Jaký má dopad uzavření barů ve 22 hodin? Profesor je vůči opatření skeptický

NÁZOR - Zdá se, že každý aspekt koronavirové pandemie je zpochybňován, konstatuje psycholog Robert West v komentáři pro server The Guardian. Emeritní profesor z londýnské University College dodává, že studenti dějin zdravotnických opatření musejí mít pocit déjà vu, jelikož ty jsou protkána vzrušenými debatami, které jsou v zásadě o číslech.

Když čísla nejsou prezentována jasně

West pracoval téměř 40 let na opatřeních k omezení užívání tabáku a sám pozoroval mnoho podobných debat. "Nejdřív to byla otázka, jak riskantní je kouření, pak návyková povaha tabáku. Pak byly otázky, o kolik bezpečnější jsou lehké cigarety. Pak pochopitelně byla tématem škodlivost pasivního kouření," vzpomíná odborník. Dodává, že v poslední době jsme svědky tvrzení, že elektronické cigarety jsou o 95 % méně škodlivé než běžné cigarety.

Psycholog soudí, že tyto dramatické spory měly jednu věc společnou - neschopnost kompetentních osob využít čísla naprosto jasně. Výklad se místo toho odvíjel od vágní kvantifikace, což nyní znovu vidíme v měnících se argumentech ohledně koronaviru, deklaruje autor komentáře.

Aktuální koronavirové drama se točí okolo opatření, které omezuje otevírací dobu barů a restaurací do 22 hodin, jako například v Anglii (či České republice, pozn. redaktora), uvádí profesor. Připomíná, že britský premiér Boris Johnson pravidlo hájil údajnými vědeckými důkazy, že vir se šíří v barech pozdě večer, mimo jiné z důvodu, že vliv konzumace většího množství alkoholu v těchto hodinách vede k větší pravděpodobnosti nedodržování mezilidského odstupu.

"To přináší důležitou otázku," pokračuje psycholog. Ta podle něj zní, zda má britská vláda konkrétní odhad toho, kolika případům nákazy, hospitalizací a úmrtí uzavření barů ve 22 hodin zabrání.

Pokud britská vláda taková čísla má, pak je nutné se ptát, jaká je jejich přesnost a na jaké vědecké metodě se zakládají, deklaruje West. Dodává, že skupina behaviorálních vědců Sage, které je sám členem, nebyla vládou oslovena, přitom by s ohledem na závažnost problému očekával, že se tak stane, protože úspěch opatření záleží především na tom, jak se lidé chovají.

Pokud by behaviorální vědci byli požádáni, aby poskytli svůj názor na dopad uzavření barů v 10 hodin, mohli by se opírat o zkušenost s vlivem uvolnění otevírací doby těchto podniků v Anglii a Walesu v roce 2005 na míru konzumace alkoholu a nezřízené pití, soudí autor komentáře. Jde podle něj alespoň o nějaký náznak toho, co nastane po současném omezení provozní doby.

Polemika místo debaty

"Odpověď, zdá se, zní, že dopad byl minimální," píše West. Přiznává sice, že důvody nemusí být příliš podstatné pro současnou situaci, ale zkušenost i tak naznačuje, že omezení provozní doby barů bude mít jen malý dopad na to, jak se lidé v noci chovají.

Další zjištění je podle odborníka mnohem více znepokojivé: vypadá to, že během pandemie dochází k nárůstu konzumace alkoholu, který nepochází z barů a restaurací, tudíž uzavření těchto podniků ve 22 hodin nesníží, ale naopak zvýší rizikové chování, protože lidé budou pít jinde.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Dopady lze vyčíslit, byť velmi hrubě, tvrdí psycholog. Osobně se domnívá, že dopad uzavření barů ve 22 hodin na počet nakažených se bude pohybovat mezi desetiprocentním poklesem a desetiprocentním nárůstem. "Jiní možná nesouhlasí, ale pak se o tom můžeme bavit na konkrétních číslech. Pokud nebudeme nuceni předkládat čísla, nemůžeme určit, zda některá nesouhlasná stanoviska mohou mít vědecký základ, a tak může debata snadno zabřednout do polemiky," upozorňuje West.

Navíc, dopad na počet nakažených je pouze jedním číslem, které by nás mělo zajímat při posuzování přístupu k riskantním místům, jakými jsou bary a restaurace, vyzdvihuje profesor. Za podobně důležité považuje vyčíslení finanční ztráty, která těmto podnikům plyne z dřívější zavírací doby.

"Pokud je v sázce tolik, očekával bych, že zodpovědná vláda bude hledat odhady pravděpodobného rozsahu hodnoty tohoto čísla, aby jej mohla pečlivě zvážit," píše odborník. Konstatuje, že dokud politici nezačnou brát čísla jako východisko pro to, co lze skutečně očekávat, pak nejde o racionální rozhodování a diskuze o správnosti přijímaných opatření zůstává pouhou nic neznamenající vzteklou rozepří.

Britská vláda možná vkládá jistá čísla do neustále se měnících záchranných opatření, možná srovnává nejlepší a nejhorší scénáře, možná se rozsáhle radí s experty a akcionáři, kteří jí pomáhají s odhady, připouští West. Sám však takovou pravděpodobnost odhaduje na pouhých 1-5 %.

Související

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

Více souvisejících

Velká Británie Restaurace Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 4 minutami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 15 minutami

před 53 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

včera

včera

Bojový letoun F-16 (U.S. AirForce), photo by Chandler Cruttenden

Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů

Nizozemsko předá tři stíhačky F-16 na rumunskou leteckou základnu, na které se ukrajinští piloti a další personál učí pracovat s těmito stroji. Informovala o tom agentura Reuters. Nizozemsko je součástí mezinárodní koalice, která má v plánu dodat ukrajinské armádě stíhačky americké výroby. 

včera

včera

Miloš Zeman

Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi

Exprezident Miloš Zeman se po letech soudních tahanic konečně omluvil bývalému poradci Zdeňku Šarapatkovi. Podřídil se tak poslednímu rozhodnutí Nejvyššího soudu, u kterého před několika týdny neuspěl s dovoláním. 

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Přelomový den pro Palestinu: RB OSN bude hlasovat o členství, rozhodne se o uznání státnosti

Rada bezpečnosti Organizace spojených národů (RB OSN) bude ve čtvrtek hlasovat o požadavku Palestinců o plné členství OSN. Pro agenturu AFP to potvrdilo několik nejmenovaných zdrojů z prostředí diplomacie.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy