KOMENTÁŘ: Zdroj stability i napětí. Před 50 lety se Moskva a Washington domluvily na omezení protiraketové obrany

Na pozadí současných vyhrocených vztahů mezi Západem a Moskvou stojí za to připomenout, že právě před půlstoletím vrcholila politika détente, neboli snaha uvolnit studenoválečné napětí mezi dvěma tehdejšími supervelmocemi. Sovětský vůdce Leonid Brežněv a americký prezident Richard Nixon podepsali 26. května 1972 v Kremlu smlouvu o omezení strategických jaderných zbraní (SALT) a také smlouvu o omezení obrany proti balistickým raketám. Druhá, byť je veřejnosti méně známa, byla velmi pozoruhodná: necelých deset let od karibské krize, kdy Moskva a Washington balancovaly na pokraji jaderné války, přistoupily na princip vzájemně zaručeného zničení coby garanci míru a stability.

Myšlenku, že by bylo vhodné limitovat vývoj systémů schopných ničit nepřátelské balistické rakety osazené jadernými hlavicemi během letu, vznesl ve druhé polovině šedesátých americký ministr obrany Robert McNamara. Tehdejší administrativa prezidenta Lyndona Johnsona si totiž uvědomovala, že supervelmoci přistoupí na omezení tehdy prudce expandujících jaderných arzenálů pouze tehdy, uchovají-li si schopnost v případné válce účinně udeřit na protistranu i menším počtem raket a atomových hlavic. Rozvoj protiraketových systémů daný koncept vylučoval.

Sovětští politici tuto logiku zpočátku nechápali. Premiér Alexej Kosygin podrážděně prohlásil, že obrana je morální a stavěl ji do protikladu k útočným zbraním. Stranický vůdce Leonid Brežněv, který po vojenském potlačení pražského jara hrál v určování zahraničněpolitické linie Moskvy stále důležitější úlohu, však rychle pochopil potenciál takové dohody. Nejenže posilovala koncept vzájemného zničení – a tudíž podstatně redukovala ochotu obou stran riskovat vypuknutí války –, ale také přinášela kýženou úsporu prostředků potřebných na vývoj technologicky náročného protiraketového štítu.

Před padesáti lety podepsaná smlouva zavazovala Spojené státy a Sovětský svaz omezit obranu proti balistickým raketám na dva komplexy o stovce střel, jeden k obraně metropole a jeden k obraně podzemních sil pro strategické jaderné rakety. Limitovala také počet radarů k detekci raket odpálených protivníkem, stejně jako vývoj protiraketových prostředků.  Otevírala tím cestu k redukci strategických atomových arzenálů v podobě dohod SALT.

Koncept nebyl přijímán bezvýhradně pozitivně. Vystupovali proti němu jestřábi na obou stranách, především z řad vojenského velení. Ve Spojených státech například vrcholil vývoj technologie MIRV, na sobě nezávislých hlavic na jedné raketě schopných zasáhnout různé cíle, kterou měly být osazeny střely Minuteman III koncipované právě k překonání budoucí sovětské protiraketové obrany. Jednalo se o nákladný projekt, jehož účelnost začala být ve světle dohod s Moskvou zpochybňována, což část armádních kruhů nesla velmi nelibě.

Stejně jako se omezení protiraketové obrany stalo v sedmdesátých letech zařadilo ke zdrojům jisté stability ve vztahu Moskvy s Washingtonem, dokázala otázka později napětí spíše přiživovat. Určující byl v tomto směru projekt Strategické obranné iniciativy, neboli hvězdných válek, který v osmdesátých letech vyhlásil americký prezident Ronald Reagan. V době obnovených studenoválečných tensí v souvislosti se sovětskou vojenskou intervencí v Afghánistánu a rozmisťováním raket středního a kratšího dosahu na území států NATO i Varšavské smlouvy, přišel šéf Bílého domu s myšlenkou vybudování laserového protiraketového systému ve vesmíru.

Reaganovým proklamovaným cílem bylo učinit z jaderných zbraní překonané bojové prostředky. Na domácí půdě projekt obhajoval tvrzením, že může přimět Kreml k jednání o jaderném odzbrojení dle amerických podmínek. V Moskvě záměr vyvolal zděšení. Tehdejší sovětský vůdce Michail Gorbačov odmítal Reaganem opakovaná slova, že systém má být striktně defenzivní. „Máte nás za idioty?!“ odsekl podrážděně americkému prezidentovi na první vzájemné schůzce.

Pokud by byl technologicky sofistikovaný systém uveden v činnost, mohl zbavit Moskvu možnosti vést v případě napadení odvetný úder. Bořil tedy zmíněný princip vzájemně zaručeného zničení, čímž podle sovětských vojenských stratégů poskytoval nepříteli útočnou výhodu. Účinná odpověď by žádala zásadní navýšení vojenských výdajů a investice do podstatného zlepšení sovětské výpočetní techniky, která výrazně zaostávala za tou západní. Alternativou bylo kvantitativní posílení strategických jaderných zbraní na počty, které by americký systém zkrátka nedokázal souběžně sestřelit. I toto levnější opatření však šlo proti Gorbačovovým domácím reformám a jeho snaze o deeskalaci studené války.

Strategická obranná iniciativa nebyla nikdy dokončena, i kvůli své technologické náročnosti. Dlouho však brzdila odzbrojovací jednání, která  Moskva a Washington vedly na sklonku studené války. Zpětně je nutné přiznat, že to byla Gorbačovova ochota ke kompromisu a opuštění původní sovětské podmínky, že Spojené státy musejí projekt zastavit, co umožnilo uzavření smluv o likvidaci jaderných zbraní středního dosahu a později i podstatné redukci strategických arzenálů.

Smlouva o omezení obrany proti balistickým raketám sice přežila vyhrocené fáze studené války, nikoliv však geopolitické změny po roce 1990 a vznik unipolárního světa. Spojené státy od smlouvy během prezidenství George W. Bushe v roce 2002 odstoupily. Jednalo se o vůbec první případ v moderní historii, kdy Washington takto přehodnotil svou účast ve velké mezinárodní dohodě o kontrole zbrojení. Dodejme, že následné diskuze o možném vybudování protiraketového štítu v Evropě se staly novým jablkem sváru mezi Washingtonem a Moskvou a Vladimiru Putinovi poskytly vhodnou záminku, aby poukazoval na údajné západní „obkličování“ Ruska.

Protiraketové systémy sice v posledních dvaceti letech značně pokročily a zvýšila se jejich efektivita, stále však neposkytují dostatečně spolehlivou obranu proti jadernému úderu vedenému mezikontinentálními balistickými střelami. Nárůst spekulací o možném nasazení atomových arzenálů, především ze strany Ruska, pak přinesla aktuální ruská agrese na Ukrajině. Nezbývá než doufat, že si Vladimir Putin (a případně i další jestřábi) uvědomuje, nakolik slova muže s hustým obočím, který seděl v Kremlu půlstoletí před ním, platí i dnes: „Kdo použije jaderné zbraně jako první, zemře jako druhý. Můžete svého nepřítele proměnit v prach, ale stejně ve válce nezvítězíte.“

Autor je historik.

Související

Protiraketový systém Aegis

NÁZOR: Na místě jsou rázná opatření vůči KLDR, soudí analytik

Severokorejský raketový program postupuje, varuje Richard Weitz, analytik z think tanku Hudson Institute. V komentáři pro server National Interest upozorňuje, že za uplynulý měsíc provokace Pchjongjangu zahrnovaly představení nových, obtížně detekovatelných střel s plochou dráhou letu, mobilních kolejových odpalovacích zařízení, vlastního tekutého raketového paliva i prototypu hypersonického kluzáku.

Více souvisejících

protiraketová obrana studená válka Rusko USA (Spojené státy americké) Jaderné zbraně

Aktuálně se děje

před 33 minutami

před 35 minutami

Aktualizováno před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 5 hodinami

před 6 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 7 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

Zdroj: David Holub

Další zprávy