Lidstvo dostalo varování před změnami klimatu, ale 30 let jej ignoruje, kritizuje prestižní týdeník

NÁZOR - Před třiceti lety dostali obyvatelé Země oficiální upozornění, že čelí hrozbě bezprecedentního rozměru, připomíná editorial serveru The Observer. Renomovaný britský týdeník dodává, že v srpnu 1990 bylo potvrzeno, že emise oxidu uhličitého a dalších skleníkových plynů, které do atmosféry vypouštějí továrny a dopravní prostředky spalující fosilní paliva, povedou k budoucí změně klimatu.

Nová norma

Tající ledovce, vzestup hladiny moří a stále větší počet extrémních klimatických jevů se stanou normou současného století, pokud nebude podniknuta příslušná akce, zmiňuje týdeník závěry autorů první zprávy Mezivládního panelu pro změnu klimatu (IPCC)  

IPCC byl založen v roce 1988, načež pověřil vědce, aby posoudili, zda je klimatická změna skutečná možnost a pokud ano, co ji způsobuje, nastiňuje editorial. Doplňuje, že následná zpráva ze srpna 1990 dospěla k závěru, že hrozba je skutečná a za hlavní příčinu globálního oteplování označila spalování ropy, plynu a uhlí.

Vědci tehdy varovali, že bez omezení spalování těchto paliv poroste v 21. století průměrná teplota na planetě o 0,3 °C za dekádu, což povede k pohromě, poukazuje The Observer. Zdůrazňuje, že o třicet let později je zjevné, že lidstvo tyto závěry bezohledně ignoruje.

"Fosilní paliva stále dodávají 80 % světové energie, úroveň oxidu uhličitého v atmosféře nadále roste a globální teploty neustále stoupají," píše renomovaný týdeník. Odkazuje na statistiku britské meteorologické služby, podle které v prvním desetiletí po zveřejnění zmíněné zprávy vzrostla globální teplota o 0,14 °C a v následujících dvou dekádách rostla o 0,2 °C.  

Do konce století může podle vědců globální teplota stoupnout až o 3 °C, poroste-li současným tempem, upozorňuje prestižní server. Deklaruje, že dopad pro planetu by byl katastrofální.

The Observer v minulém týdnu přinesl zprávu, že přehřátá planeta přišla již o závratných 28 bilionů tun ledovcového ledu, což vede k vzestupu hladiny moří, který zrychluje natolik, že naplňuje nejhorší scénáře nastíněné IPCC.

"Nebo si vezměme vlnu veder, které letos zasáhly Sibiř, přinesly lesní požáry, tání permafrostu a invazi hmyzu," pokračuje britský týdeník. Tvrdí, že takové události by byly ve světě s předindustriálními hodnotami oxidu uhličitého v atmosféře nemožné.

Stále je čas

Situace může svádět k obviňování vědců z IPCC za znepokojivý stav věcí, naznačuje The Observer. Pokládá otázku, zda nás vědci nemají v této těžké době lépe vést a přinášet přesnější čísla. Přiznává, že IPCC má své kritiky, kteří nezřídka tvrdí, že je personálně přebujelý a občas neodvádí dobrou práci.

Podle britského serveru je ale třeba být obezřený, pokud někomu přisuzujeme vinu za neschopnost světa postavit se klimatické změně. Vyzdvihuje, že členy IPCC jsou vládní zástupci, kteří ignorují varování vlastních vědců a umožňují společnostem těžícím fosilní paliva lobbovat proti pokusům omezit uhlíkové emise, v důsledku čehož země jako Kanada, Saúdská Arábie nebo Spojené státy blokují veškeré snahy o snížení celosvětové spotřeby fosilních paliv.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

IPCC alespoň svět upozornil na nastávající krizi, která si žádá mimořádně komplexní reakci, kvituje The Observer. "Získat jakoukoliv shodu vědeckých expertů ze 195 zemí lze přirovnat ke zvládnutí podobného počtu divokých koček," dodává.

Díky IPCC alespoň víme o problému, kterému svět nyní čelí, vyzdvihuje editorial. Připomíná, že stejně tak známe přesný objem fosilních paliv, které můžeme ještě spálit, pakliže chceme omezit vzestup globální teploty na relativně bezpečné úrovni 1,5 °C.

Jednotlivé země mají více než rok - do klimatické konferenci OSN v listopadu 2021 - na to, aby oznámily, jak dosáhnou redukce spalování ropy, plynu a uhlí s cílem nepřekročit zmíněnou úroveň globálního oteplování, uvádí The Observer. Konstatuje, že termín je realizovatelný a lze jen doufat v jeho dodržení.

