NÁZOR - Lidská civilizace čelí krizi, jakou jsme neviděli od druhé světové války. S tímto tvrzením vystoupil politický ekonom Keston Perry z washingtonské American University. V komentáři pro server The Guardian nabádá, že tato výzva si konečně žádá reakci.
Na vině jsou bohaté země
Klimatickou krizi vyvolali lidé, především pak bohaté země, jejichž rozvoj je založen na nekonečném využívání přírodních zdrojů, deklaruje ekonom. Oběti podle něj narůstají, především v ostrovních státech, které jsou nejzranitelnější a nejméně připravené - jako příklad Perry uvádí devastaci Baham hurikánem Dorian.
V důsledku druhé světové války se země semknuly a vytvořily instituce, které měly udržet spravedlnost a mít, připomíná odborník. Dodává, že Světová banka, Mezinárodní měnový fond (MMF) a OSN měly vytvořit nový svět multilaterální spolupráce a státy, které získaly nezávislost v rámci dekolonizace, se je pokoušely přimět k podpoře vlastní agendy.
Tyto pokusy nebyly úspěšné a uvedené organizace nakonec podlehly moci dominantních zemí a nadnárodních korporací a prohlubují klimatickou krizi, tvrdí Perry. Konstatuje, že na pozadí toho, jak tato krize vyvolává ekonomickou a ekologickou nestabilitu, je třeba opět zvážit vytvoření nových nadnárodních institucí k jejímu řešení.
"Dopad klimatické krize bude nejextrémnější pro lidi v jižním světě," pokračuje ekonom. Upozorňuje, že podle OSN si řešení vyžádá masivní investice ve výši 2,5 bilionu dolarů ročně, což stávající financování a institucionální uspořádání nedokáže zajistit.
Bude třeba nastolit finanční stabilitu a mechanismus přerozdělování zdrojů skrze mezinárodní klimatický stabilizační fond, jistou obdobu MMF pro klimatickou krizi, deklaruje Perry. Vysvětluje, že tato agentura by mohla prosadit nové dohody o regulaci finančních trhů a předních korporací, především těch, které ze zranitelných ostrovů a rozvojových zemí učinily daňové ráje a drancují přírodní zdroje.
Ohrožené země není potřebují prostředky k změně své budoucnosti, konstatuje ekonom. Věří, že zmíněná instituce by mohla koordinovat daňovou politiku a kompenzovat daňové ztráty, a tak poskytovat přímou podporu klimatem ohrožených území a zároveň povzbuzovat k diverzifikaci výroby a řešení s ní spojených nerovností i klimatické migrace.
Dále je nutné zavést stálý mezinárodní mechanismus, který okamžitě poskytne peníze, zásoby a podporu při řešení velkých klimatických a přírodních katastrof, nabádá odborník. Domnívá se, že taková instituce by měla poskytovat první pomoc a rozhodovat by v ní měli výhradně představitelé světového jihu za pomoci podpůrného rámce.
"Mohla by se soustředit na reparace a redistribuci bohatství z nejbohatších zemí světového severu na jih, což by odráželo, kdo je za krizi zodpovědný a kdo je klimatem vyvolanými přírodními katastrofami nejvíce postižený," píše Perry.
Boj za klimatickou spravedlnost
V USA a Velké Británii působí progresivní politické síly, které neváhají navrhovat skutečná opatření k řešení klimatické krize, ale tato hnutí zůstávají izolovaná, protože víceméně přehlížejí rozvojový svět, upozorňuje ekonom. Připomíná, že na poslední konferenci britské Labouristické strany padl návrh na reparace za koloniální minulost v podobě levného či bezplatného poskytnutí zelených technologií světovému jihu.
Takovou myšlenku považuje odborník za zjednodušenou, protože výzva je složitější, byť rozvojové země skutečně potřebují přístup k technologiím, aniž by se dále zadlužovaly. "Je však klíčové změnit globální pravidla hry, která jsou momentálně ve prospěch nadnárodních korporací a nadále upřednostňují myšlenky pocházející z rozvinutého severu," deklaruje Perry. Dodává, že jde také o úpravu pochybných finančních toků, opuštění nevýhodných smluv o volném obchodu a zvrat v ničení životního prostředí.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.To si žádá spolupráci na světové úrovni, které rozšíří sílu chudých a bývalých kolonizovaných zemí, aby si samy mohly určit budoucnost a domoci se reparační spravedlnosti, konstatuje ekonom. Připomíná, že domorodé skupiny, místní aktivisté a environmentální hnutí v rozvojovém světě dlouho vědí a prosazují to, co konečně začíná být přijímáno ve zbytku světa, ale jsou stále ignorováni zeměmi, které nesou největší vinu za klimatickou krizi.
Hlavní zastánci tzv. zeleného nového údělu například příliš nezmiňují skupiny v rozvojovém světě, které stojí v první linii ekologického kolapsu, poukazuje Perry. Apeluje, aby hnutí ze světového severu a jihu sdílely zdroje, přišly s novými odvážnými myšlenkami a koordinovaly své akce na bázi vzájemného respektu a rovnosti.
Radikální iniciativy jako mezinárodní zelený nový úděl či vytvoření organizace pro krizovou environmentální spolupráci mohou uspět pouze tehdy, pokud existující mezinárodní instituce zajistí produktivní globální ekonomiku, spravedlivou společnost, angažovanost komunit, politickou participaci a udržitelnou budoucnost, míní ekonom.
"V posledním roce vidíme rostoucí hnutí lidí, kteří jdou do ulic ve světě a požadují od našich vlád akci v klimatické krizi," pokračuje odborník. Domnívá se, že výrazněji mohou tyto požadavky naplnit pouze transformované, či nově vytvořené globální instituce.
Je třeba si uvědomit, že klimatická krize má výrazně ničivější dopady na světový jih, a výchozí pozice v úsilí o řešení toho, co se děje se světem, nejsou u všech zemí stejné, uvádí Perry. Tvrdí, že je třeba založit etické hnutí za klimatickou spravedlnost, které spojí různé lidi z různých míst a vytvoří "nový zelený svět".
Související
Není to jen kvůli počasí. Afrika čelí potravinové krizi, ohrožuje desítky milionů lidí
Extrémní počasí ohrožuje miliony dětí. Do roku 2050 to budou miliardy
Aktuálně se děje
před 2 minutami
Andrej Babiš a Monika Babišová se po 30 letech oficiálně rozcházejí
před 24 minutami
Státy NATO Ukrajině dodají více prostředků protivzdušné obrany
před 1 hodinou
Opravdu Ukrajina sestřelila ruský bombardér? Média zpochybňují tvrzení Kyjeva
před 1 hodinou
USA údajně dostaly informaci o útoku na Írán na poslední chvíli
před 2 hodinami
Hnutí ANO zrušilo účast na jednání o reformě důchodů. Další rozhovory nemají smysl, reagoval Pavel
před 2 hodinami
Češi budou mít z čeho vybírat. Do eurovoleb míří 30 stran a hnutí
před 3 hodinami
Lavrov: Dali jsme Izraeli jasně najevo, že Írán nechce eskalaci napětí
před 3 hodinami
Soud s Trumpem: Tucet porotců rozhodne. Kdo jsou ti lidé?
před 3 hodinami
Vražda v Praze: Policie pokročila v případu napadení v autoservisu
před 3 hodinami
"Je pro nás důležitým symbolem." Ukrajina udělila nejvyšší státní vyznamenání Alainu Delonovi
před 4 hodinami
Pavla zklamalo Babišovo ANO. O změnách v důchodech už nechce jednat
před 4 hodinami
Počet obětí útoku ruské armády v Dněpropetrovsku roste. Zelenskyj žádá o akutní posílení protivzdušné obrany
před 5 hodinami
Počasí: Zima se vrátila do Česka. Meteorologové upřesnili platná varování
před 5 hodinami
Írán popřel zprávy o útoku Izraele. Za výbuchy stály drony z vnitrozemí
před 5 hodinami
CIA: Pokud Ukrajina nedostane peníze, letos válku s Ruskem prohraje
před 6 hodinami
Ukrajinská armáda sestřelila první ruský strategický bombardér
před 7 hodinami
Ukrajina zatápí Rusům. Oblasti ruší oslavy Dne vítězství
před 7 hodinami
O princeznu Kate je postaráno, ujistil William. Léčba rakoviny pokračuje
před 7 hodinami
Poláci zablokovali hraniční přechody s Ukrajinou. Vadí jim levné zboží
před 8 hodinami
Trump vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více peněz
Bývalý prezident USA Donald Trump ve čtvrtek vyzval Evropu, aby poskytla Ukrajině více finanční pomoci.
Zdroj: Libor Novák