Jak chránit ekonomiku v druhé vlně pandemie? Profesor má čtyři doporučení

NÁZOR - V mnoha západních zemích roste počet nakažených koronavirem, například Británie, Francie a Španělsko zřejmě zažívají druhou vlnu pandemie, konstatuje ekonom Anton Muscatelli v komentáři pro server The Conversation. Profesor z Glasgowské univerzity varuje, že podle vědeckých poznatků se dají podobné vzestupy očekávat i v příštím roce.

"Nevíme, jak budou účinné první vakcíny, a rozjezd očkovacích programů bude pozvolný," upozorňuje odborník. Za hlavní problém pro jednotlivé vlády tak označuje míru fiskální síly, kterou mohou chránit pracovní místa a ekonomickou aktivitu.

Ochrana firem a pracovních míst v Británii během jara a léta například podle odhadů zvýší státní dluh o 192 miliard liber, který se v poměru k ročnímu HDP zvýší z 85,4 % na 106,4 %, upozorňuje Muscatelli. Upozorňuje, že jde o největší míru zadlužení země od počátku 60. let a rekordní rozpočtový deficit v míru.

Navíc, druhá vlna koronaviru vytvoří na fiskální odpověď ještě větší tlak, varuje profesor. Odkazuje na nový plán britského ministra financí Rishiho Sunaka, podle kterého bude pomoc firmám k přečkání nového kola restrikcí stát další miliardy.

Londýnský Ústav pro fiskální studia již v červnu představil model počítající s druhou vlnou koronavirové pandemie ve čtvrtém letošním kvartálu, kterou doplní menší regionální lockdowny v první polovině příštího roku, uvádí autor komentáře. Dodává, že díky tomu má letošní deficit Británie dosáhnout 20 % HDP, což jsou úrovně z druhé světové války, a celkové zadlužení se vyšplhat na 120 % HDP do roku 2024 či 2025.

Muscatelli proto radí vládám, na co by se měly v této situaci primárně zaměřit.

Růst na prvním místě

Vlády by měly upřednostnit ekonomický růst, a to počínaje příštím rokem, což od nich vyžaduje uvážlivost při zvyšování daní a omezování veřejných výdajů k rychlé stabilizaci poměru dluhu k HDP, nabádá ekonom. Zdůrazňuje, že stabilizace veřejných financí bude stát méně, podaří-li se rychle nastartovat zotavení.

"Vlády se musí zaměřit na veřejné investice, především ty zaměřené na navýšení peněz na výzkum a vývoj a růst produktivity," píše odborník. Dodává, že mnozí také doporučují nalít peníze do zelené ekonomiky, což by podnítilo růst sektorů budoucnosti a zároveň pomohlo řešit klimatickou krizi.

Budování důvěry

Je třeba jasná strategie k obnově důvěry v ekonomiku, která je pevně spojená s důvěrou lidí ve způsob vyřešení pandemie a jejích ekonomických dopadů, deklaruje Muscatelli. Poukazuje, že již před nástupem druhé vlny se ukázalo, že zotavení mnoha vyspělých ekonomik v létě zpomalilo.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Zářijová zpráva OECD odhalila, že nákupní a cestovní aktivita lidí se nevrátila na předpandemickou úroveň a objem objednávek se v žádné z vyspělých ekonomik - vyjma Číny - plně nestabilizoval, připomíná profesor. Vysvětluje, že důvěra spotřebitelů a firem se nemůže vrátit, dokud se bude projevovat nejistota z délky pandemie, což je důvod, proč četní ekonomové nabádají nejhůře zasažené země, aby se soustředily na ochranu zaměstnanosti.

Placené volno, známé z Británie, by tak podle odborníka mělo být během druhé vlny prodlouženo, protože podpora zaměstnanosti by následně mohla vést k oživení ve tvaru U.

Klíčem jsou testy a trasování

Snížení nejistoty nemůže spočívat ve volbě mezi zdravím a ekonomikou, tvrdí Muscatelli. Konstatuje, že země, které drží počty nakažených nízko, si vedou lépe při zmírňování ekonomických škod.

Potlačování nákazy mohlo být štěstí, nebo důsledek rychlého zastavení cestování na začátku letošního roku, ale země jako Finsko či Německo mají rovněž značnou testovací a trasovací kapacitu, kterou mohou rychle dále expandovat, upozorňuje expert. Dodává, že i v této fázi by ostatní státy měly zvážit, zda nemohou rychle navýšit svou kapacitu, a to i za cenu velkých investic.

Cílenější podpora

Spolu se sílícím zotavením v příštím roce bude klíčovou otázkou pro politiky, zda při stimulaci ekonomiky upřednostnit plošné snižování daní či cílenější podpůrná opatření pro konkrétní sektory a segment pracovní síly, domnívá se akademik. Varuje, že zotavení po druhé vlně může mít celkově tvar W, ale v některých sektorech tvar K, kdy například internetový maloobchod a IT produkty budou růst, zatímco kamenný prodej, cestovní průmysl a pohostinství se budou zotavovat mnohem pomaleji.   

Podporu firem je tak třeba orientovat dle sektorů, což například Británie zatím příliš neaplikuje, uvádí Muscatelli. Domnívá se, že vlády budou muset podporu směřovat na ty segmenty pracovního trhu, kde mohou být dopady nezaměstnanosti nejzávažnější.

"Krize například mimořádně ovlivní pracovní výhled mladých lidí, jejichž přechod ze školy do práce je přerušen," pokračuje ekonom. Dodává, že během zotavení bude nutné přesunout podporu k vytváření pracovních míst, například prostřednictvím snížení odvodů sociálního a zdravotního pojištění těm zaměstnavatelům, kteří nová místa vytvářejí.

Stále se nacházíme v úvodní fázi boje s nemocí covid-19, a přestože nelze zlehčovat výzvu, která nás čeká, jsme lépe připraveni a víme víc než v březnu, tvrdí odborník. Politikům doporučuje, aby toto využili a připravili ekonomickou reakci, která bude komplexní a pružná zároveň.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy