Koronavirus v Itálii: Studie odhalila důvody a dopady rozsáhlé nákazy

Itálie se celosvětově dlouho řadila mezi nejsilněji zasažené země koronavirem. Oblasti v severní Itálii se zároveň staly i prvním evropským epicentrem. Nedávné studie odhalily příčiny onoho dramatického rozšíření nákazy, nabízejí i pohled na situaci v Itálii dnes - téměř šest měsíců po vypuknutí pandemie.

První hlášené případy nákazy koronavirem v Evropě se objevily v Itálii. První případ ohlásila italská vláda 30. ledna, Světová zdravotnická organizace (WHO) klasifikovala epidemii koronaviru jako pandemii 11. března. Sever Itálie se brzy stal epicentrem nákazy, přičemž až 49 % celkových úmrtí bylo zaznamenáno jen v samotné Lombardii, jak uvádí ve své zprávě Benjamin Rutledge z Institutu pro politiku a společnost. 

Na základě nashromážděných dat za poslední měsíce tvrdí italské studie, že za tak vysokou úmrtností stálo především četné procento demograficky starší populace. Jakožto první výrazněji zasažená západní země měla Itálie navíc k dispozici jen velmi málo informací o samotném viru a rychlosti šíření nákazy, dodává Rutledge. 

V evropském měřítku mají Italové nejvyšší věkový průměr. Podíl starších 65 let  na celkové populaci tvoří v Itálii zhruba 23 %. Odborníci právě tento faktor vyhodnotili jako klíčový, neboť senioři se ukázali být nejvíce ohroženou skupinou, mimo jiné i kvůli nedostatku vitamínu D, jak dále uvádějí studie.

Průzkumy naznačují, že v rámci Evropy jsou to především věkově starší obyvatelé zemí jako Itálie, Španělska nebo Švýcarska, kteří trpí značným deficitem vitamínu D. Ten mimo jiné přispívá k posílení imunity, jeho sníženou hladinu lze zaznamenat zejména v zimních měsících. 

Dle odborníků jsou tak právě senioři se sníženou imunitou v důsledku chybějícího vitamínu D proti koronaviru méně odolní než zbytek populace. I to spolu s nedostatkem zkušeností a informací tak mělo přispět k rapidnímu nárůstu nakažených a mrtvých v severní Itálii. Z celkových 34 142 případů úmrtí tak tvořili mladší 49 let pouze 1 %. 

Pitvy pacientů, kteří koronaviru podlehli, navíc pomohly lépe identifikovat onemocnění, která zvyšují riziko nákazy a úmrtí. Mezi nejčastější patří vysoký krevní tlak, cukrovka druhého typu, ischemická choroba srdce, atriální fibrilace nebo chronické selhání ledvin. 

Ještě větší úmrtnost v přepočtu na 1 milion obyvatel než Itálie měla v dubnu Belgie. Zatímco v Itálii do té doby zemřelo 587 lidí na milion obyvatel, Belgie zaznamenala 853 úmrtí. Na třetím místě figurovala Francie, kde na milion obyvatel zemřelo 469 lidí při téměř shodném počtu celkových případů nakažených jako v Itálii. 

Česká republika má sice mnohem méně celkových případů a úmrtí, svým denním nárůstem už se ale Itálii přibližuje. V srpnu se denní nárůst během jednoho týdne v Česku pohyboval mezi 201 a 349 případy. V Itálii se začátkem srpna denní nárůst pohyboval průměrně kolem 370 případů, koncem srpna se však vyhoupl až na 1267. Podobný průměr v denních přírůstcích lze zaznamenat za poslední týden i v Česku. 

Dle odborníků je ovšem riziko nákazy mimo Českou republiku srovnatelné s rizikem komunitního přenosu. Na základě dat Ministerstva zdravotnictví se v zahraničí z nových 1754 případů nakazilo pouze 52 lidí, z čehož 24 lidí se nakazilo během dovolené v Chorvatsku. 

I když se Itálie pomalu vrací zpět k normálnímu životu, v zemi stále panují jistá omezení. Turisté se na příklad při vstupu do země musejí prokázat čestným prohlášením, v městské hromadné dopravě zůstávají povinné roušky stejně tak jako na všech místech, kde nelze zajistit dvoumetrové rozestupy. 

Vědeckovýzkumné středisko Asociace italského průmyslu (Confindustria) odhaduje, že nezaměstnanost koncem roku dosáhne 11 %. Itálie zaznamenala i rekordní mezičtvrtletní pokles HDP. Pro zmírnění dopadů pandemie schválila zdejší vláda již třetí finanční balíček ve výši 25 miliard eur, od Evropské komise obdržela dalších 7,6 miliard na daňových úlevách. 

Už teď je ale jasné, že se Itálie kvůli finančním stimulům pouze více zadluží. Výše státního dluhu nyní odpovídá zhruba 155 % HDP. Itálie tak předstihla nejen Německo, Francii nebo Španělsko, výše jejího dluhu se pohybuje i vysoko nad evropským průměrem.

Související

Více souvisejících

Itálie Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 24 minutami

před 45 minutami

před 1 hodinou

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

před 2 hodinami

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

před 3 hodinami

Lidé volí ve volbách.

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Bývalý americký prezident Donald Trump a jeho gesto na chodbě před soudní síní u Manhattanského trestního soudu v New Yorku (18. dubna 2024).

Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?

V soudním procesu s Donaldem Trumpem byla celá porota zkompletována, ale její výběr předcházely jisté obtíže. Dva z předchozích porotců byli nahrazeni. Jedna osoba byla omluvena, protože prozradila, že její osobní údaje byly zveřejněny. Druhý byl propuštěn kvůli obavám, že nebyl upřímný ve vyplněném dotazníku. Výsledkem je, že v porotě zasedne sedm mužů a pět žen. Případ sleduje zpravodajská služba PBS News.

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Petr Pavel

Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat

Nejsilnější opoziční hnutí ANO se nehodlá zúčastnit dalšího jednání o důchodových změnách, které pořádá prezident Petr Pavel. V pátek o tom informovala Kancelář prezidenta republiky v tiskové zprávě. Hnutí expremiéra Andreje Babiše považuje jednání za bezpředmětné. 

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

Rusko, ilustrační foto

Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství

Nejméně pět ruských regionů se rozhodlo zrušit vojenské přehlídky k oslavě Dne vítězství, kterým si Rusko připomíná sovětské vítězství nad nacistickým Německem dne 9. května. Tato opatření jsou reakcí na hrozbu útoků z Ukrajiny, s níž Rusko vede více než dva roky válečný konflikt, informoval server The Moscow Times.

před 8 hodinami

Princ William se svou rodinou

O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje

Princ William se navzdory pokračující léčbě princezny Kate, u které lékaři odhalili rakovinu, vrátil k pracovním povinnostem. Během programu se pochopitelně setkával s lidmi, jejichž myšlenky často mířily k budoucí královně. Následník trůnu spoluobčanům řekl, že je o ni dobře postaráno. 

před 8 hodinami

Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží

Polští zemědělci brání ukrajinským kamionům v odchodu z Polska blokádou několika hraničních přechodů. Nadále tak protestují proti přílivu levného obilí z Ukrajiny.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy