Lék nesmí být horší než nemoc. Profesor z Oxfordu promluvil o koronaviru

NÁZOR - V roce 1968, na vrcholu poslední velké chřipkové pandemie, zemřel po celém světě nejméně milion lidí, připomíná profesor Danny Dorling v komentáři pro server The Conversation. Sociální geograf z Oxfordské univerzity v té souvislosti zmiňuje tehdejší výrok epidemiologa A. M. Paynea, že boj s infekčními nemocemi není o absolutním úspěchu či absolutním selhání, ale rychlém a dostupném omezení problému na přijatelnou úroveň.

Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2), foto: Martin Sanchez

Payneův názor je podle autora komentáře vhodné připomenout, protože během koronavirové pandemie se projevil rozkol mezi vědci, kteří hájí "absolutní cíle" a "přijatelnou úroveň". Již koncem září zveřejnil zdravotní server BMJ výsledky průzkumu mezi britskými vědci, ze kterých vyplynulo, že komunita je rozdělená ohledně toho, zda je lepší zaměřit se na ochranu ohrožených, nebo zavést karanténu pro všechny, poukazuje Dorling.

Skupina 40 vědců napsala koncem září dopis britským zdravotnickým úřadům, v němž doporučuje nezaměřovat se na potlačení viru v celé populaci, zatímco jiná skupina 28 vědců ve svém dopise varovala před možností, že nevýhody plošných opatření neberoucích v potaz rozdílnou míru rizika nákazy koronavirem pro různé věkové skupiny a pacienty mohou převážit nad jejich přínosem, poukazuje profesor. Dodává, že vědci vyzvali k cílenému a na vědě založeném přístupu k nemoci covid-19.

Popularizátor vědy Stephen Buranyi napsal koncem září komentář pro server Guardian, ve kterém označil takový názor za menšinový v rámci vědecké komunity, zatímco většinový konsensus má představovat plošná karanténa, připomíná odborník. Upozorňuje, že jen pár dní poté ale přes 60 lékařů napsalo další dopis, ve kterém vyjadřují obavy, aby přímočará reakce nakonec neohrozila více životů, než opatření proti koronaviru zachrání.

Dorling neočekává, že tyto přestřelky ustanou, ale doufá, že jejich účastníci začnou opačný vědecký názor vnímat jako příležitost projevit skepsi a učit se, nikoliv jako projev "konkurenčního tábora".

Vědecký konsensus si žádá čas

"Existují otázky, jako globální oteplování, kde panuje vědecký konsensus," pokračuje geograf. Zdůrazňuje, že dospět k němu trvalo desetiletí, zatímco covid-19 je nová nemoc a nekontrolované experimenty s karanténou mají zatím neznámé dlouhodobé přínosy i rizika.

Sotva si lze myslet, že většina vědců má shodný názor na přínos uzavření zahrádek u hospod či univerzitních kampusů, stejně tak mají různé názory na to, zda nemoc mezi lidmi již natrvalo zakořenila, či se dá stále vymýtit, uvádí profesor. Dodává, že mnozí naznačují, že ti epidemiologové, kteří nezastávají konkrétní názor, jsou podezřelí, případně neprovedli dostatečnou modelaci, tudíž by se jejich názoru neměla přikládat váha.  

Názory "jiných" vědců či dalších akademiků jsou označovány za irelevantní, ale věda není dogma, tudíž názory se musí přizpůsobovat rostoucímu poznání a zkušenosti, deklaruje geograf. Sám je na takové "hierarchické hry" z akademického prostředí zvyklý, ale i tak jej znepokojuje, když se vědci uchylují k urážení kolegů namísto přiznání, že přehodnocování je ve světle znalostí a okolností nutné.

Pochmurný kalkul

"Je lék horší než nemoc? To je otázka, která nás momentálně rozděluje, proto je dobré přemýšlet, jak na ni lze odpovědět," píše Dorling. Konstatuje, že abychom určili, zda jednotlivá opatření zachraňují životy, měli bychom vědět, kolik lidí zemře z jiných důvodů, například v důsledku sebevražd, ke kterým by jinak nedošlo, nemocí jater kvůli nárůstu alkoholismu nebo rakoviny, kterou nebude možné včas zachytit nebo léčit.

Stejně tak je nutné položit si otázku, jak vážit zmařené či zničené životy v důsledku ekonomických dopadů, tvrdí akademik. Přiznává, že nežijeme v perfektním světě s precizními daty. Podotýká však, že pro děti je například riziko úmrtí a dlouhodobého poškození zdraví v důsledku nákazy koronavirem evidentně téměř nulové, tudíž je snadné vážit negativní dopady přerušené školní docházky či setrvávání v domácnosti, kde dochází třeba k násilí.

  • Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Stejný kalkul by měl být učiněn v případě vysokoškolských studentů, a stálo by za to polžit otázku, zda je pro ně lepší prodělat nemoc nyní, nebo později, například během vánoc, kdy se setkávají se staršími příbuznými, soudí Dorling. Připouští však, že podobné kalkuly jsou stále těžší se stoupajícím věkem různých sociálních skupin.  

"Nestojí za to vzdát se jakéhokoliv potěšení pro další dva roky v domově důchodců ve Weston-super-Mare," cituje expert slova staršího muže, která mohou být odpovědí na otázku, jakou míru rizika jsou ochotni podstoupit ti, kterým již příliš času nezbývá. Zmiňuje též studii publikovanou ve vědeckém časopise Nature, která naznačuje, že v Hongkongu, kde od února nosí roušky 98 % lidí, nelze covid-19 ani lokálně zcela eliminovat, tudíž se nabízí otázka, zda to je možné někde jinde.

Staří jsou chráněni prakticky všude, a to i za situace, kdy je míra přenosu vysoká a zdroje nízké, tvrdí Dorling. Odkazuje na nedávno zveřejněnou studii, která zjistila, že v indických státech Tamilnádu a Andhrapradéš přísná nařízení omezující vycházení starších lidí doplněná donáškovými a dalšími sociálními programy i zdravotní péčí měla za následek nízkou míru šíření koronaviru v této sociální skupině.

Minimalizace smrtnosti nemůže být jediný cíl, protože pro ty nakažené, kteří nezemřou, může být výsledkem dlouhodobé a výrazné oslabení, připouští Dorling. Nerozporuje, že to je třeba brát v potaz, dodává však, že dokud nebude zřejmé, zda plošná karanténa přináší víc užitku než škod, neměla by být zaváděna.  

Gordon Smith, pozdější děkan Londýnské školy hygieny a tropického lékařství, v roce 1970 napsal, že pečlivé zvážení všech výhod a nevýhod zdravotnických opatření pro jedince i společnost je nezbytné a opatření je vhodné zavést pouze tehdy, převažuje-li jasně jeho přínos, poukazuje autor komentáře. Podotýká, že představa o tom, kde se nachází rovnováha mezi přínosem a škodami, se nyní zjevně posunula.

"Rétorika 'konkurenčních táborů' musí skončit," nabádá profesor. Zdůrazňuje, že žádný jedinec ani malá skupina jedinců nereprezentuje názor většiny.   

Očkovací certifikáty mají od ledna platit jen devět měsíců

02.12.2021 22:05 Platnost očkovacích certifikátů proti covidu se od ledna 2022 zkrátí na devět měsíců. Pro…

Jedna dávka nestačí. Na lidi s vakcínou Janssen bude čekat přeočkování

02.12.2021 14:19 Ministerstvo zdravotnictví vyzve lidi očkované proti covidu-19 jednodávkovou vakcínou Janssen od…

U pacientů, kteří přežili těžký covid, je podle vědců dvakrát vyšší riziko…

02.12.2021 09:05 U pacientů, kteří přežili těžký průběh onemocnění covid-19, existuje asi dvakrát vyšší riziko, že…

Zemřel Jaroslav Hanuš. Stál za populárním seriálem Život na zámku

02.12.2021 09:48 Dnes ráno zemřel ve věku 70 let Jaroslav Hanuš, režisér úspěšných televizních seriálů Život na…

Pozitivněji než dříve vnímá vakcinaci čtvrtina lidí, ukázal průzkum

02.12.2021 16:40 Postoj k očkování proti koronaviru se během roku u 63 procent občanů Česka nezměnil. Pozitivněji…

USA, EU, Británie a Kanada oznámily nové sankce vůči Bělorusku za…

02.12.2021 19:28 Spojené státy, Evropská unie, Británie a Kanada dnes oznámily nové sankce vůči Bělorusku. Režim…

Lavrov chce záruky nerozšiřování NATO, Blinken od Ruska snížit napětí

02.12.2021 13:34 Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov dnes před schůzkou se svým americkým protějškem Antonym…

Kreml má výroky Zelenského o vrácení Krymu Ukrajině za přímé ohrožení Ruska

02.12.2021 12:13 Moskva považuje za přímé ohrožení Ruska úterní prohlášení ukrajinského prezidenta Volodymyra…

Na opoziční mítink v Kyjevě přišly stovky lidí, žádaly demisi prezidenta a…

01.12.2021 21:38 Aktualizováno Stovky lidí přišly dnes večer na opoziční demonstraci na kyjevském náměstí Nezávislosti, zvaném…

Rusko chce podle Putina záruky, že se NATO nerozšíří dál na východ

01.12.2021 17:37 Ruský prezident Vladimir Putin dnes prohlásil, že jeho země bude žádat záruky, že se…

Zelenskyj vyzval k přímému jednání s Moskvou o konfliktu na Ukrajině

01.12.2021 12:48 Aktualizováno Ukrajina potřebuje přímé rozhovory s Moskvou, aby mohla v oblasti Donbasu na východě země ukončit…

Norsko hlásí první dva případy varianty omikron u lidí, kteří byli v JAR

01.12.2021 12:24 Norsko je další evropskou zemí, kde byla odhalena nová koronavirová varianta omikron. O dvou…

Británie hlásí už 22 případů varianty omikron, očekává se odhalení dalších

01.12.2021 09:40 V Británii je celkem 22 potvrzených případů koronavirové varianty omikron a čeká se odhalení…

Lukašenko označil Krym za ruské území, chce vyřešit migrační krizi do…

30.11.2021 20:49 Bělorusko se do konce roku pokusí vyřešit problém s migranty na své západní hranici, slíbil…

Švýcarsko plánuje zpřísnit opatření proti šíření koronaviru

30.11.2021 20:35 Švýcarsko chce po dlouhém váhání poprvé od začátku čtvrté vlny pandemie covidu-19 zpřísnit opatření…

Související:

Právě se děje

reklama