Ruský prezident Vladimir Putin osobně schválil tajnou zpravodajskou operaci, jejímž cílem bylo podpořit "duševně nestabilního" republikánského kandidáta Donalda Trumpa v jeho snahách o cestu do Bílého domu ve volbách z roku 2016.
Podle listu The Guardian to uvádějí uniklé tajné dokumenty z jednání ruské bezpečnostní rady, podle nichž Kreml pokládal Trumpovo vítězství za vhodnou cestu k prosazení vlastních strategických zájmů. Kreml zprávu britského webu označil za brak.
Klíčová schůzka se podle dokumentu odehrála 22. ledna 2016 a zúčastnil se jí Putin, šéfové ruských tajných služeb a vysoce postavení členové vlády. Na setkání se shodli, že Trumpovo prezidentství by v USA způsobilo "společenské zmatky", které Kreml považoval za žádoucí, a oslabilo by rovněž vyjednávací pozici amerického prezidenta.
Dokument vzešlý z jednání, který je podepsán samotným Putinem, pak uložil třem ruským tajným službám, aby přišly s různými způsoby, jak podpořit Trumpovu kandidaturu. Newyorský miliardář Trump byl v té době už favoritem republikánských primárek.
The Guardian také tvrdí, že západní tajné služby vědí o uniklých dokumentech už několik měsíců a podrobně je prostudovaly. Řada nezávislých expertů listu sdělila, že dokumenty se zdají být pravé, včetně menších detailů a použitého tónu. Jedná se přitom o velmi neobvyklý únik utajovaných informací z Kremlu.
Moskva nicméně prostřednictvím Putinova mluvčího Dmitrije Peskova popřela, že usilovala o zvolení Trumpa prezidentem. Zprávu serveru The Guardian označila za "velký brak".
Dokument, který se dostal do rukou britského listu, je označen jako tajný. O Trumpovi se v něm mluví jako o "perspektivním kandidátovi" z pohledu Kremlu. Je tam popsán jako "impulzivní, duševně nestabilní a nevyvážený jedinec, který trpí komplexem méněcennosti".
Ve zprávě se rovněž hovoří o možných kompromitujících materiálech v rukou ruských úřadů, které se podařilo získat při Trumpových minulých "neoficiálních návštěvách území Ruské federace". Dokument zmiňuje určité události, k nimž mělo údajně dojít, pro bližší detaily se však odkazuje na přílohy, jejichž obsah je neznámý.
"Je naléhavě nutné využít veškeré možné síly k ulehčení jeho (Trumpova) zvolení na post prezidenta USA," píše se podle britského webu ve zprávě. To by pomohlo uskutečnit Ruskem upřednostňovaný "teoretický politický scénář". Trumpovo vítězství ve volbách by "rozhodně vedlo k destabilizaci sociopolitického systému USA" a jasně by dalo vyniknout skryté nespokojenosti v americké společnosti, pokračuje podle webu dokument.
The Guardian také tvrdí, že není pochyb o tom, že v Kremlu se 22. ledna skutečně konala schůzka bezpečnostní rady, protože z ní pochází oficiální fotografie. Na ní je vidět v čele stolu Putin, mezi dalšími účastníky je například tehdejší premiér Dmitrij Medveděv a ministr zahraničí Sergej Lavrov. Dále je přítomen ministr obrany Sergej Šojgu, který velí rovněž vojenské rozvědce GRU, někdejší šéf rozvědky SVR Michail Fradkov i šéf tajné služby FSB Alexandr Bortnikov.
Co na setkání konkrétně zaznělo, není jasné. Podle dokumentů se tam ale ruské špičky dohodly na podrobném plánu vměšování do amerického volebního procesu. Ten předkládali jako sebeobranu před agresivními kroky Washingtonu.
Kreml podle britského webu také vyjmenovává různé slabiny, které by se daly zneužít při reakci na domnělé agresivní chování Spojených států. Mezi nimi figuruje například "prohlubující se příkop mezi levicí a pravicí", americký mediální prostor, a celková nálada namířená proti vedení státu, která se objevila za vlády prezidenta Baracka Obamy zvoleného za Demokratickou stranu. Jednou z možných vyjmenovaných taktik je pak například vysílání "mediálních virů" do amerických sdělovacích prostředků, které by následně začaly žít vlastním životem, šířily se a "změnily by povědomí veřejnosti", zvláště u některých skupin obyvatelstva.
Putin dlouhodobě odmítá nařčení, že Rusko zasahovalo do voleb v USA, což dokumenty, které viděl The Guardian, zdánlivě vyvrací. O "rozsáhlém a systematickém" vměšování Ruska ve snaze dostat Trumpa do Bílého domu však hovoří také zpráva zvláštního vyšetřovatele Roberta Muellera z roku 2019.
Související
Ulice už mu nestačí. V Rusku po Putinovi pojmenují rovnou celou čtvrť
Kreml jednal s Íránem. Varuje před katastrofálními následky
Vladimír Putin , Donald Trump , Rusko
Aktuálně se děje
včera
Japonskem otřáslo zemětřesení, vlny tsunami nezpůsobilo
včera
RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti
včera
V Česku padlo druhé pořadí Eurojackpotu. Sázející z Prahy vyhrál téměř 130 milionů korun
včera
Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu
včera
Nehoda autobusu u Lišova: Vůz skončil v příkopu, řidička utrpěla zranění
včera
Ukrajina dostane první munici nalezenou Českem do prázdnin, řekl Fiala
včera
Nizozemci poskytnou další stíhačky F-16 na výcvik ukrajinských pilotů
včera
ČT24 od května dostojí svému názvu a bude živě vysílat celý den
včera
Zeman se po letech soudních tahanic omluvil Šarapatkovi
včera
Dubaj zasáhla povodeň. Za den spadlo více srážek, než běžně naprší za rok
včera
Mrazivé počasí ohrozí vegetaci. Meteorologové vydali výstrahu
včera
Policie v pátek uspořádá další Speed Marathon. Víme, kde bude měřit rychlost
včera
Příměří je v nedohlednu. Katar hlásí zastavení jednání mezi Izraelem a Hamásem
včera
Podle Číny existuje jediná možnost, jak ukončit válku na Ukrajině
včera
Přelomový den pro Palestinu: RB OSN bude hlasovat o členství, rozhodne se o uznání státnosti
včera
Fico: Teorie jsou hezké, ale Rusko nikdy nevrátí Krym a neopustí Donbas
včera
Nová pravidla pro stejnopohlavní partnerství už musí posvětit jen prezident Pavel
včera
Ruský útok na město Černihiv nezastavíme, přiznal Zelenskyj. Armáda nemá rakety ani vybavení
včera
Princ Harry sbírá neúspěchy v kauze ohledně policejní ochrany v Británii
včera
USA potrestají Írán za víkendový útok. Od spojenců čekají stejnou reakci
Bílý dům ve středu v noci oznámil, že jako reakci na víkendový letecký útok Íránu na Izrael uvalí na Írán nové sankce a očekává podobné kroky od svých spojenců. Informaci přinesla agentura AFP.
Zdroj: Libor Novák