Kdo vládne v Rusku? Putin není jen jeden, naznačuje analytik

NÁZOR - Pokud režimy žádají mimořádné projevy loajality, konformismus bývá povýšen na princip a představitelé spolu agresivně soupeří, kdo jej prokáže více, upozorňuje Andrej Kolesnikov v komentáři pro server Moscow Times. Politický analytik z think tanku Carnegie Moscow Center dodává, že jde o pomyslný závod o to, kdo dříve přivítá dorazivší vládní činitele kapelou a tradičním chlebem a solí.

Děkani jsou ochotni sdělit jména studentů, kteří se účastní protivládních protestů, právníci ladí nové zákony v totalitní prospěch, zatímco policisté, vyšetřovatelé, prokurátoři a soudci se předhánějí ve stachanovském úsilí, kdo více překročí kvóty na zatýkání a pokuty, nastiňuje Kolesnikov. Za příklad takové snahy označuje zákon, který v Rusku umožní úřadům označit za "zahraničního agenta" nejen organizace, ale i konkrétní jedince.

Jako další dva příklady uvádí analytik iniciativu Ruslana Golubovského, nepříliš zajímavého zástupce ředitele konzulárního oddělení ruského ministerstva zahraničí, který navrhl rozšíření zákazu adopce ruských dětí z Američanů na všechny cizince, a pokutu ve výši téměř 10 tisíc dolarů vyměřenou paměťovou nadaci Memorial za to, že se na sociální síti sama neoznačila za "zahraničního agenta".

Celková výše pokut, které byly Memorialu vyměřeny, dosahuje již 35 tisíc dolar, poukazuje odborník. Dodává, že soudkyni Marii Sizincevové, která po případu rozhodovala, bylo v době nástupu prezidenta Vladimira Putina pouhých 15 let.

Mnoho malých Putinů

"To vše jsou projevy agresivního a zakazujícího konformismu. Ba co ví, Putin v žádném z nich nemá přímo prsty," píše Kolesnikov. Zdůrazňuje, že prezident neinstruoval Sizincevovou, aby zmrzačila nejdůležitější organizaci v Rusku, která se snaží zachovat v paměti miliony Stalinových obětí, ale systém je nastaven tak, že představitelé se předhánějí v nových represivních krocích a zákonech, protože je považují za projev loajality represivnímu režimu.       

Normou se tak staly krutost a malichernost a ruští představitelé nepotřebují příkazy shora, aby přicházeli s iniciativami, které jsou servilně agresivní, konstatuje analytik. Vysvětluje, že v takovém systému soudci, vyšetřovatelé, úředníci, agenti FSB, Kremlem řízení dobrovolníci, členové strany Jednotné Rusko, trollové, boti, špióni či pořádková policie fungují jako autopilot.

Bezpočet "malých Putinů" se snaží uhádnout, jak by se zachoval "velký Putin" v Kremlu, kdyby byl na jejich místě a tím, že přidávají vlastní mix hlouposti a krutosti, vytvářejí jedovatou směs bezpráví a nelidskosti, tvrdí Kolesnikov. To podle něj oživuje atmosféru 40. let, která se přenesla do současného autoritářského státního ruského kapitalismu.

Jako všichni ostatní

"Průměrný občan se rychle naučil, jak být konformní, když vládne autoritářský režim," pokračuje expert. Dodává, že pokud má člověk sklopenou hlavu a v nevhodnou dobu se neocitne v centru města, vyhne se zatčení coby "podezřelá osoba".

Některé režimy vyžadují víc než prostou poslušnost a v takovém případě se u lidí objevuje určitý šestý smysl, uvádí Kolesnikov. Ten podle něj aktivuje konformismus a povyšuje agresivitu na princip a ctnost.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

To, co úřady označují za "aktivní občanství" by se mělo ve skutečnosti nazývat "agresivním konformismem" deklaruje analytik. Tvrdí, že kombinace agresivního konformismu a lhostejnosti je základem veřejné podpory ruského režimu.

"Svoboda se může rozplynout skrze jistou formu obecné úmluvy...v určitém, téměř neuchopitelném procesu vzájemného přizpůsobení...nebezpečí konformismu a jeho hrozba pro svobodu jsou nedílnou součástí všech masových společností," cituje Kolesnikov slova, kterým popsala uvedený fenomén filozofka Hannah Arendtová v práci Hrozba konformismu z roku 1954.

Autocenzura může být ničivější než cenzura shora, agresivní a dobrovolný konformismus může být horší než normy chování vyžadované totalitními režimy silou, míní odborník. Vysvětluje, že ruský režim spoléhá na ten segment populace, který politologové Samuel Greene a Greame Robertson ve své knize Putin versus lid označili za "zelináře", bez jejichž chladné lhostejnosti by autoritáři nemohli vládnout.

