NÁZOR - V roce 1968, na vrcholu poslední velké chřipkové pandemie, zemřel po celém světě nejméně milion lidí, připomíná profesor Danny Dorling v komentáři pro server The Conversation. Sociální geograf z Oxfordské univerzity v té souvislosti zmiňuje tehdejší výrok epidemiologa A. M. Paynea, že boj s infekčními nemocemi není o absolutním úspěchu či absolutním selhání, ale rychlém a dostupném omezení problému na přijatelnou úroveň.
Payneův názor je podle autora komentáře vhodné připomenout, protože během koronavirové pandemie se projevil rozkol mezi vědci, kteří hájí "absolutní cíle" a "přijatelnou úroveň". Již koncem září zveřejnil zdravotní server BMJ výsledky průzkumu mezi britskými vědci, ze kterých vyplynulo, že komunita je rozdělená ohledně toho, zda je lepší zaměřit se na ochranu ohrožených, nebo zavést karanténu pro všechny, poukazuje Dorling.
Skupina 40 vědců napsala koncem září dopis britským zdravotnickým úřadům, v němž doporučuje nezaměřovat se na potlačení viru v celé populaci, zatímco jiná skupina 28 vědců ve svém dopise varovala před možností, že nevýhody plošných opatření neberoucích v potaz rozdílnou míru rizika nákazy koronavirem pro různé věkové skupiny a pacienty mohou převážit nad jejich přínosem, poukazuje profesor. Dodává, že vědci vyzvali k cílenému a na vědě založeném přístupu k nemoci covid-19.
Popularizátor vědy Stephen Buranyi napsal koncem září komentář pro server Guardian, ve kterém označil takový názor za menšinový v rámci vědecké komunity, zatímco většinový konsensus má představovat plošná karanténa, připomíná odborník. Upozorňuje, že jen pár dní poté ale přes 60 lékařů napsalo další dopis, ve kterém vyjadřují obavy, aby přímočará reakce nakonec neohrozila více životů, než opatření proti koronaviru zachrání.
Dorling neočekává, že tyto přestřelky ustanou, ale doufá, že jejich účastníci začnou opačný vědecký názor vnímat jako příležitost projevit skepsi a učit se, nikoliv jako projev "konkurenčního tábora".
Vědecký konsensus si žádá čas
"Existují otázky, jako globální oteplování, kde panuje vědecký konsensus," pokračuje geograf. Zdůrazňuje, že dospět k němu trvalo desetiletí, zatímco covid-19 je nová nemoc a nekontrolované experimenty s karanténou mají zatím neznámé dlouhodobé přínosy i rizika.
Sotva si lze myslet, že většina vědců má shodný názor na přínos uzavření zahrádek u hospod či univerzitních kampusů, stejně tak mají různé názory na to, zda nemoc mezi lidmi již natrvalo zakořenila, či se dá stále vymýtit, uvádí profesor. Dodává, že mnozí naznačují, že ti epidemiologové, kteří nezastávají konkrétní názor, jsou podezřelí, případně neprovedli dostatečnou modelaci, tudíž by se jejich názoru neměla přikládat váha.
Názory "jiných" vědců či dalších akademiků jsou označovány za irelevantní, ale věda není dogma, tudíž názory se musí přizpůsobovat rostoucímu poznání a zkušenosti, deklaruje geograf. Sám je na takové "hierarchické hry" z akademického prostředí zvyklý, ale i tak jej znepokojuje, když se vědci uchylují k urážení kolegů namísto přiznání, že přehodnocování je ve světle znalostí a okolností nutné.
Pochmurný kalkul
"Je lék horší než nemoc? To je otázka, která nás momentálně rozděluje, proto je dobré přemýšlet, jak na ni lze odpovědět," píše Dorling. Konstatuje, že abychom určili, zda jednotlivá opatření zachraňují životy, měli bychom vědět, kolik lidí zemře z jiných důvodů, například v důsledku sebevražd, ke kterým by jinak nedošlo, nemocí jater kvůli nárůstu alkoholismu nebo rakoviny, kterou nebude možné včas zachytit nebo léčit.
Stejně tak je nutné položit si otázku, jak vážit zmařené či zničené životy v důsledku ekonomických dopadů, tvrdí akademik. Přiznává, že nežijeme v perfektním světě s precizními daty. Podotýká však, že pro děti je například riziko úmrtí a dlouhodobého poškození zdraví v důsledku nákazy koronavirem evidentně téměř nulové, tudíž je snadné vážit negativní dopady přerušené školní docházky či setrvávání v domácnosti, kde dochází třeba k násilí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Stejný kalkul by měl být učiněn v případě vysokoškolských studentů, a stálo by za to polžit otázku, zda je pro ně lepší prodělat nemoc nyní, nebo později, například během vánoc, kdy se setkávají se staršími příbuznými, soudí Dorling. Připouští však, že podobné kalkuly jsou stále těžší se stoupajícím věkem různých sociálních skupin.
"Nestojí za to vzdát se jakéhokoliv potěšení pro další dva roky v domově důchodců ve Weston-super-Mare," cituje expert slova staršího muže, která mohou být odpovědí na otázku, jakou míru rizika jsou ochotni podstoupit ti, kterým již příliš času nezbývá. Zmiňuje též studii publikovanou ve vědeckém časopise Nature, která naznačuje, že v Hongkongu, kde od února nosí roušky 98 % lidí, nelze covid-19 ani lokálně zcela eliminovat, tudíž se nabízí otázka, zda to je možné někde jinde.
Staří jsou chráněni prakticky všude, a to i za situace, kdy je míra přenosu vysoká a zdroje nízké, tvrdí Dorling. Odkazuje na nedávno zveřejněnou studii, která zjistila, že v indických státech Tamilnádu a Andhrapradéš přísná nařízení omezující vycházení starších lidí doplněná donáškovými a dalšími sociálními programy i zdravotní péčí měla za následek nízkou míru šíření koronaviru v této sociální skupině.
Minimalizace smrtnosti nemůže být jediný cíl, protože pro ty nakažené, kteří nezemřou, může být výsledkem dlouhodobé a výrazné oslabení, připouští Dorling. Nerozporuje, že to je třeba brát v potaz, dodává však, že dokud nebude zřejmé, zda plošná karanténa přináší víc užitku než škod, neměla by být zaváděna.
Gordon Smith, pozdější děkan Londýnské školy hygieny a tropického lékařství, v roce 1970 napsal, že pečlivé zvážení všech výhod a nevýhod zdravotnických opatření pro jedince i společnost je nezbytné a opatření je vhodné zavést pouze tehdy, převažuje-li jasně jeho přínos, poukazuje autor komentáře. Podotýká, že představa o tom, kde se nachází rovnováha mezi přínosem a škodami, se nyní zjevně posunula.
"Rétorika 'konkurenčních táborů' musí skončit," nabádá profesor. Zdůrazňuje, že žádný jedinec ani malá skupina jedinců nereprezentuje názor většiny.
Související
Vědci: Bakterie umí odbourávat cholesterol, mohou chránit před srdečními chorobami
Zemřel britský vědec Peter Higgs. Předpověděl existenci částice nesoucí jeho jméno
Vědci , Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)
Aktuálně se děje
před 5 minutami
Rusko řeší korupční kauzu na Šojguově ministerstvu. Putin o případu ví
před 52 minutami
Policie se vyjádřila k zásahu ve škole na Tachovsku. Mladík skončil v cele
před 1 hodinou
Belgičan si v těle sám vytváří alkohol. Pokuty za řízení v opilosti platit nemusí
před 1 hodinou
Zimní počasí opět udeří. Místy může napadnout až 10 centimetrů sněhu
před 1 hodinou
Většina zbraní z amerického balíčku pro Ukrajinu je již v Německu a Polsku ve skladech
před 2 hodinami
ANO by v březnu vyhrálo volby. Ze Sněmovny by vypadly dvě vládní strany
před 3 hodinami
Americký Senát schválil balíček pomoci pro Ukrajinu. Biden slíbil rychlé doručení
včera
Týdenní výhled filmů: Tělesností pulzující Rivalové, aktivistický šaman i vrah z televizní soutěže
včera
Ruské jaderné odpalovací zařízení míří k hranicím NATO. Odborníci: Jde o přípravu na válku
včera
NATO nerozmístí jaderné zbraně v jiných zemích, říká Stoltenberg
včera
Greta Thunbergová čelí obvinění z občanské neposlušnosti
včera
Dezinformátor Zítko se hledá. Policie vyhlásila pátrání
včera
Pokles cen potravin? Naopak, většina z nich v dubnu zdražila, tvrdí ČSÚ
včera
Deset tisíc vojáků NATO v Polsku. Aliance své členy bránit bude, vzkázal Rusku Stoltenberg
včera
Speed Marathon 2024: Policie eviduje tisíce přestupků, rozdala pokuty za miliony
včera
Gerhskovich zůstává ve vazbě. Rusové ho hodlají soudit kvůli údajné špionáži
včera
Rusko zesílí útoky na ukrajinské sklady se západními zbraněmi, slíbil Šojgu
včera
Na Tachovsku zasahovala policie ve škole. Zadržela jednu osobu
včera
Černý kašel se v Česku nadále šíří. Nejvíce mezi náctiletými
včera
Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici
Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.
Zdroj: Radek Novotný