rusko v únoru zahájilo útok na Ukrajinu a Evropská unie v odvetě přijala sérii protiruských sankcí.

Moskva v červnu snížila dodávky plynovodem Nord Stream 1 na 40 procent kapacity a v červenci až na 20 procent. Zdůvodnila to problémy s údržbou způsobenými sankcemi sankcemi. Evropská unie ale tvrdí, že technické problémy jsou pouhou záminkou a že Moskva používá plyn jako zbraň k prosazení svých zájmů. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

Siemens a Gazprom se přou ohledně plynovodu Nord Stream 1

Německá společnost Siemens Energy je podle ruské plynárenské společnosti Gazprom připravena pomoci s opravou zařízení kompresorové stranice odstaveného plynovodu Nord Stream 1. Informovala o tom dnes agentura Reuters. Německý podnik na to ale zareagoval oznámením, že k dnešku od Gazpromu žádný pokyn k opravě neobdržel. Gazprom je provozovatelem plynovodu, Siemens Energy dodavatelem kompresorových turbín.

Ruský podnik uvedl, že Siemens Energy se v souladu se smlouvou mezi oběma společnostmi "zapojil do práce" a je připraven odstranit závadu, kterou je únik oleje na kompresorové stanici Portovaja. Tato závada Gazprom v pátek přiměla k tomu, aby plynovod odstavil na delší dobu, než původně avizoval. Znovu zprovozněn po údržbě měl být Nord Stream 1 dnes ráno.

Oprava může být podle Gazpromu provedena pouze na speciálně upraveném pracovišti, které ale není k dispozici. Nord Stream 1 vede po dně Baltského moře do Německa a je hlavní trasou pro přepravu ruského plynu do EU.

Německý úřad pro regulaci síťových služeb Bundesnetzagentur oznámil, že za současnou situaci ohledně plynu v Německu se může zaručit. Situace je ale podle něj napjatá a "zhoršení nelze vyloučit". Prohlášení vyšlo poté, co Gazprom oznámil přerušení provozu plynovodu Nord Stream.

Společnost Siemens Energy dodala pro Nord Stream některá zařízení, ke kterým zajišťuje i servis. Firma v pátek uvedla, že únik oleje nepředstavuje dostatečnou technickou překážku k zastavení toku plynu, protože zařízení je možné utěsnit na místě. Takový úkon je v rámci rutinních oprav, uvedla společnost.

"Bez ohledu na to jsme ale už několikrát upozornili, že v kompresorové stanici Portovaja je dostatek turbín na to, aby Nord Stream 1 fungoval," řekl mluvčí Siemens Energy. V prohlášení Bundesnetzagentur také stojí, že "závady, které ruská strana uvádí, nejsou technickým důvodem pro přerušení provozu" plynovodu.

Eurokomisař pro ekonomiku Paolo Gentiloni dnes na ekonomickém fóru v italském Cernobbio řekl, že Evropská unie od Ruska očekává, že bude plnit své závazky plynoucí ze smluv. "Pokud bude ale energetické vydírání pokračovat nebo se stupňovat, EU je připravena reagovat," prohlásil Gentiloni.

Gazprom ráno avizoval, že dnes dodá přes Ukrajinu do Evropské unie 42,7 milionu kubických metrů plynu, což bude mírné zvýšení proti pátečnímu objemu 41,3 milionu metrů krychlových. Zvýšení dodávek ale nedokáže kompenzovat výpadek plynovodu Nord Stream 1.

Velkoobchodní cena plynu pro evropský trh se v pátek ve virtuálním obchodním uzlu Title Transfer Facility (TTF) v Nizozemsku snížila o více než jedno procento na 212 eur (5196 Kč) za megawatthodinu (MWh). Před rokem byla těsně pod 30 eury a před dvěma lety se pohybovala kolem 15 eur za MWh. Zvyšovat se začala už loni na podzim, podle části analytiků to byla reakce na energetickou politiku Evropské unie, která tlačí na rychlý odklon od fosilních paliv bez adekvátního řešení. Další citelný růst cen se dostavil po invazi ruských vojsk na Ukrajinu letos v únoru. Ceny v TTF jsou pro evropský trh určující.

Spolu s cenami plynu se zvyšují i ceny elektřiny. Cena pro německý i francouzský trh s dodáním příští rok na konci srpna překonala 1000 eur za megawatthodinu, tento týden ale z těchto hodnot zhruba o 50 procent klesla. Cena pro německý trh je ale navzdory poklesu na 495 eur/MWh pořád zhruba na desetinásobku sezonního průměru z posledních deseti let. Velkoobchodní cena elektřiny pro český trh se nyní pohybuje kolem 490 eur za MWh.

Související

Více souvisejících

plyn Gazprom

Aktuálně se děje

Aktualizováno před 3 minutami

Hasiči zasahovali u požáru roubeného domu v Novém Boru. (30.11.2022)

Tragédie při zásahu u požáru domu v Novém Boru. Zemřel dobrovolný hasič

Při likvidaci požáru roubeného domu v Novém Boru na Českolipsku zemřel dnes ráno 39letý dobrovolný hasič. Zřítil se na něj strop, svým zraněním přes veškerou snahu zdravotníků podlehl, řekla ČTK krajská policejní mluvčí Ivana Baláková. U požáru roubeného domu v části Arnultovice zasahují hasiči od časného rána. Policie pohřešuje i 73letého spolumajitele, který v domě bydlel. Není vyloučeno, že byl v době požáru doma a zemřel.

Aktualizováno před 8 minutami

Maďarský parlament

Maďarsko možná přijde o miliardy z EU, komise chce další reformy

Evropská komise dnes navrhla zablokovat Maďarsku výplatu 7,5 miliardy eur (183 miliard korun) ze strukturálních fondů Evropské unie kvůli trvajícím nedostatkům v boji s korupcí a při kontrole veřejných zakázek. Maďarské reformy, jimiž chtěla Budapešť docílit odblokování peněz, nejsou podle unijní exekutivy dostatečné. O návrhu EK budou rozhodovat členské státy.

před 10 minutami

Německá policie, ilustrační fotografie.

Zavraždil dva policisty, od soudu odchází s doživotím

Za lednovou vraždu dvou policistů při silniční kontrole v západním Německu dnes soud poslal 39letého muže na doživotí do vězení. Kvůli závažnosti činu zavrhl možnost propuštění odsouzeného po odpykání 15 let, uvedla agentura DPA. Rozsudek není pravomocný.

před 11 minutami

před 21 minutami

Vláda ČR.

Česko připravuje nové celostátní bezpečnostní strategie

Vláda připravuje výrazné aktualizace veškerých celostátních bezpečnostních strategií, proces je nyní na počátku. Na konferenci Kam kráčíš, Česko/Evropo 2022 to dnes řekl náměstek pro řízení sekce obranné politiky a strategie ministerstva obrany Jan Jireš.

Aktualizováno před 27 minutami

Jaderná elektrárna Dukovany

ČEZ obdržel tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech

Energetická společnost ČEZ obdržela tři nabídky na stavbu nového jaderného bloku v Dukovanech. Zájem mají podle očekávání francouzská společnost EDF, jihokorejská firma KHNP a severoamerický Westinghouse. ČEZ nyní nabídky zanalyzuje a bude o nich s uchazeči dál jednat. Finální nabídky by zájemci měli podat do konce září příštího roku. Dnes o tom informovala společnost ČEZ, která má tendr na starosti. Konkrétní podmínky nabídek firma neuvedla. Nový blok by měl být dokončen do roku 2036.

před 38 minutami

Sergej Šojgu (ruský ministr obrany)

Šojgu hovořil o rozvoji ruských jaderných sil, testování prý probíhá na Ukrajině

Ruská armáda testuje na Ukrajině nové způsoby využití raketových a dělostřeleckých vojsk, řekl dnes ruský ministr obrany Sergej Šojgu. Tato pozemní vojska podle agentury TASS slouží mimo jiné k zasažení nepřítele jadernými prostředky. Rusko se kromě toho chystá vybavit své jaderné síly, takzvaná raketová vojska strategického určení (RVSN), novými raketovými komplexy, prohlásil na schůzi sboru ministerstva obrany Šojgu.

Aktualizováno před 39 minutami

Hasiči zasahovali u požáru panelového domu v Českém Těšíně. (30.11.2022)

V Českém Těšíně hořel panelový dům. Šest lidí se zranilo, proběhla evakuace

Šest lidí bylo dnes zraněno při požáru bytu a střechy panelového domu v Českém Těšíně. Hořet tam začalo před 10:00, o hodinu později měli hasiči oheň pod kontrolou. Kvůli požáru hasiči evakuovali z domu 33 lidí, pomalu se budou vracet. Zranění skončili v péči záchranářů, řekl ČTK mluvčí moravskoslezských hasičů Jakub Kozák.

před 44 minutami

Petr Fiala

Fiala připustil, že rozpočet není ideální. Pomůže ale překonat krizi, zdůraznil

Návrh státního rozpočtu podle premiéra Petra Fialy (ODS) sice není ideální, ale je přijatelný a realistický. Vláda se snaží využít všechny dostupné možnosti pomoci českým občanům a firmám v mimořádné situaci, uvedl Fiala při dnešním sněmovním schvalování rozpočtu. Řekl také, že kabinet nepodporuje žádné významné přesuny peněz. Poslanci, převážně opoziční, podali šest desítek návrhu úprav rozpočtu celkem skoro za 119 miliard korun.

před 48 minutami

Karel Janeček

Diviš i Janeček podali stížnosti proti vyřazení z prezidentské volby

Podnikatel Karel Diviš v úterý podal Nejvyššímu správnímu soudu (NSS) stížnost proti vyřazení z prezidentské volby. ČTK to dnes sdělila jeho asistentka Renáta Plšková. Na soud se dnes obrátil také další vyřazený kandidát, podnikatel Karel Janeček, oznámil to na twitteru. V databázi soudu lze dohledat ještě přinejmenším tři další podněty související s registračním procesem, jména pisatelů soud zatím nezveřejnil. Lhůta končí dnes v 16:00, pak má soud 15 dní na rozhodnutí.

před 50 minutami

Ministerstvo zahraničních věcí

Ministerstvo zahraničí zřejmě stáhne z Ruska velvyslance Pivoňku

Velvyslanec Vítězslav Pivoňka by měl v dohledné době skončit v Rusku, uvedl dnes server Seznam Zprávy. V Moskvě by ho měl nahradit diplomat Jiří Čistecký, ne však jako velvyslanec. Čistecký je aktuálně generálním konzulem České republiky v Istanbulu. Ministerstvo zahraničí serveru záměr nepotvrdilo.

Aktualizováno před 56 minutami

Ukrajinská armáda

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí

Ukrajinské ozbrojené síly odrazily za uplynulý den útoky ruské invazní armády u šesti obcí na východě země, informuje ve své pravidelné ranní svodce o vývoji bojů ukrajinský generální štáb. Prezident Volodymyr Zelenskyj podle agentury Reuters situaci na frontě označil za složitou. Kvůli ruské vojenské agresi za uplynulý den zahynulo na Ukrajině pět civilistů, oznámila dnes agentura Ukrinform s odvoláním na zástupce vedoucího prezidentské kanceláře Kyryla Tymošenka.

před 1 hodinou

Evropská měna EURO, ilustrační fotografie

Inflace v eurozóně v listopadu překvapivě klesla

Míra inflace v eurozóně v listopadu klesla na deset procent z říjnové hodnoty 10,6 procenta. Ve svém rychlém odhadu to dnes oznámil statistický úřad Eurostat. Je to první pokles od poloviny loňského roku. V meziměsíčním srovnání ceny klesly o 0,1 procenta. I nadále se zvyšují zejména ceny energií, u kterých meziroční tempo růstu činí 34,9 procenta.

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimír Putin před vyhlášením útoku na Ukrajinu

Strategií Putina je válku na Ukrajině natáhnout, spojenci mu to musí překazit, tvrdí Estonsko

Strategií ruského prezidenta Vladimira Putina je válku na Ukrajině co nejvíce natáhnout a spojenci Kyjeva mu to musí překazit, uvedl v rozhovoru se stanicí Svobodná Evropa estonský ministr zahraničí Urmas Reinsalu. Spojenci by toho ale měli dosáhnout zvýšením dodávek těžkých zbraní na Ukrajinu, nikoli vyvíjením tlaku na Kyjev, aby souhlasil s jednáním s Ruskem a dělal mu ústupky.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ursula von der Leyenová

EK chce zaplatit poválečnou obnovu Ukrajiny ze zabavených ruských peněz

Evropská komise navrhuje zabavit majetek, který země Evropské unie zmrazily Rusku v reakci na invazi na Ukrajinu. Oznámila to dnes předsedkyně komise Ursula von der Leyenová, podle níž by konfiskované jmění mělo sloužit pro náhradu válečných škod a poválečnou obnovu Ukrajiny. Unijní exekutiva rovněž navrhuje vytvořit zvláštní mezinárodní tribunál pro ruské válečné zločiny, řekla její šéfka.

před 2 hodinami

Poslanecká sněmovna, ilustrační foto

Sněmovna jedná o rozpočtu na příští rok. Vláda počítá se schodkem 295 miliard

Bývalá ministryně financí Alena Schillerová (ANO) předpokládá, že vládou navrhovaný státní rozpočet bude nutné v příštím roce novelizovat, protože bude třeba přepracovat jeho výdajovou stranu. Řekla to v úvodu dnešního třetího čtení státního rozpočtu na příští rok. Poslanci budou muset před schvalováním rozpočtu rozhodnout o 62 pozměňovacích návrzích na přesuny peněz. Vládní návrh počítá se schodkem 295 miliard korun proti letošnímu schválenému schodku 375 miliard korun.

před 3 hodinami

Tesla model S

Tesla ztrácí podíl na americkém trhu. Konkurence je levnější

Americká automobilka Tesla, v jejímž čele stojí miliardář Elon Musk, zůstává jedničkou na trhu s elektromobily ve Spojených státech. Její tržní podíl se však snižuje, protože konkurenti uvádějí na trh čím dál více cenově dostupnějších modelů. Vyplývá to ze zprávy společnosti S&P Global Mobility. 

před 3 hodinami

25 let od pádu Klausovy vlády. Příběh o „zradě“ zcela zastínil podstatu celé krize, soudí politolog Just

Před pětadvaceti lety, 30. listopadu 1997, podala demisi druhá vláda Václava Klause. Vyvrcholila tím rychlá a velmi dynamická krize koaličního kabinetu ODS, KDU-ČSL a ODA, která se nejvíce odvíjela od odhalených nesrovnalostí ve financování první uvedené strany, jejímž byl Klaus předsedou. I z důvodu, že se jednalo o první větší tuzemskou vládní krizi od listopadu 1989, měla značný dopad na další vývoj české politiky, a to ve více rovinách, uvádí politolog Petr Just v rozhovoru pro EuroZprávy.cz. Vedoucí katedry politologie a anglofonních studií Metropolitní univerzity Praha v něm rovněž přiblížil další faktory pádu vlády i to, jak Klausem vytvořená a následně v mediálním prostoru vytvořená teze o zradě jeho nejbližších spolupracovníků otočila interpretaci tehdejších událostí. 

Zdroj: Matěj Bílý

Další zprávy