S nástupem demokracie a volného trhu lidé rezignovali na své občanské povinnosti a přijali roli konzumentů, kritizuje analytik. Konstatuje, že současný ruský režim z této změny těžil a výsledkem je to, že zmizela demokracie a trh je značně omezený. "Běžný občan, který preferuje přizpůsobení a konformitu před škubáním se ve stále se utahující smyčce, nenese za současnou situaci o nic menší odpovědnost než autoritářští politici," kritizuje Kolesnikov.

Běžní Rusové si takové politiky svobodně zvolili na začátku tisíciletí a od té doby mohou pouze sledovat přes matné sklo, jak se věci vyvíjejí, zdůrazňuje odborník. Situaci přirovnává ke scéně z filmu Konformista od režiséra Bernarda Bertolucciho, v níž Marcello Clerici sleduje skrz sklo automobilu, jak do něj Anna Quadriová buší pěstmi a volá o pomoc.

Související

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 17 minutami

Evropská unie

Dodržujte právní stát, jinak z EU nepřijdou peníze. Slováci a Maďaři mají problém

Evropská komise hodlá v návrhu rozpočtu na období 2028-2034 posílit vazbu mezi čerpáním evropských fondů a dodržováním zásad právního státu. Změna by měla zamezit situacím, kdy členské státy obcházejí podmínky přesouváním prostředků mezi programy. Návrh počítá s rozšířením stávajícího mechanismu podmíněnosti na veškeré financování z unijního rozpočtu.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Americká armáda, ilustrační fotografie.

Dánsko nemělo jinou možnost. Parlament posvětil obrannou dohodu s USA

I přes napětí ohledně Grónska a otázky o jeho suverenitě dánský parlament většinou 94 hlasů schválil obrannou dohodu s USA. Proti bylo pouze 11 poslanců. Dohoda umožňuje americké armádě vstup na dánské území kdykoli a z jakéhokoli důvodu, navzdory tomu, že americký prezident Donald Trump opakovaně vyvolal otřesy v Dánsku, když znovu připustil možnost invaze a obsazení částečně autonomního Grónska ze „zahraničně - bezpečnostních“ důvodů.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Kateřina Siniaková

Český tenis se ve Wimbledonu opět neztratil. Siniaková triumfovala v mixu

Ani letošní ročník slavného tenisového grandslamu ve Wimbledonu nebude bez českého vítěze, i když se nejedná o vítězství v singlu. Na Markétu Vondroušovou (2023) a Barboru Krejčíkovou (2024) a jejich singlové triumfy letos navázala Kateřina Siniaková svým premiérovým grandslamovým triumfem v mixu po boku Nizozemce Sema Verbeeka. Premiérovým i přesto, že Siniaková si připsala svůj již 11. triumf v All England Clubu. Všechny předešlé totiž získala v ženské čtyřhře, v ní tentokrát na londýnské trávě neuspěje.

včera

včera

Donald Trump

Trump stanovil výši cla pro zboží z EU. Platit bude od srpna

Spojené státy od srpna uvalí na zboží dovezené z Evropské unie třicetiprocentní clo. Oznámil to americký prezident Donald Trump, který v sobotu zveřejnil příslušný dopis na sociálních sítích. Clu ve stejné výši bude podléhat i zboží z Mexika. 

včera

včera

Válka v Izraeli

Příměří v Gaze se vzdaluje. Izraelci to nemyslí vážně, tvrdí Palestinci

Americký prezident Donald Trump sice na začátku července vítězoslavně oznámil uzavření příměří v Pásmu Gazy, ale slova už nedoprovázejí činy. Jednání mezi Izraelem a hnutím Hamás o klidu zbraní a propuštění rukojmích jsou na hraně kolapsu, informovala BBC s odkazem na palestinský zdroj obeznámený s aktuální situací. 

včera

Prezident Trump v Mar-a-Lago.

Tři dohody místo dvou stovek. Trump slíbil lidem nesplnitelné

Ačkoli americký prezident Donald Trump v dubnu oznámil ambiciózní plán uzavřít obchodní dohody se 200 zeměmi světa, dosavadní bilance jeho iniciativy zůstává skromná. Bílý dům zatím informoval pouze o třech dohodách – s Čínou, Velkou Británií a Vietnamem. Zbývající státy byly varovány, že pokud se ke spolupráci nepřipojí, budou čelit zvýšeným clům. Trump celý krok prezentoval jako „den osvobození“ a „začátek zlaté éry Ameriky“.

včera

Trump by se ještě letos mohl setkat s lídrem jiné velmoci. Putin to ale nebude

Je vysoce pravděpodobné, že americký prezident Donald Trump a jeho čínský protějšek Si Ťin-pching se setkají ještě letos. Podle zpravodajské stanice CNN to v pátek řekl šéf americké diplomacie Marco Rubio. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy