Nikdo neví, co přijde, tvrdí ekonom. Politikům vysílá jasný vzkaz

NÁZOR – Při absenci účinné koronavirové vakcíny se politici snaží minimalizovat nákazu spolu s pozvolným otevíráním ekonomiky, konstatuje Guglielmo Briscese v komentáři pro server Politico. Ekonom působící na Chicagské univerzitě tvrdí, že velkou zbraň v tomto směru představuje důvěra občanů.

Nečekaná bouře

Klíčem jsou jasné instrukce a jednoduchá vysvětlení, proč jsou opatření jako omezení mezilidského kontaktu a nošení roušek nezbytná, míní akademik. Za problém považuje skutečnost, že virus je nový, teprve se učíme, jak se chová a jaká pravidla a omezení jsou nejefektivnější.

„Průlom v našem chápání pandemie již přiměl politiky k ústupu od směrnic, případně jejich celkovému přepsání – to je sotva ideální situace, pokud životy závisejí na dodržování vládních doporučení lidmi,“ píše Briscese. Dodává, že proto je nutná komunikační strategie založená nikoliv na jistotě, ale principu přizpůsobivosti, jelikož v opačném případě hrozí, že proti snaze politiků se vzedme naprostý odpor.

O koronavirové pandemii je třeba uvažovat jako o nečekané bouři, která vás zasáhne během poklidné plavby a není možné se jí vyhnout, tvrdí ekonom. Nastiňuje, že jediné, co o takové bouři víte, že přišla znenadání, ale i tak musíte být připraveni přizpůsobit se, změnit styl plavby, čelit větru, útesům a překážkám ve vlnách.

Lidský mozek ovšem není naprogramován na rychlou adaptaci a trvá mu, než se změna chování stane novým zvykem, přičemž ještě delší je proces opouštění zvyků starých, vysvětluje odborník. Podotýká, že výsledkem je inklinace k odmítání nových důkazů a negativním reakcím na změny, i kdyby ty byly nezbytné k našemu přežití.

Příkladem je Itálie, kde vláda již několikrát odložila datum uvolnění karanténních opatření a následné průzkumy veřejného mínění ukázaly, že Italové jsou stále netrpělivější a klesá jejich ochota dodržovat pravidla za situace, kdy dochází k prodlužování karantény nad dobu, kterou původně očekávali, uvádí Briscese.

„Tato frustrace a ochota porušovat pravidla se může zdát iracionální,“ přiznává expert. Pokládá otázku, proč lidé odmítají opatření, která mají chránit jejich život a životy jejich blízkých, jen kvůli nepřesnému načasování a zda by neměla být strategie, která se přizpůsobuje změnám „větru a vln“, naopak vítána.

Série průzkumů navíc zjistila, že Italové jsou i poté, co jejich vláda znovuotevřela některé sektory ekonomiky, spíše opatrní a nehrnou se k obnově většiny ekonomické aktivity, poukazuje Briscese. Soudí, že zdrojem jejich frustrace tedy nebyla pouze naléhavá potřeba ukončit karanténu, ale také neschopnost politiků jasně vysvětlit, proč a jak mění dosavadní strategii.

Důvěra je klíčová

Podobný efekt měly změny pozic Světové zdravotnické organizace a britské vlády na ochotu britské veřejnosti nosit roušky, upozorňuje ekonom. Připomíná, že původní informace zněla, že nošení roušek nemusí být nezbytně prospěšné a že ochranné pomůcky je třeba zachovat pro klíčové profese, což mohlo být sice užitečné na začátku pandemie, kdy roušek nebyl dostatek, ale o to těžší je dnes přesvědčit Brity roušky nosit, a tím omezit šíření viru, přičemž behaviorální vědci již zaznamenali výrazně nižší nošení roušek v Británii ve srovnání se zbytkem Evropy.

„Na druhé straně Atlantiku zasahuje do veřejného zdravotního diskurzu politika – to nabízí varovný příběh před potenciálním dopadem smíšených zpráv a nedostatečné důvěry v jisté úřady,“ pokračuje ekonom. Připomíná, že ve Spojených státech se nošení roušek a další základní zdravotnická doporučení stala rozdělující otázkou táhnoucí se podél politického přesvědčení.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Nedávné průzkumy zjistily, že Američané nevnímají karanténu optikou volby mezi zdravím a ekonomikou, ale optikou svého politického názoru, kdy republikáni chtějí znovuotevřít ekonomiku co možná nejrychleji, odmítají roušky a věří, že média situaci zveličují, nastiňuje Briscese. Dodává, že toto politické rozdělení komplikuje jednotlivým americkým státům snahu vést lidi ke změnám chování – například udržování rozestupů a nošení ochranných pomůcek -, které mohou ve skutečnosti otevření ekonomiky urychlit a zároveň zachránit životy.

Nikdo neví, co Evropě přinesou následující měsíce, ale druhá vlna nákazy po uvolnění karantény je možný scénář, přičemž není jasné, kolik obyvatel bude ochotno dodržovat nová opatření, deklaruje odborník. Deklaruje, že pandemie z nás učinila účastníky celosvětového behaviorálního experimentu.

Pokud budeme spolupracovat, máme šanci omezit zdravotní a ekonomické dopady koronaviru, míní ekonom. Varuje, že v demokratických zemích se ovšem ukazuje, že opatření jsou úspěšná pouze tehdy, věří-li občané svým institucím a jejich kroky vnímají jako užitečné.  

„Ať nás čeká jakkoliv bouřlivé počasí, politici by učinili dobře, pokud se poučí ze svých chyb, přijdou s komunikačními strategiemi pro všechny scénáře, kterým můžeme čelit – a již nyní je využijí k zahájení poučování veřejnosti,“ nabádá Briscese. Obává se, že nenaplňování očekávání obyvatel pouze zkomplikuje již tak těžké zvládání pandemie a restart světové ekonomiky.

Související

Petr Fiala

Fialova vláda získala štempl od agentury Fitch. Ke zlepšení výhledu stačilo jen málo

Agentura Fitch Ratings včera večer zlepšila ratingový výhled České republiky; z „negativního“ na „stabilní“. Rating ponechala na úrovni „AA-“. Chválí Českou národní banku, resp. měnovou politiku Česka za podporu výrazného snížení inflace a rovněž Fialovu vládu za stabilizaci veřejného zadlužení, a to na stále podprůměrné úrovni v porovnání se střední hodnotou zadlužení zemí, jimž přisuzuje srovnatelný rating jako právě Česku. 
Ilustrační foto

Česko je ve zdražování na špici Evropy. Kdy enormní inflace skončí?

Veřejně dostupná čísla o inflaci říkají, že ta průměrná za rok 2023 dosáhla v České republice hodnoty 10,7 %. Oproti roku 2022 sice došlo ke snížení o více než čtyři procentní body, ale je tu stále hodně negativ. Nejen to, že celková roční míra inflace byla třetí nejvyšší od vzniku samostatné ČR, ale tuzemská ekonomika se vinou inflace řadí mezi členskými zeměmi Evropské unie stále bohužel mezi premianty. Přesto většina ekonomů soudí, že špatné inflační časy by měly letos odejít. 

Více souvisejících

Ekonomika Covid-19 (koronavirus SARS-CoV-2)

Aktuálně se děje

před 39 minutami

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

ANO vyzvalo vládu, aby zveřejnila částku, kterou Česko přispěje na nákup munice pro Ukrajinu

Opoziční hnutí ANO vyzvalo vládu, aby alespoň v hrubých obrysech zveřejnila částku, kterou Česká republika přispěje na nákup munice pro Ukrajinu zemím mimo Evropskou unii. 

Zdroj: Karolína Svobodová

Další zprávy