EU musí nalézt sílu a postavit se Rusku, apeluje expert na mezinárodní vztahy

NÁZOR - Hromadění ruských vojenských sil na hranicích s Ukrajinou není pouze výzvou pro Kyjev, ale také poslední fází ruského tlaku na EU, míní politolog Nigel Gould-Davies v komentáři pro server Moscow Times. Expert na mezinárodní vztahy z Mahidolské univerzity a bývalý britský diplomat soudí, že dřívější slabé a rozporuplné unijní reakce povzbuzují Moskvu ke stále ostřejším testům toho, co si může dovolit.

Nebezpečný moment

"Toto je nebezpečný moment pro Evropu a transatlantické spojenectví," píše odborník. Připomíná, že ruský tlak začal začátkem února, kdy vysoký představitel EU pro zahraniční politiku Josep Borrell navštívil Moskvu, kde byl na každém kroku ponižován.

Borrell dospěl k závěru, že Rusku se neustále vzdaluje Evropě a na demokratické hodnoty pohlíží jako na existenční hrozbu, poukazuje autor komentáře. Kritizuje, že navzdory tomu Evropa ukazuje slabost a nekonzistentnost ve třech otázkách, které dominují jejím vztahům s Moskvou.

EU hlasitě kritizuje ruský přístup k opozičnímu předákovi Alexeji Navlanému, který loni málem zemřel po otravě mezinárodně zakázaným nervovým jedem novičokem, uvádí bývalý diplomat. Rekapituluje, že Navalnyj byl po návratu do Moskvy zatčen a nyní se nachází v trestanecké kolonii, přičemž Rusko z jeho kauzy učinilo evropskou záležitost, jelikož jej uvěznilo za údajnou zpronevěru peněz francouzské firmy - byť ta žádnou škodu neeviduje - a neohlášení se úřadům v době, kdy se léčil ze zmíněné otravy v Berlíně.

Evropský soud pro lidská práva rozsudek pro Navalného odmítl, ale EU nepodpořila svá slova činy, upozorňuje Gould-Davies. Poukazuje, že ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov naopak pohrozil, že Rusko s EU přeruší vztahy, pokud ta na něj uvalí sankce ohrožující jeho ekonomiku v citlivých oblastech. Lavrov tím sice nevědomky přiznal účinnost sankcí, ale jeho pohrůžka vedla Brusel k tomu, že se omezil na symbolická gesta, konstatuje politolog. Vyzdvihuje, že nebyly uvaleny širší sankce, po kterých volá sám Navalnyj.   

Druhou otázkou je plynovod Nord Stream 2, který je z více než 90 % hotov a jeho dokončení by prohloubilo vliv Kremlu v Německu a oslabilo pozici Ukrajiny, míní expert. Soudí, že projekt nemá podporu v Evropě a Spojené státy jej odmítají. "Přesto Německo trvá na tom, že otázku nelze spojovat s Navalného případem, obavami o lidská práva, kyberútokem na Bundestag a rostoucím souborem dalších komplikovaných otázek," pokračuje Gould-Davies.

Třetí otázkou je pak ruská vakcína proti covidu-19 Sputnik V, deklaruje politolog. Připomíná, že předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová položila trefnou otázku, proč Rusko nabízí vakcínu jiným zemím, ačkoliv jí má samo nedostatek.

Strategická netrpělivost

Poté, co poslednímu summitu EU dominovalo napětí ohledně nedostatku vakcín, francouzský prezident Emmanuel Macron a německá kancléřka Angela Merkelová telefonovali ruskému prezidentu Vladimiru Putinovi a jednali s ním o potenciálních ruských dodávkách Sputniku V pro unijní země, nastiňuje autor komentáře. Domnívá se, že telefonát posloužil ruským zájmům hned trojím způsobem.

"Zaprvé ukázal, že členské státy (EU) jsou připraveny upozadit obavy von der Leyenové a Borrella," píše odborník. To podle něj nahrává ruské snaze jednat s jednotlivými evropskými zeměmi, nikoliv s celou unií. Dále se ukázalo, že v otázce vakcín je EU v pozici žadatele a Moskva může využívat její nouzi a žádat politickou cenu, domnívá se Gould-Davies. Za třetí aspekt považuje skutečnost, že Francie a Německo jednaly s Ruskem v tzv. normanském formátu, který byl ustanoven v roce 2014 k debatě o ukrajinském konfliktu, avšak Kyjev nyní zůstal stranou, přestože Merkelová a Macron s Putinem řešili i Ukrajinu a další bezpečnostní otázky v regionu.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Merkelová s Macronem sice vyjádřili obavy o Navalného zdraví, ale není pravděpodobné, že by se Putin strachoval o muže, který zveřejnil video líčící kremelského vládce jako šíleného kleptokrata a které zaznamenalo přes 100 milionů shlédnutí, konstatuje politolog. Připomíná, že den po telefonátu Navalnyj v zoufalství ze svého horšícího se stavu zahájil hladovku.

"Rusko může ze svého diplomatického tlaku vyvodit tři závěry," míní někdejší diplomat. Zaprvé, obavy EU o Putinova osobního nepřítele - kterého se Putin pokusil zabít a nyní je mu vydán na milost - nebudou mít žádné dopady. Zadruhé, Německo bude Rusku ustupovat v jeho strategickém cíli, tedy dostavbě plynovodu Nord Stream 2, bez ohledu na ruské jednání v jiných oblastech. Zatřetí, vnitřní kritika EU za tempo vakcinace, které o pár měsíců zaostává, je dostatečně silná, aby jednotlivé země ignorovaly obavy Evropské komise a hledaly pomoc v Rusku.

EU tedy nereaguje jednotně, uchyluje se ke gestům a projevuje strategickou netrpělivost, tvrdí politolog. Obává se, že Rusko této slabosti hodlá využít a přimět Evropu k tomu, aby se smířila s jeho vojenskými kroky a nepostavila se jim, což zjevně funguje. Spojené státy a Velká Británie tak vyjadřují vážné znepokojení, zatímco Francie a Německo vydaly stanovisko, které pouze vyzývá obě strany k deeskalaci napětí, jako by Ukrajina byla při obraně svého území také agresorem, poukazuje autor komentáře.

Existuje velké riziko, že ruská ofenziva vůči Ukrajině oddělní Evropu od angloamerického světa, bojí se Gould-Davies. Soudí, že Rusko se může domnívat, že nastal správný moment pokusit se rozložit NATO, což se Sovětskému svazu nikdy nepovedlo. Pokud by Moskva čekala, americký prezident Joe Biden napraví škody napáchané jeho předchůdcem v transatlantických vztazích a Evropa se zotaví z covidu-19, poukazuje expert. Domnívá se, že ve hře je hodně, a to nejen pro Ukrajinu, ale i pro Západ, tudíž EU musí rychle nalézt geopolitickou sílu a účel.  

Související

Andrej Babiš

Babiš kvůli migračnímu paktu zaútočil na Fialu s Rakušanem

Expremiér Andrej Babiš (ANO) označil unijní migrační pakt na čtvrteční mimořádné schůzi za největší zradu v novodobých českých dějinách, ze které obvinil premiéra Petra Fialu (ODS) a ministra vnitra Víta Rakušana (STAN). Dohoda podle Babiše obsahuje skryté uprchlické kvóty a zavazuje země k přijímání migrantů z afrických či blízkovýchodních zemí. 

Více souvisejících

EU (Evropská unie) Rusko Ukrajina Alexej Navalnyj Sputnik

Aktuálně se děje

před 23 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 4 hodinami

před 5 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 5 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 6 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 6 hodinami

před 7 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje

Ukrajina může do konce letošního roku přehrát válku s Ruskem, pokud jí Spojené státy neposkytnou další vojenskou pomoc, varoval ve čtvrtek šéf americké Ústřední zpravodajské služby (CIA) Bill Burns. 

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy