Na Zemi zbývá jen 2,8 % nedotčené přírody, tvrdí vědec

NÁZOR - Jen málo věcí vzrušuje biology tak jako úvahy o těch částech světa, které jsou stále relativně nepoškozeny lidmi, konstatuje Andrew Plumptre v komentáři pro server The Conversation. Vědec z Cambridgeské univerzity uvádí, že jeho kolegové snažící se chránit pozemskou biodiverzitu v uplynulých třech desetiletích usilovali o zachování a následné rozšíření těchto oblastí divočiny.

"Ale co je ve skutečnosti divočina a jak poznáme, že jsme ji našli?" táže se odborník. Poukazuje, že většina lidí divočinou nazývá jakékoliv odlehlé a málo obydlené místo, avšak pro vědce je otázka komplikovanější.

Většina vědeckých definic divočiny se zaměřuje na koncept nedotčenosti, vysvětluje autor komentáře. Dodává, že pokud je základní struktura biotopu, například lesa, nedotčená a nevykazuje známky lidských zásahů, pak je zpravidla považován za divočinu.

Studie z posledního desetiletí se snažily za pomoci satelitních snímků zmapovat, kolik ekosystémů je v globálním měřítku nedotčených, nastiňuje Plumptre. Konstatuje, že odhady hovoří o tom, že 20 - 40 % souše na Zemi lze považovat za ekologicky nedotčených, ale satelitní snímky již nedokážou zjistit, jak "divoké" tyto biotopy ve skutečnosti jsou.

Pod zdánlivě nedotčeným příkrovem dochází k vymírání velkých savců a ptáků v důsledku lovu a nástupu invazivních druhů a nemocí, které snižují biodiverzitu ve světové divočině, varuje expert. Podílel se na nové studii, která vycházela z jiné definice nedotčeného ekosystému a brala v potaz, zda jsou v něm všechny známé typické živočišné druhy přítomné natolik, že dokážou dostatečně plnit svou ekologickou roli, jako je například predace či přenos semen.

Jako měřítko byl nastaven rok 1500, což znamená, že divočinu studie považovala pouze ty části dnešního světa, které svou ekologickou nedotčeností - tedy stejným složením druhů o stejné míře důležitosti - odpovídají době před pěti sty lety, uvádí Plumptre. Konstatuje, že této definici nyní odpovídá jen 2,8 % suchozemského povrchu planety.

Tato pásma o velikosti alespoň 10 tisíc kilometrů čtverečních, jsou roztříštěny na různých místech světa a zahrnují národní parky Nouabale-Ndoki v Kongu, Serengeti-Ngorongoro v Tanzanii, domorodé území Alto Rio Negro v Amazonii, velké sibiřské polynie na severu Ruska či národní park Kawésqar v jižním Chile, nastiňuje vědec. Upozorňuje, že jde o velmi vzácná a mimořádná místa na Zemi, která si zaslouží maximální ochranu, ale jen 11 % tamního území je považováno za chráněné.

Desetiletí obnovy

"Jen malý zlomek pozemských suchozemských ekosystému je tak nedotčený, jako byl před pěti sty lety," deklaruje odborník. Táže se, jak by je bylo možné obnovit.

Je jasné, že tam, kde druhy zcela vyhynuly, již nelze původní divočinu obnovit, ale pro místa, kde druhy vymřely pouze lokálně a přežily jinde, existuje naděje obnovy integrity ekosystému skrze opětovné zanesení těchto druhů, poukazuje Plumptre. Přiznává, že to by vyžadovalo značný závazek států a nadnárodních institucí, jelikož takový proces je drahý a obtížný a pro zajištění úspěchu je třeba odstranit původní hrozbu pro divoký život.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Autor komentáře a jeho kolegové předvídají, že lze obnovit až 20 % suchozemské divočiny na historickou úroveň rozmanitosti druhů a jejich významu. Vysvětluje, že na základě satelitních záběrů oblastí, které vypadají nedotčeně, lze identifikovat místa, kde došlo k vymizení maximálně pěti velkých živočišných druhů, které by šlo do přírody v dohledné době vrátit.

Jako příklad uvádí expert Konžskou pánev, která přišla o lesní slony, ale stále jde o velkou a dostatečně odlehlou oblast s velmi nedotčeným biotopem, aby v něm tento druh přežil. Zdůrazňuje, že návrat slonů může být úspěšný, pokud se podaří dostat pod kontrolu jejich lov.

Jak svět přemýšlí o novém rámci pro ochranu biodiverzity, integrita ekosystémů se ukazuje jako důležitý cíl, vyzdvihuje Plumptre. Připomíná, že OSN označila 20. léta našeho století za "desetiletí obnovy", kdy by se úsilí jednotlivých států mělo zaměřit na obnovu poškozených oblastí.

"Obnova nejvíce poškozených oblastí světa je nepochybně důležitá, ale existuje příležitost obnovit relativně nedotčené oblasti, aby přibližně připomínaly svou někdejší slávu," píše vědec. Jejich pouhé zakonzervování považuje za málo ambiciózní a doporučuje pokusit se rozšířit tyto vzácné a nedotčené pásy skrze opětovné zavádění dávno ztracených druhů. Pokud uspějeme, tato místa mohou sloužit jako nevyčíslitelně cenná připomínka toho, co zbytek světa ztratil, a jako užitečné měřítko, co je skutečná divočina, dodává Plumptre.

Související

Eurozpravy.cz

Stahování certifikátů ke covidu nefunguje, systém bude upravený večer

V současné době je problém z webového portálu stahovat certifikáty o nákaze, testu či očkování na covid-19, informovala na twitteru Chytrá karanténa. Systém bude upravený večer. Podle zjištění ČTK jsou problémy už od rána. Možnost vytvořit si na webu elektronický certifikát mají lidé od začátku června, ve středu byla přidána možnost stáhnout ho pro děti či cizince.

Více souvisejících

EZ

Aktuálně se děje

před 11 minutami

před 31 minutami

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 2 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 8 hodinami

Teplé počasí dlouho nevydrží. Po Velikonocích se ochladí

Teploty přesahující hranici 20 stupňů dlouho nevydrží. Hned po Velikonocích se podle ČHMÚ.cz ochladí.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy