NÁZOR - Žijeme v době nevýslovného utrpení, tvrdí s odkazem na více než dva miliony obětí koronaviru Agnes Arnold-Forsterová v komentáři pro server The Conversation. Historička medicíny z Bristolské univerzity zároveň poukazuje, že spolu s tím, jak mediálnímu zpravodajství dominuje covid-19, by šlo lehce zapomenout, že nadále existují i další nemoci, které nezmizely jen kvůli tomu, že jiná na sebe strhává všechnu pozornost.
Přichází mnoho zpráv o znepokojivé ceně pandemie a s ní spojených lockdownů a dalších nařízení, kterou lidé platí duševním zdravím, konstatuje odbornice. Jako příklad dává hluboký dopad na lidi s obsedantně-kompulsivní poruchou - evropské studie ukazují, že třetině až polovině těchto pacientů se během pandemie zhoršily příznaky.
Emoční zátěž izolace a nejistoty zjevně ovlivňuje především mladé dospělé, upozorňuje Arnold-Forsterová. Odkazuje na poslední průzkumy amerického Centra pro kontrolu a prevenci nemocí, které zjistily, že 63 % Američanů ve věku 18-24 let hlásí příznaky jako úzkost či deprese, přičemž čtvrtina této věkové skupiny navýšila konzumaci látek usnadňujících zvládání stresu, zatímco další čtvrtina vážně uvažuje nad sebevraždou.
"Co je klíčové, tyto problémy neodezní, jakmile pandemie skončí," pokračuje autorka komentáře. Zmiňuje názor experta na duševní zdraví Shekara Saxeny z Harvardské univerzity, že desetina mladých bude žít dlouhodobě s psychickou poruchou, kterou trpí během současné pandemie.
Dopadům pandemie na psychické zdraví se začíná dostávat zasloužené pozornosti, což podle akademičky zdůrazňuje důležitost nesledovat pouze počty obětí koronaviru, hodnotíme-li úspěšnost globální reakce na pandemii. "Rakovina říká podobný a stejně znepokojivý příběh," dodává historička.
Onkologická péče v pandemii
V roce 2020 nemocnice v Evropě a Americe rušily či odkládaly urgentní onkologické operace, jelikož si nedokázaly poradit s rostoucím počtem vážně nemocných koronavirových pacientů, připomíná Arnold-Forsterová. Poukazuje, že určit prognózu u rakoviny je složité, ale předběžná zjištění naznačují, že i měsíční odklad léčby zvyšuje riziko úmrtí až o 10 %.
"Nebezpečí není pouze fyzické, ale také psychické," pokračuje odbornice. Konstatuje, že znepokojivá čísla ohledně odkladů a čekacích časů nic neříkají o emočních dopadech na lidi trpící rakovinou. Začínají ale přicházet konkrétní příběhy - Brit s rakovinou tlustého střeva ve čtvrté fázi diagnostikované loni v červnu měl například čekat na operaci do prosince, aby byla následně odsunuta na neurčito, uvádí autorka komentáře.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Již v 19. století si lékaři a pacienti dobře uvědomovali význam včasné léčby, deklaruje historička. Ve své knize o dějinách léčby rakoviny zjistila, že princip "bez odkladů" se datuje k roku 1800, kdy chirurgové apelovali na pacienty, aby vyhledali lékaře, jakmile na těle naleznou nové bulky či výrůstky. Pacienti pak v denících zaznamenávali enormní stress z čekání na diagnózu a léčbu, dodává Arnold-Forsterová.
Lékaři naopak lomili rukama nad pacienty, kteří kvůli své "ušlechtilé skromnosti" přišli a začali se léčit příliš pozdě, poukazuje autorka komentáře. Zmiňuje i historické lékařské příručky pro pacienty, které sdělovaly, že existují vhodné prostředky, pokud je rakovina diagnostikována včas, a byť jí lze často předejít, pokud dosáhne určitého stupně, veškerá léčba je marná.
"Podíváme-li se na tuto delší historii rakoviny, připomene nám to emoční a fyzickou cenu jakýchkoliv odkladů," pokračuje Arnold-Forsterová. Upozorňuje, že i kdyby čekání mělo jen minimální dopad na pacientovo přežití a dlouhodobé zdraví, musíme brát v potaz psychické trauma života v nejistotě. V případě rakoviny to platí natolik, že se jí v 19. století často říkalo "nemoc strachu", jelikož ji provázel dlouhodobý pocit úzkosti, vysvětluje historička. Dodává, že nádor je mnohdy chápán jako vetřelec-narušitel, který nyní přebývá mnohem déle, než je záhodno.
Až začne koronavirová krize pomalu odeznívat, nesmíme se pouze ohlednout s lítostí za počty obětí viru a oslavovat úspěch vakcín, ale musíme hodnotit dopad pandemie zeširoka a vzít v potaz nejen fyzickou, ale i emoční cenu nemoci, která převrátila svět vzhůru nohama, deklaruje akademička. Soudí, že během příští pandemie musíme být také připraveni postarat se nejen o oběti infekční nemoci, ale zajistit i pokračování základní lékařské péče, kterou potřebujeme ke zdraví a pohodě.
Související
Muž se nechal naočkovat proti covidu. Celkem 217krát
Bílý dům jako jeden z posledních na světě zrušil pandemická opatření
Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2) , zdraví , rakovina , psychiatrie
Aktuálně se děje
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
včera
Hamás zveřejnil video rukojmí, na důkaz, že přežil zranění ze 7. října
včera
Hamás ukázal jednoho z rukojmích. Izrael je chce v Rafáhu všechny osvobodit
včera
Putinův sluha Lukašenko: Nikdy jsme si nežili tak dobře, jako nyní
včera
Od příští sezóny ponese nejvyšší fotbalová liga jméno sázkovky Chance. Přiteče díky ní čtvrtmiliarda ročně
včera
RECENZE: Papežův zákon o prohnilé církvi stojí i padá na velikášském akademismu
včera
Rusko a Ukrajina si vymění 48 vysídlených děti
včera
Vláda chce urychlit výstavbu OZE, prezidentovi navrhla povýšení šéfa BIS Koudelky.
včera
Tragická Rallye Šumava: Česko sbírá peníze na pohřeb zesnulé Aleny Krejčíkové. Co měla, investovala do auta
včera
Stáj Scuderia Ferrari mění název + FOTO
včera
WHO ocenila přínos očkování v posledních 50 letech. Zachránilo miliony životů
včera
Radovi se snížil trest za rasismus z osmi na tři měsíce. I tak je ale trenér pražské Dukly zklamaný
včera
Šojgu ztrácí vliv v Kremlu? Zatčení jeho náměstka něco signalizuje
Aktualizováno včera
Izrael dá brzy zelenou ofenzivě do Rafáhu. Satelitní snímky odhalily přípravy
včera
Joe Biden učinil rozhodnutí v rámci americké pomoci Ukrajině
včera
V ruském zajetí: Psi žijí lépe. Ztratil jsem jakoukoli naději a vůli žít
včera
Útok nožem na škole ve Walesu: Mezi zraněnými je údajně i učitelka
včera
Peskov hrozí: Pokud Ukrajinci dostanou rakety ATACMS delšího doletu, zatlačíme je hlouběji
včera
Pekarová Adamová se poprvé vyjádřila k potvrzení trestu pro Feriho
včera
Vzpoura zaměstnanců RTVS: Chceme svobodnou veřejnoprávní instituci
Situace na Slovensku se rychle mění. Zaměstnanci RTVS vydali protestní prohlášení a to krátce po schválení zákona o STVR Ficovou vládou.
Zdroj: Radek Novotný