Island dnes volí svého prezidenta. Volební místnosti se otevřely 252.217 oprávněným voličům v sedm hodin ráno. První odhady výsledků jsou očekávány krátce po skončení hlasování ve 20:00 SELČ. Předpokládá se jasné vítězství "ultrafavorita" voleb, dosavadního prezidenta Gudniho Jóhannessona, poznamenala agentura AFP.
"Pokud mě mí spoluobčané podpoří, budu pokračovat stejně jako dosud," řekl Jóhannesson poté, co přijel na kole k volební místnosti ve škole v Alftanes nedaleko hlavního města Reykjavíku.
V parlamentním systému severského ostrova má islandský prezident, volený na čtyři roky, v zásadě ceremoniální roli. Má ale jednu skutečnou pravomoc, a ta je důležitá: ústavou dané právo vetovat přijetí zákona a předložit jej k referendu.
V historii mladé republiky se poprvé našel soupeř hlavy státu na konci jejího prvního mandátu, a to v osobě pravicového kandidáta Gudmundura Franklina Jónssona, blízkého nacionalistům. Jeho šance uspět jsou podle AFP téměř nulové.
V malé zemi s 365.000 obyvateli předvolební průzkumy od začátku června předpovídají 52letému historikovi Jóhannessonovi jasné vítězství s více než 90 procenty hlasů. Poslední průzkum Gallupova ústavu, zveřejněný v pátek večer, počítal s 93,4 procenty hlasů pro šéfa státu.
"Rozdíl je příliš velký, než aby se dal překonat," usoudil profesor Gudmundur Hálfdanarson z Islandské univerzity.
Navzdory znepokojivým informacím o výskytu nových případů nákazy koronavirem během uplynulých 24 hodin se zdá, že epidemie na ostrově prakticky skončila a bude mít jen malý dopad na organizaci voleb. Projevuje se jen požadavkem na udržování dvoumetrového odstupu mezi voliči a přítomností rukavic a dezinfekčního gelu ve volebních místnostech.
Po Srbsku, které volilo nový parlament minulou neděli, a před Polskem a Francií, které tuto neděli čeká první kolo prezidentských voleb, resp. druhé kolo místních voleb, je Island druhou zemí, která pořádá volby od přijetí protinákazových opatření v Evropě.
Jóhannesson, zvolený v roce 2016 jako šestý a nejmladší prezident od získání nezávislosti v roce 1944, se podle ústavu MMR během svého mandátu těšil přízni 76 až 86 procent dotázaných, tedy v průměru o 25 procentních bodů nad svým předchůdcem.
"Je vnímán jako muž z lidu, není pompézní, ani příliš formální. Zdá se, že ho Islanďané mají rádi a chtějí, aby zůstal jako prezident," soudí profesor politických věd Ólafur Hardarson.
Na rozdíl od svého konzervativního předchůdce Ólafura Ragnara Grímssona, který během svých pěti mandátů neváhal vyvolávat spory, se Jóhannesson jeví během svého pobytu v prezidentské rezidenci Bessastadir příznivcem konsensu. O jeho popularitě svědčí, že mu stačily pouze čtyři hodiny, aby shromáždil 1500 podpisů potřebných na podporu své kandidatury.
Jediný soupeř se snaží sázet na svou polemickou stránku. Bývalý burzovní makléř z Wall Street Jónsson (56), který od roku 2013 vedl hotel v Dánsku, vstoupil do politiky v roce 2010 vytvořením populistického pravicového hnutí Haegri Graenir (pravicoví Zelení), které vedl tři roky.
Stejně jako v předchozích volbách je institucionální role prezidenta jedním z hlavních témat kampaně, ne-li jediným. V současnosti je většina moci v rukou vlády a levicové premiérky, ekoložky Katrín Jakobsdóttirové.
Oponent Jónsson tvrdí, že chce zefektivnit prezidentskou funkci, například tím, že bude více využívat referendum. Tato pravomoc byla použita pouze třikrát, a to výlučně prezidentem Grímssonem.
Prezident by mohl také požadovat další pravomoci, ústava je v tom podle právníků značně nejasná. To by ale pro mnohé znamenalo odklon od tradice. "To se mi moc nelíbí, protože prezident na Islandu má roli protokolární, a ne politickou," řekl AFP jeden z voličů.
Související
Planeta se probouzí? Na ostrově Suwanose vybuchla sopka, další se obnovila u Grendavíku
Na islandském poloostrově Reykjanes vybuchla sopka
island , Volby , Gudni Jóhannesson
Aktuálně se děje
před 48 minutami
Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu
před 2 hodinami
Strůjci útoku v Moskvě dostali finanční podporu z Ukrajiny, tvrdí Rusko
před 2 hodinami
Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko
před 4 hodinami
Počasí: Výhled slibuje pokračování trendu i po Velikonocích
včera
Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem
včera
Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety
včera
Polsko následuje Česko. ABW zasáhla proti proruské skupině, zajistila eura i dolary
včera
Rusové dál spojují Ukrajince s terorem u Moskvy. Nesmyslná propaganda, zní z Bílého domu
včera
Saharský prach bude od víkendu nad ČR. Může ovlivnit sobotní maxima
včera
Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný
včera
Policie upravila tragickou bilanci nehody FlixBusu u Lipska. Oběti jsou jen čtyři
včera
Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci
včera
Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec
včera
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
včera
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
včera
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
včera
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
včera
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
včera
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
včera
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
Vývoj cen pohonných hmot v Česku se v březnu obrátil, zlevňování vzalo zasvé. Benzin za posledních sedm dní zdražil o 24 haléřů na 38,64 koruny za litr. Cena nafty stoupla méně, konkrétně o 12 haléřů na 38,53 koruny za litr.
Zdroj: Jan Hrabě