Související

Více souvisejících

Klimatické změny globální oteplování Vědci

Aktuálně se děje

před 22 minutami

Americký dolar (USD), ilustrační fotografie

Proč euro zlevňuje a americký dolar zdražuje?

„V posledním roce česká koruna výrazně oslabuje vůči oběma světovým měnám, ovšem v posledním měsíci se tento vývoj začal značně lišit,“ říká analytik BHS Timur Barotov. Takže co se vlastně děje na finančních trzích?

před 22 minutami

před 27 minutami

V případě, že Putin vyhraje na Ukrajině, dostane se do bezprostřední blízkosti východní hranice NATO. Což Západ považuje za vojenskou hrozbu.

Hrozivý scénář pro Evropu. Analytici ISW varují, Rusové vítězstvím na Ukrajině obsadí pohraničí NATO

Lidé, kteří nerozumí, proč je nutné, aby Ukrajina v boji s ruským agresorem zvítězila, si musí uvědomit, co se stane, pokud se Rusku podaří prolomit všechny linie v napadené zemi? Pokud by tedy Rusko dosáhlo v tomto střetu vítězství, Evropu by mohla čekat temná perspektiva. Potenciálně by to mohlo otevřít dveře pro další konflikty ve všech zemích na východní hranici NATO, včetně Slovenské republiky. Ukrajině vážně chybí zbraně a munice, a proto je nezbytná podpora ze strany Spojených států. Nicméně dodávky pomoci z Washingtonu nyní čelí vážným problémům.

před 46 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Aktualizováno před 2 hodinami

Francouzský prezident Emmanuel Macron a srbský prezident Aleksandar Vučič během společné tiskové konference před pracovní večeří v prezidentském Elysejském paláci v Paříži (Francie, 8. dubna 2024).

Rusové ztrácí nejdůležitějšího evropského spojence. Srbsko se přiklání k Západu

Srbsko, jakožto kandidátská země pro vstup do EU je jednou z předních zemí na Balkánském poloostrově, která disponuje jednou z nejsilnějších armád v regionu. Jeho podpora je v kontextu evropských geopolitických snah více než důležitá. Historicky bylo Srbsko blíže k politice Kremlu, což se ale podle současných událostí mění. Srbové se stále více orientují na západní hodnoty a spojenectví.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Britská královská rodina, ilustrační fotografie.

Princezna Kate zůstane doma sama. William učinil zásadní rozhodnutí

Poprvé od chvíle, kdy princezna Kate v březnu odhalila diagnózu, se princ William vrátí k povinnostem člena britské královské rodiny. Informují o tom zahraniční média. Kate přitom není jediným zástupcem monarchie, který omezil veřejná vystoupení ze zdravotních důvodů. S rakovinou se potýká také král Karel III. 

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

Iveta Bartošová

RECENZE: Málo mě znáš o Ivetě Bartošové pojednává kontextuálně a vyhýbá se laciné dojímavosti

Snad nikdo není s mašinérií bulváru spjatý tolik, jako zpěvačka Iveta Bartošová. Hvězda normalizačního popu, jejíž život byl po revoluci jako na houpačce. Spíš než s pěveckou kariérou si ji spojujeme s vyhořením, nenaplněnými sny a tragickým osudem. Dokumentární minisérie Málo mě znáš se k médií nesčetněkrát omílanému příběhu vrací jinak. Kriticky, empaticky, bez bulvárnosti i sentimentu.

včera

včera

Vláda ČR

Vláda chce, aby pokračovala podpora firem exportujících na Ukrajinu

Vláda na středečním jednání rozhodla o pokračování podpory firmám vyvážejícím své zboží a služby na Ukrajinu. Schválila také dar pěti nevyužívaných vozů Službě státní ochrany Ukrajiny a rozvojový program státu pro realizaci záměru podpory bydlení, který má pomoci obcím zajistit vhodné pozemky pro výstavbu nájemních obecních bytů.

včera

Nehoda autobusu u Lišova: Vůz skončil v příkopu, řidička utrpěla zranění

Zranění řidičky si vyžádala nehoda autobusu u Lišova na Českobudějovicku, která se stala ve středu odpoledne. Na místě zasahovaly všechny složky integrovaného záchranného systému, příčina nehody je předmětem vyšetřování.

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy