Moskva se bojí převratu, nepřátele hledá i v zahraničí. Nenávidím Rusko, říkají bývalí agenti FSB

Michail Sokolov byl členem aktivistické skupiny bojující proti ruskému režimu. Nyní hledá azyl v Nizozemsku. Bojí se, že ho sledují ruští agenti Federální bezpečnostní služby (FSB), kteří ho v Moskvě dříve naverbovali jako informátora. Zradil svou opoziční skupinu v čele s Navalným a roky informoval FSB o její činnosti.

Podle Sokolova Moskva obětuje nemalé prostředky na hledání nepřátel ze zahraničí. Stojí za tím strach ze státního převratu iniciovaném CIA. „Pokud věří vlastním slovům, tak si opravdu myslí, že chce CIA sestrojit v Rusku revoluci, a že je Navalnyj její agent. Věnují velké množství prostředků na ochranu režimu před takovou revolucí,“ popsal mladý Rus pro americký zpravodajský server CNN.

Řekl, že je FSB posedlá hledáním následníka Alexeje Navalného. Ten vedl ruské opoziční hnutí a pak byl otráven a uvězněn. Sokolovova odhalení vrhají nové světlo na vnitřní chod kremelské tajné bezpečnostní služby. Její praktiky jsou čím dál zřejmější také na základě informací od ruských vojáků, kteří zběhli z bojů na Ukrajině na západ.

CNN uvedla, že se její pracovníci snažili kontaktovat FSB i CIA kvůli jejich vyjádřením. Ruská tajná služba neodpověděla, ta americká odmítla celou věc komentovat. Zpravodajci tedy nemají žádné důkazy o účasti americké administrativy v ruském opozičním hnutí.

Ze studenta špionem

V roce 2016 se tehdy devatenáctiletý Michail snažil zapojit do politického aktivismu a vstoupit do Ruské komunistické strany. Ta je ze strany Kremlu podporována jako opoziční skupina. Vede kampaně například proti problémům, jako je rostoucí jízdné ve veřejné dopravě. Michail ale také vedl jeho vlastní nezávislé protikorupční „vyšetřování“ proti místním funkcionářům. To na studenta zřejmě přitáhlo pozornost.

Upozorňuje, že Rusko roku 2016 a dnešní Rusko jsou dvě naprosto odlišné země. „Tehdy jsem mohl být aktivista a cítit se v bezpečí. Nejsem slepý, vidím problémy, které moje země má, a které mají lidé v ní. Vidím také, jak žijí Evropané. Byl jsem motivovaný udělat mou zemi lepší,“ vzpomíná Michail.

Zatímco se věnoval aktivismu, tak se snažil vyhnout povinné vojenské službě. Díky tomu ho kontaktovala FSB. „Zavolali si mě k armádnímu náborářovi. Tam na mě čekal důstojník FSB. Řekl mi, že mě po nějaký čas sledovali a dal mi na výběr. Buď budu souhlasit se spoluprací, nebo mě dají na dva roky do vězení,“ řekl. Bál se, že ho ve vězení budou zneužívat, tak přijal dohodu.

Vedl přehledy o financích Navalného

V roce 2017 začal Sokolov svou dobrovolnou činnost u Navalného protikorupční kampaně. Do roku 2021 se vyšplhal po žebříku nahoru a byl jedním ze zaměstnanců jeho organizace. Díky tomu mohl s FSB sdílet klíčové informace. Občas se mu zdálo, že zájmy FSB jsou v souladu s jeho zájmy. „Na regionální úrovni má FSB o boj proti korupci skutečný zájem. V národním měřítku se však zajímali o to, kdo financuje Navalného kampaň. Měli teorii o tom, že mu pomáhá CIA. Neviděl jsem ale žádný důkaz o podpoře ze strany CIA,“ vysvětlil pro CNN. Sám Navalnyj kategoricky odmítal jakékoli napojení na americké tajné služby.

Kreml následně zesílil represe proti domácím disidentům. „Pracovníci FSB mě vyslali do Gruzie. Měl jsem infiltrovat komunitu Rusů, kteří před represemi utíkali,“ přiznal Sokolov. Zopakoval, že FSB bylo extrémně znepokojeno možným verbováním Rusů ze strany CIA. „Mysleli si, že gruzínské bezpečnostní služby z pověření CIA rekrutují členy opozice k boji proti ruskému režimu,“ dodal. Za více než pět let ale nenašel žádné důkazy o takovém dění.

Svou práci u FSB popsal jako „masivní zátěž“. „Nikdy jsem nevěřil tomu, že činnost FSB je správná,“ uvedl mladík. I přesto se těchto misí účastnil více než pět let.

Válka vše změnila

Vsevolod Osipov je další z aktivistů donucený ke spolupráci a plnění požadavků FSB. Původně byl členem Libertariánské strany Ruska. Právě tam ho tajná služba kontaktovala. Překvapilo ho to, protože si myslel, že je tato strana příliš malá a nevýznamná na to, aby vůbec u FSB vzbudila pozornost.

Loni v květnu ho však policie zadržela ve spojitosti s jeho účastí na protestu proti uvěznění Navalného. Tehdy také devatenáctiletý Osipov souhlasil se špehováním ruských skupin i jednotlivců, kteří stáli proti režimu prezidenta Putina. Měl na výběr ze stejných možností jako Sokolov – buď vězení, nebo spolupráce.

Vsevolod popsal, že měl na starost různé úkoly. „Měl jsem se setkávat s různými lidmi a dobře se seznámit. Například šlo o lídra Libertariánské strany Yaroslava Conwaye, nebo hlavního koordinátora Nadace Svobodného Ruska v Gruzii Antona Mikhalchuka,“ vyjmenoval pro CNN. FSB měla podle něj zájem především o informace spojující tyto organizace se západními tajnými službami.

Stejně jako Sokolov ho FBS vyslala do Gruzie, kde měl monitorovat názory ruské komunity především na válku na Ukrajině a jak státní i nestátní organizace pomáhají ukrajinským válečným uprchlíkům. „Ve chvíli, kdy začala válka, po mně chtěli znát obecné názory komunity ohledně invaze na Ukrajinu. Také je zajímalo, jestli tyto komunity spolupracují se západními bezpečnostními službami nebo jestli někdo dostává finance ze zahraničí,“ doplnil Osipov.

Největší strach mají z potenciálního nebezpečí pro Kreml nebo Putina. „Ruské tajné služby jsou si moc dobře vědomy ruské historie. Velká skupina lidí se schází v zahraničí, svobodně mezi sebou mluví, spolupracují, pomáhají ukrajinským uprchlíkům. V podstatě vytvářejí takové malé Rusko v zahraničí. A to není pod kontrolou FSB. Teď se boji, že se historie zopakuje,“ řekl Osipov. V roce 1917 Lenin přišel do Moskvy ze zahraničí a odstartoval socialistickou revoluci. FSB má hrůzu ze stejného scénáře.

„Bojí se, že bude režim během války postižen. Chci se dostat domů. Nejde o to, že bych nenáviděl svou zemi. Nenávidím její vládu,“ posteskl si mladý Rus. Doplnil, že nyní mluví, aby se pokusil napravit některé své křivdy a možná nabídl ochranu své matce, která je stále v Rusku.

Například pro Michaila Sokolova byla ruská invaze na Ukrajinu šokem. Donutila ho otočit se k FSB zády. „Nenávidím Rusko, jaké je teď. Nenávidím všechno, co je teď s Ruskem spojené. Hlavně skutečnost, že začali válku proti našemu bratrskému národu. Mému bratrskému národu,“ uzavřel Sokolov.

Související

Více souvisejících

Rusko FSB (ruská kontrarozvědka) Alexej Navalnyj

Aktuálně se děje

před 21 minutami

před 59 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Zásah záchranářů po ruských útocích na Ukrajině

Rusko podniklo masivní útok na ukrajinskou energetickou infrastrukturu

Ukrajina v noci na pátek čelila masivnímu vzdušnému útoku, při kterém protivzdušná obrana sestřelila 84 z 99 řízených střel a dronů vypálených z Ruska, uvedla ukrajinská armáda. Ze střední a západní části země hlásily poškození tepelných a vodních elektráren. Uvedl to server Ukrajinska pravda.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Petr Fiala

Čeští politici nevěří, že Putin nenapadne Česko

Ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek prohlásil, že nemá zájem napadnout Polsko či Česko. Čeští politici ale jeho slovům nevěří a připomínají osud Ukrajiny či někdejšího šéfa wagnerovců Jevgenije Prigožina, který zemřel za záhadných okolností při pádu letadla.

před 5 hodinami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?

Téměř třetina obyvatel Německa má obavy z přechodu na letní čas a vnímá to jako hrozbu pro své zdraví, uvádí průzkum německého institutu Forsa. Téměř každý pátý zaměstnaný uvádí, že se v důsledku časové změny zpozdí do práce.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy