Uprchlíci nebo klimatické změny: Co je pro Evropu větší pohroma?

V Maďarsku a jinde v Evropě aktivisté požadují opatření proti změně klimatu, ale politici tvrdí, že největší hrozbou je migrace. Nad tímto tématem se pro The Guardian zamýšlí z Budapešti Shaun Walker.

Přidejte svůj názor 162 komentářů

Klimatické změny
doporučujeme

Dav, který se shromáždil v pátek 29. listopadu před budovou maďarského novogotického parlamentu se projevoval hlasitě. Poslední kolo globálních klimatických stávek mladých lidí přilákalo v Budapešti několik tisíc lidí, včetně nově zvoleného liberálního starosty města. Protestující zpívali a křičeli jejich požadavky na politiky země a vyzývali je, aby brali vážně klimatickou situaci. Nic moc však nepoukazovalo na to, že by členové parlamentu, kterému dominuje politická strana Fidesz krajně pravicového předsedy vlády Viktora Orbána, naslouchali. Ilustrovalo to klíčové nové politické rozdělení v Evropě, mezi pravicovými silami, které hlásají, že největším nebezpečím pro život je migrace, a těmi, kdo místo toho tvrdí, že největší hrozba pochází z klimatické krize.

Jeden z nejjasnějších příkladů toho je vidět v Německu, které zaznamenaly paralelně nárůst popularity krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) a Zelených. Ve východní polovině Evropy, kde tradičně zelená politika našla jen malou podporu, se objevují známky podobné propasti. I zde se klimatická krize začleňuje do povědomí veřejnosti nejenom mezi mladšími lidmi ve městech. V říjnu Gergely Karácsony, opoziční politik, který je členem strany Dialog za Maďarsko, která se vyznačuje zelenými tématy, překvapivě zvítězil v budapešťských volbách na primátora proti preferovanému kandidátovi Orbána. Karácsonyho tým věří, že otázka klimatu má potenciál vyvolat opozici vůči vládě.

"Díky vzestupu Grety Thunberg a celého hnutí se téma klimatu vepsalo mnoha lidem do povědomí a já zde tak vidím mnoho lidí, kteří se dříve nezúčastnili žádného aktivismu, ale nyní se zapojili, “řekl Dávid Dorosz, náměstek primátora, který hovořil na okraji pátečního protestu, kterého se zúčastnil společně s Karácsonym. Řekl, že existuje několik politických plánů, které pomohou učinit Budapešť zelenějším městem, ale do jaké míry je bude možné realizovat, bude záviset na financování vlády Orbána.

Orbán se vyhnul popření klimatických změn, ale opakovaně zdůrazňoval, že zelené hnutí je používáno jako zástěrka liberálních a globalizačních tendencí. "Kromě několika desítek aktivistů nezajímá tohle téma nikoho, což ukazuje na zdravý rozum maďarské společnosti," řekl v září šéf jeho štábu Gergely Gulyás. Thunberg také označil za „nemocné dítě“.

Benedek Jávor, maďarský zelený politik a bývalý europoslanec, uvedl, že skepticismus v oblasti klimatu se rodí spíše z politických než ideologických důvodů. "Orbán se rozhodl postavit Fidesz na populistických extrémně pravicových názorech a postavit se tak proti těmto novým výzvám v politice, které představuje klimatické hnutí a Zelení," uvedl. 

Na červnovém summitu Evropské rady bylo Maďarsko mezi čtyřmi zeměmi, které blokovaly celoevropský plán týkající se nulových emisí do roku 2050. Patřilo mezi ně také Polsko, Česká republika a Estonsko. Všechny státy mají pravicovou populistickou vládu s výjimkou Estonska, ale i zde vládní koalice zahrnuje krajně pravicovou stranu. Estonsko prozatím prozatím prohlásilo, že je připraveno podpořit cíl, ale další tři země pravděpodobně neustoupí. Český premiér Andrej Babiš se na červnovém summitu zeptal: „Proč bychom se měli rozhodnout 31 let dopředu, co se stane v roce 2050?“

Minulý týden Evropský parlament vyhlásil celosvětovou „klimatickou a ekologickou nouzovou situaci“. Podle aktivistů však slova nebudou mít smysl, nebudou-li podpořena přísnějšími kroky. Na summitu příští týden se Evropská rada pokusí znovu schválit cíl do roku 2050.

Orbánův mluvčí Kovács uvedl, že Maďarsko dalo jasně najevo, že podporuje obecné cíle EU v oblasti klimatu, a řekl, že premiér není vůči klimatu nijak skeptický. Řečník parlamentu László Kövér se však v září nechal slyšet, že těm, kteří věřili, že nouzová situace v oblasti klimatu je větším nebezpečím než migrace, byly „médii vymyty mozky“.

V posledních několika letech utratila Orbánova vláda miliony liber zasíláním dotazníků obyvatelstvu ohledně migrace, Evropské unie a domnělého škodlivého vlivu finančníka a filantropa Georga Sorose. S průzkumem ohledně změny klimatu v minulém měsíci však bylo zacházeno odlišně. Ten byl zahrabán v dokumentu Google zveřejněném v nejasných rozích vládních webových stránek. Když se opoziční strany zúčastnily průzkumu a začaly ho propagovat, začaly se hrnout reakce, přičemž formulář vyplnilo 200 tisíc Maďarů. To poukázalo jak na nedostatek zájmu vlády, tak na potenciál lidové mobilizace v otázkách klimatu.

Dorosz říká, že si myslí, že Orbán věří, že klimatický aktivismus je jakýmsi podvodem a levicovým spiknutím. "Je tu nová vlna lidí, kteří si uvědomují, že nám dochází čas. Pro opozici to bude jeden z hlavních pilířů naší společné platformy a součást naší základní identity," uvádí.

Loading...
Vstupte do diskuze (162)
Vytisknout Zašlete tip redakci na článek

Stovky uprchlíků jsou na hranici s Řeckem. Turecko už je zastavovat nebude

28.02.2020 22:19 Aktualizováno Po zveřejnění zpráv o tom, že Turecko otevírá pro migranty hranice s Evropskou unií, se u řeky…

Dvě humanitární lodě nesmí kvůli karanténě vyplout z Itálie

28.02.2020 21:29 Italské úřady nařídily kvůli epidemii koronaviru dva týdny karantény dvěma lodím nevládních…

V Itálii je už 821 nakažených novým koronavirem, 21 lidí zemřelo

28.02.2020 19:45 V Itálii zemřeli další čtyři lidé na nový koronavirus, který se od prosince šíří do světa z Číny.…

Kvůli výtržnostem museli policisté v Paříži evakuovat nádraží

28.02.2020 19:22 Lyonské nádraží na jihovýchodě Paříže muselo být v podvečer evakuováno kvůli nepokojům, které v…

Související:

Právě se děje

Další zprávy

reklama