Navržený premiér Černé Hory přirovnal situaci v zemi k převratu

Navržený premiér nové černohorské vlády Zdravko Krivokapić označil nynější situaci ve své zemi za "zvláštní státní převrat". Toto přirovnání použil v prohlášení k připravenému programu svého budoucího kabinetu, s nímž ve středu seznámí parlament a požádá o vyslovení důvěry.

V srpnových volbách sice v Černé Hoře opět zvítězila Demokratická strana socialistů (DPS) prezidenta Mila Djukanoviče, nicméně nenašla žádného partnera do vlády. Místo toho se tři dosud opoziční strany dohodly na vytvoření vládní koalice, která má v parlamentu 41 z 81 poslaneckých mandátů. DPS tak přišla o moc po téměř třech desítkách let vládnutí.

Krivokapić v prohlášení obvinil končící vládu ze snah uplatnit "scénář spálené země" s cílem co nejvíce ztížit práci novému kabinetu. Způsobenou krizi lze podle designovaného premiéra překonat výlučně "reformami, spravedlivým a zodpovědným řízením, posilováním ekonomiky a právního státu".

Za priority své vlády Krivokapić podle listu Vijesti označil "boj proti korupci a zločinnosti, spravedlnost a rovnoprávnost, dobré sousedské vztahy s okolními zeměmi, zajištění čestných podmínek ve volbách, snížení nákladů na veřejné výdaje, ale také vytváření důvěry veřejnosti a transparentnost práce státní správy".

Známa jsou už i jména 12 členů budoucí vlády, o jejíž schválení Krivokapić ve středu požádá poslance. Mezi navrženými ministry jsou čtyři ženy, z nichž jedna, Olivera Injacová, má být pověřena vedením ministerstva obrany.

Výsledek voleb vyvolal obavy, zda nová vláda neodkloní Černou Horu od dosavadního prozápadního kurzu. Nová vládní koalice totiž zahrnuje i uskupení, která se zasazovalo o bližší vztahy s tradičními spojenci, Srbskem a Ruskem. Vůdci koaličních stran ale slíbili posílit vztahy s NATO a urychlit reformy vyžadované Evropskou unií.

Černá Hora je od června 2017 členem Severoatlantické aliance. V prosinci 2010 země získala status kandidáta EU a o dva roky později byla otevřena první kapitola přístupových rozhovorů.

Související

Evropská unie, ilustrační fotografie. Analýza

Rozšiřování Evropské unie: Historie i výzvy současnosti. Kde až skončí evropská integrace?

Rozšiřování Evropské unie je velkým a důležitým tématem již od vzniku bloku v roce 1958, tehdy ještě pod názvem Evropské hospodářské společenství. Z původních šesti členů – Francie, Spolkové republiky Německo, Itálie a zemí Beneluxu – se postupem času stalo členů 28, po vystoupení Velké Británie roku 2020 pak 27. Teď má ale unie před sebou bezprecedentní výzvy, s nimiž se musí vyrovnat a řádně promyslet své budoucí kroky. 

Více souvisejících

Černá Hora Zdravko Krivokapić Milo Djukanović

Aktuálně se děje

před 12 minutami

před 42 minutami

Nigerijci při demonstraci v hlavním městě Niamey, kde požadují stažení amerického vojenského personálu (13. dubna).

USA stahují vojáky z Nigeru. Země směřuje k Rusku

Spojené státy v pátek informovaly vládu Nigeru, že souhlasí s její žádostí o stažení amerických jednotek ze západoafrické země, kde měly vybudovanou velkou základnu bezpilotních letadel, uvedl Washington Post.

před 1 hodinou

Ilustrační fotografie.

Kimova KLDR otestovala supervelkou hlavici. Testy zbraní pokračují

Severokorejský režim pokračuje v testování svých zbraní. Podle státních médií proběhly testy "supervelké" hlavice pro strategickou řízenou střelu a také nového typu protiletadlové střely. KLDR už v dubnu otestovala nadzvukovou raketu se středním až dlouhým doletem za přítomnosti vůdce Kim Čong-una. 

před 1 hodinou

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

Hamás, ilustrační fotografie.

Hamás zvažuje krok, který by dále ohrozil jednání s Izraelem

Politické křídlo palestinského hnutí Hamás zvažuje přesun z Kataru, napsal americký deník The Wall Street Journal s odvoláním na své zdroje. Podle listu by stěhování zřejmě dále ohrozilo jednání o příměří mezi Hamásem a Izraelem, protože je zprostředkovává právě Katar, kde dlouhodobě pobývá lídr hnutí Ismáíl Haníja.

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

Mléko

WHO objevila virus ptačí chřipky v mléce infikovaných zvířat

Ve velmi vysokých koncentracích byl virový kmen A ptačí chřipky H5N1 detekován v syrovém mléce infikovaných zvířat, informovala ve svém pátečním prohlášení Světová zdravotnická organizace (WHO). Zatím není známo, jak dlouho může virus v mléce přežít, uvedla agentura AFP s odkazem na WHO.

včera

včera

včera

Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany

Členské státy Severoatlantické aliance se v pátek dohodly, že Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany. Po online konferenci ministrů obrany zemí NATO s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským v rámci zasedání Rady NATO - Ukrajina to oznámil generální tajemník Aliance Jens Stoltenberg.

včera

včera

Anthony Blinken

USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli

Spojené státy v pátek na zasedání ministrů zahraničí seskupení G7 informovaly, že od Izraele dostaly "na poslední chvíli" informace o dronovém útoku v Íránu. Oznámil to v pátek italský ministr zahraničí Antonio Tajani. Šéf americké diplomacie Antony Blinken se k tomu odmítl vyjádřit.

včera

Volební štáb hnutí ANO

Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel

Opoziční hnutí ANO se rozhodlo zrušit svou účast na pondělním jednání o reformě důchodového systému na Pražském hradě. Důvodem bylo opakované prohlášení nejvyšších představitelů vlády, že reformu prosadí bez ohledu na stanovisko opozice. Prezident Petr Pavel vyjádřil zklamání nad postojem ANO a uvedl, že další rozhovory v současném formátu jsou bezpředmětné.

včera

Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí

Všech 30 registrovaných uskupení bylo připuštěno k účasti v nadcházejících volbách do Evropského parlamentu v České republice. Ministerstvo neodmítlo žádnou z přihlášených kandidátních listin, s výjimkou jedné, která byla podána po uplynutí stanovené lhůty. Volby se budou konat 7. a 8. června.

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy