Je čas dospět. EU se musí stát politickým a vojenským hráčem, apeluje expert

NÁZOR - Pocit úlevy evropských politických elit ze zvolení Joe Bidena americkým prezidentem byl téměř hmatatelný, konstatuje Ted Galen Carpenter v komentáři pro server National Interest. Mezinárodněpolitický expert z think tanku Cato Institute dodává, že to samé platí o jejich touze, aby se politika Spojených států vůči NATO vrátila k předtrumpovskému stavu.

Oblíbená, ale sporná tvrzení

Existují "disidenti", především francouzský prezident Emmanuel Macron, který volá po suverenitě Evropy v otázkách obrany bez ohledu na to, kdo sídlí a bude sídlit v Oválné pracovně, poukazuje autor komentáře. Podotýká, že vůči jeho výzvám, aby země EU braly bezpečnostní otázky vážněji a vybudovaly věrohodné, nezávislé evropské obranné prostředky, ale panuje opozice.

Spojenci Washingtonu ve východní Evropě zjevně chtějí za každou cenu zachovat stávající systém, který spoléhá při zajišťování bezpečnosti především na Spojené státy, konstatuje Carpenter. Doplňuje, že to platí i o vůdčí zemi EU, Německo.  

"Tento postoj vytváří skutečné riziko, že dlouhodobý zvyk Evropy vést se zdarma na americkém bezpečnostním úsilí bude pokračovat po krátké - a částečné - přestávce během Trumpových let," pokračuje odborník. Dodává, že zahraničněpolitický tým, který dává dohromady Biden, tvoří osoby, které takové jednání dlouho tolerovaly a dokonce aktivně podporovaly.

Carpenter tvrdí, že taková cesta není zdravá pro Spojené státy a ironicky ani pro Evropu. Odpověď Berlína na Macronovo stanovisko je podle experta sice nepřekvapivá, ale žalostná - německá ministryně obrany Annegret Kramp-Karrenbauerová prohlásila, že bez amerických jaderných a konvenčních sil se země ani Evropa nemohou bránit, což prezentovala jako daný fakt.

Autor komentáře ale tvrdí, že o daný fakt jde pouze v případě, přistoupíme-li na některá oblíbená, ale sporná, ne-li zcela absurdní tvrzení zastánců atlantického partnerství. "Jedno zní, že EU s celkově větší populací, než je americká, a vysoce vyspělou ekonomikou o téměř stejné velikosti si nedokáže vybudovat schopnou konvenční obranu," píše Carpenter. Za druhé pak označuje názor, že Rusko - které je bledým stínem zaniklého Sovětského svazu a má ve srovnání s EU sotva desetinovou ekonomiku - představuje takovou hrozbu, že jí EU nedokáže odvrátit.

Stejně tak Carpenter zpochybňuje předpoklad, že Rusko se chystá k expanzivním výpadům, přestože v letech 2017 a 2018 snížilo vojenské výdaje a loni je pouze mírně navýšilo na zhruba 65,1 miliard dolarů, což je mnohem méně, než 300 miliard dolarů, které na obranu každoročně vydávají evropské členské státy NATO. Rovněž se odborník zdráhá přijmou implicitní názor, že mocnosti EU nedokážou samy zvládnout hrozbu, kterou představují decentralizované, nestátní teroristické skupiny a slabé blízkovýchodní státy.

"Realitou je, že pokračující spoléhání na Spojené státy je pro Evropu pouze pohodlným bezpečnostním závojem," pokračuje odborník. Vysvětluje, že ochota Washingtonu tolerovat takovou závislost chrání evropské daňové poplatníky před nutností vynaložit větší finanční břemeno na výstavbu mnohem silnější obrany a především ušetřuje evropské politické elity od řešení problematických bezpečnostních otázek ve svém regionu a přijímání zodpovědnosti za jejich zvládání.

Osvěžující dávka realismu

Za problém označuje Carpenter i to, že současné uspořádání zvyšuje ego amerických politických elitářů, kteří se domnívají, že Spojené státy jsou "nepostradatelnou zemí", jak kdysi narcisticky prohlásila Madeleine Albrightová. I Trumpovo opakované pobízení evropských členů NATO, aby splnili závazky a na obranu vynakládaly alespoň 2 % svého ročního HDP, totiž mělo omezený dopad, připomíná expert. Zdůrazňuje, že momentálně tento cíl plní pouze 10 ze 30 zemí aliance, což je sice dvojnásobek oproti době před Trumpovým nástupem do úřadu, ale jde jen o mírnou změnu.

Trumpova administrativa sice v uplynulých čtyřech letech tlačila na spojence, aby vynakládali na obranu více, ale nijak citelně neomezila americké závazky vůči alianci, ani americkou dominanci ve vnitroaliančních záležitostech, připomíná autor komentáře. Macronovu výzvu k evropské bezpečnostní suverenitě proto označuje za osvěžující dávku realismu, která by měla být vítána na obou stranách Atlantiku, jelikož přiznává, že v transatlantickém bezpečnostním partnerství existuje velké napětí, které nezmizí s koncem Trumpova prezidentství.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Ve skutečnosti jde o důsledek rozdílných základních strategických, ekonomických a politických zájmů obou kontinentů, soudí Carpenter. Dodává, že ty se sice překrývají, již ale nejsou zdaleka shodné - pro evropské členy NATO je například velmi důležitý vývoj na Balkáně, který má pro Spojené státy jen malý význam, zatímco dění v Mexiku a ve střední Americe je z pohledu Washingtonu podstatné, ale pro evropské země není příliš relevantní.  

"Spojené státy a velké evropské mocnosti se také stále více rozcházejí v přístupu k velkým globálním problémům, například vztahům s Čínou," upozorňuje odborník. Soudí, že pokus Bidenovy administrativy a podobně smýšlejících evropských elit obnovit idealizovaný status quo, který charakterizuje konstantně optimistická rétorika o transatlantické solidaritě, tyto zásadní rozdíly neodstraní a pouze přiživí nezdravou iluzi.

Podle Carpentera tak nastal čas, aby Evropané dospěli a EU zaujala své oprávněné místo ve světě, coby smysluplný politický a vojenský, nikoliv jen ekonomický hráč.

Související

Vladimir Putin Glosa

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

Více souvisejících

NATO EU (Evropská unie) USA (Spojené státy americké) Emmanuel Macron Joe Biden

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy