NÁZOR - Ruský protikorupční aktivista a opoziční politik Alexej Navalnyj zůstává v umělém spánku v berlínské nemocnici, přičemž tamní lékařský tým oznámil nález inhibitoru cholinestarázy v jeho těle, rekapituluje politolog Nikolas Gvosdev v komentáři pro server National Interest. Profesor z U.S. Naval War College si pokládá otázku, zda tato událost povede k většímu zlomu ve vztazích Ruska se Západem.
Cynický přístup
Zmíněné látky, které ovlivňují fungování nervového systému, se nacházejí v pesticidech, lécích a nervových jedech, upozorňuje profesor. Přiznává, že není toxikolog, ale považuje za vysoce nepravděpodobné, že by se do Navalného těla dostaly náhodou - spíše byly mu byly záměrně podány.
Německá kancléřka Angela Merkelová poskytla Navalnému policejní ochranu a vyzvala ruskou vládu a ruského prezidenta Vladimira Putina k zahájení plného a přesvědčivého vyšetřování Navalného případu, v čemž ji následovali další evropští politici i americká administrativa, připomíná politolog. Dodává, že incident zapadá do modelu podivných útoků - z nich některé byly smrtelné - proti osobám považovaným za odpůrce Kremlu.
Navíc, k události dochází v průběhu politické krize v Bělorusku a při množících se obviněních, že Moskva vede proti západním zemím podvratné aktivity, ať již v podobě údajného vypsání finanční odměny za zabité západní vojáky v Afghánistánu či pokusů o ovlivnění nadcházejících prezidentských voleb v USA, upozorňuje Gvosdev. Podotýká, že nedávno také došlo k incidentu mezi americkými a ruskými vojáky na severovýchodě Sýrie.
"Na jednu stranu může Navalného případ spolu s dalším vývojem značit konec jakýchkoliv posledních pokusů dosáhnout urovnání s Putinovou vládou," míní odborník. Za klíčové považuje to, zda kauza povede ke změně německého postoje k plynovodu Nordstream-2.
Až do minulého týdne Německo silně kritizovalo americké snahy dotlačit evropské firmy k zastavení angažmá v projektu, kterými se Washington snaží zabránit posílení ruské schopnosti obcházet při dodávkách plynu do Evropy Ukrajinu i jejich celkovému navýšení, vysvětluje profesor. Táže se, zda Navalného případ poskytne německému establishmentu záminku k odmítnutí plynovodu, aniž by to vypadalo, že se Berlín sklání před tlakem americké administrativy.
Naopak, především za situace, kdy se Navalnyj uzdraví a nebude mít větší trvalé následky, se volání po vyšetření jeho otravy a ctění principů prokázání viny na základě důkazů může stát omluvou pro pasivitu a hledání cest jak se vyhnout dalším protiruským sankcím, naznačuje Gvosdev. Pokládá otázku, zda vůbec k nějaké větší reakci dojde.
Politolog odkazuje na německého komentátora Jense Theraua, který očekává návrat do normálu a tvrdší postoj Německa vůči Rusku, ne-li další sankce nevidí jako pravděpodobný vývoj, stejně jako možnost, že Rusko pomůže Navalného kauzu osvětlit, což je sice cynické, ale charakteristické pro současnou dobu.
"Pro německou obchodní lobby jsou vztahy s Moskvou příliš důležité, aby byly obětovány na oltáři moralismu," píše expert. Domnívá se, že nejspíše nastane politický pat.
Čekání na Putinův odchod
Navalnyj na pokraji smrti, útoky na západní vojáky v Afghánistánu a ruské zásahy do amerických voleb znemožní jakémukoliv americkému politikovi mluvit o potřebě nových pokusů o spolupráci s Ruskem, soudí politolog. Dodává, že zároveň tyto záležitosti nepředstavují z pohledu Spojených států a jejich evropských partnerů existenční hrozbu, která by stála za riziko velkého rozkolu.
Události letošního roku z dlouhodobého hlediska budou zřejmě značit, že Rusko zintenzivňuje velmocenské soupeření se Spojenými státy a že si Kreml uvědomuje, jakou Achillovu patu pro něj představuje domácí politika, tvrdí Gvosdev. Stejně tak se podle něj ukazuje, že Moskva je ochotná v tomto soupeření se Západem zvyšovat sázky.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.Věcí, která profesora na zprávách o odměně vypsané na vojáky v Afghánistánu vždy zarážela, je skutečnost, že záležitost zpochybňuje klíčový předpoklad americké politiky vůči Rusku, kterým je existence jistých společných zájmů, například boj proti islamistickým hnutím. Podle této myšlenky budou obě země v daných oblastech spolupracovat, přičemž Rusko potřebuje americkou součinnost natolik, že si Washington může celkem beztrestně dovolit postavit se zájmům Kremlu v jiných oblastech.
"Koneckonců, společný postoj proti Talibanu byl jedním ze základů úvodního americko-ruského partnerství ve dnech po 11. září," připomíná autor komentáře. Míní, že nyní jsme se ale ocitli v klasické slepé uličce a je jasné, že Spojené státy na prahu třetí dekády nebudou s Putinovou vládou spolupracovat a stále více určujícím principem americké politiky se stane čekání na pád ruského režimu nebo na jeho oslabení.
Naopak pro ruské strategické kruhy bude určující snaha demonstrovat, že Západ nemá na výběr a musí s Ruskem spolupracovat i za současné vlády, protože jinak zaplatí značnou cenu, uzavírá Gvosdev.
Související
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
Rusko , Alexej Navalnyj , USA (Spojené státy americké) , Německo
Aktuálně se děje
před 1 hodinou
Sledování sankcí proti KLDR končí. Rusko vetovalo rezoluci OSN
před 1 hodinou
Policie varuje před novým trikem podvodníků: Vyberou vám účet i bez karty, stačí jim bankomat
před 2 hodinami
Fatální pochybení: Na Bulovce zaměnili pacientky, zdravá žena podstoupila potrat
před 2 hodinami
Hrozba pro zdraví i pozdní příchod do práce. Jak lidé vnímají přechod na letní čas?
před 2 hodinami
Na Václavském náměstí hořelo. Během rekonstrukce vzplála lepenka na střeše
před 3 hodinami
Do důchodu půjdeme později. Pavel se shodl s koalicí i opozicí, věk odchodu do penze musí růst
před 4 hodinami
Benzin a nafta pokračují ve zdražování. V dubnu může stát litr přes 40 korun
před 4 hodinami
Putin se i týden po útoku odmítá setkat s rodinami obětí střelby
před 4 hodinami
Feri stane v dubnu opět před soudem. Bude se řešit jeho odvolání
před 5 hodinami
ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu
před 5 hodinami
Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje
před 5 hodinami
I kdybychom zastavili změny počasí, některé ledovce už nezachráníme, varují vědci v nové zprávě
před 6 hodinami
Aktuální počasí: Silný vítr doprovodí studenou frontu, platí výstraha
před 6 hodinami
Naše vojáky na Ukrajině nechceme, řekli rozhodně Poláci. Jednotky NATO taky ne
před 6 hodinami
Rusko vyslalo na Ukrajinu další rakety a drony. 26 jich armáda sestřelila
před 7 hodinami
Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat
před 7 hodinami
Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří
před 7 hodinami
Změna času ovlivní i noční vlaky. České dráhy upozorňují na zpoždění
před 7 hodinami
OSN zjistila, kolik jídla lidé vyhodí do koše. Mluví o "globální tragédii"
před 8 hodinami
Už žádný Xbox a PlayStation. Putin nařídil vládě, aby vymyslela, jak vyrobit vlastní herní konzole
Ruský prezident Vladimir Putin ve středu nařídil ruské vládě, aby hledala způsoby podpory výroby domácích herních konzolí, informuje ruská státní tisková agentura TASS.
Zdroj: Libor Novák