Jaká je hranice kolektivní imunity? Matematik má dobrou i špatnou zprávu

NÁZOR - Základní model nemoci covid-19 naznačuje, že kolektivní imunity bude dosaženo, až bude imunních 60 % lidí, konstatuje matematik Pieter Trapman ze Stockholmské univerzity. V komentáři pro server The Conversation tvrdí, že tento model je příliš zjednodušený.

Klíčem je rozmanitost populace

Model vychází z toho, že v populaci, kde je víceméně každý náchylný k nákaze, infikuje jedna nakažená osoba v průměru 2,5 dalších, vysvětluje matematik. Podotýká, že pokud by 60 % z těchto 2,5 jedinců bylo imunních, nakažený předá virus maximálně jednomu dalšímu člověku, tudíž se epidemiologická situace nemůže zhoršovat.

Zjednodušení spočívá podle odborníka v tom, že neber v potaz rozdílné složení populace a počítá s ní jako s celkem. "Je to nerealistické. V našem výzkumu se snažíme zachytit jisté různorodosti v chování, které v lidské populaci pozorujeme, abychom ukázali, jaký efekt mohou mít na dosažení kolektivní imunity," píše Trapman. Jeho tým se přitom soustředí na dva faktory, které ovlivňují míru, s jakou lidé přicházejí do vzájemného kontaktu.

Prvním je společenskost, konstatuje matematik. Poukazuje, že ti, kteří jsou společensky aktivnější, se pravděpodobněji nakazí v prvních fázích epidemie, což povede k tomu, že přirozeně získaná imunita se bude soustředit na skupiny obyvatel s nejrozsáhlejšími sociálními kontakty, zatímco náchylnost k nákaze a jejímu šíření bude výrazně vyšší mezi lidmi, kteří tak bohaté kontakty nemají.

"Jak jsme demonstrovali, toto může ovlivnit, kdy bude dosaženo prahu kolektivní imunity," pokračuje akademik. Uvádí, že se svým týmem vytvořil ilustrační model, ve kterém se 25 % obyvatel socializuje dvojnásobně oproti průměru, 50 % udržuje průměrné sociální kontakty a zbylých 25 % se socializuje o polovinu méně, než je průměr - výsledek naznačil, že o kolektivní imunitě lze v takovém případě hovořit ve chvíli, kdy je imunních nikoliv 60 %, ale 46,3 % obyvatel.

Pokud se do modelu započítaly další rozdíly v lidském chování, práh přirozeně získané kolektivní imunity dále poklesl, upozorňuje matematik. Za tyto faktory označuje věkovou skladbu a promíšenost různých věkových skupin.

Lidé ze stejné věkové skupiny se totiž nestýkají stejnoměrně s příslušníky jiných věkových skupin, socializace v populaci vychází z jistých trendů, konstatuje Trapman. S kolegy se je snažil namodelovat rozdělením populace do šesti věkových skupin a na základě předchozích výzkumů sociálních kontaktů se pokusil odhadnout, nakolik se vzájemně stýkají.  

"Zjistili jsme, že započtení trendů styků konkrétních věkových skupin, spolu s různou mírou společenskosti, opět o něco snižuje práh kolektivní imunity, na 43 %," shrnuje matematik.

Co to znamená?

Vědec zdůrazňuje, že závěry jeho týmu musí být vnímány jako pouhá ukázka toho, že rozdíly v lidském chování ovlivňují práh pro dosažení kolektivní imunity. Nejde o přesná čísla, ale přinejlepším odhady, protože míra společenskosti a kontaktů napříč věkovými skupinami použitá v modelech byla čistě ilustrativní.

Zmíněný model také počítal jen se dvěma proměnnými v populaci - jakýkoliv realističtější model musí být komplexnější a obsáhnout mnoho dalších faktorů, přiznává Trapman. Označuje za ně například průměrný počet členů v domácnosti, žáků ve třídě či pracovníků ve firmách a odlišnosti života ve velkých městech, které zvyšují četnost mezilidského kontaktu. Zde se nakazí větší počet lidí, což dále posílí rychlejší růst imunity mezi vysoce aktivními a společensky žijícími jedinci, soudí expert.  

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

"Konečně, v našem modelu jsme předpokládali, že imunita se v průběhu času nesnižuje a že nabízí stoprocentní ochranu. Žádná z těchto věcí nemusí být nezbytně pravdivá," přiznává autor komentáře. Přesto věří, že jeho modely naznačují, že různorodost populace snižuje hranici, kdy lze dosáhnout kolektivní imunity skrze přirozenou nákazu, tudíž by tato cesta přinesla méně obětí, než se dosud předvídalo.

V zemích a oblastech, které byly koronavirem již silně zasaženy, může být kolektivní imunita blízko, domnívá se Trapman. Naznačuje, že na takových místech si zastavení šíření nákazy žádá od lidí dodržování jen mírných omezení sociálního jednání.

Matematik nicméně i varuje a podotýká, že práh kolektivní imunity dosažené skrze přirozené promoření si stále žádá nákazu velkého počtu lidí, která s sebou nese velkou daň na životech a zdraví, byť v menší míře, než se původně soudilo.

Prvním městem na světě s kolektivní imunitou se může stát brazilský Manaus, kde ale umírá každý třistapadesátý nakažený, tudíž by si tento "úspěch" vyžádá na 2,5 tisíce mrtvých, upozorňuje vědec. Doplňuje, že rozmanitost populace sice obecně snižuje celkový počet nakažených, který je nezbytný k dosažení celkové kolektivní imunity, stále je však nutné, aby se nakazilo více než 60 % těch nejvíce sociálně aktivních jedinců.

Související

Více souvisejících

Vědci Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 37 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Aktualizováno před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Kreml: Svět je na pokraji konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, může skončit katastrofou

Rusko v pondělí prohlásilo, že vojenská podpora Ukrajiny ze strany USA, Británie a Francie posunula svět na pokraj přímého konfliktu mezi největšími jadernými velmocemi světa, který by mohl skončit katastrofou.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy