O běžné Rusy nešlo, tvrdí odborník. Naznačil, komu bylo určeno ruské referendum

NÁZOR - Pár hodin poté, co se objevily výsledky "celostátního hlasování" o ústavních změnách v Rusku, podle kterých 78 % Rusů při účasti 68 % schválilo navržené reformy, se začala objevovat zvučná prohlášení, poukazuje Ben Noble v komentáři pro server Moscow Times. Expert na východní Evropu působící na University College London má s mnohými z nich problém.

Předseda Státní dumy Vjačeslav Volodin označil hlasování za "referendum o důvěře" v prezidenta Vladimira Putina, které končilo vítězstvím hlavy státu, zatímco Putinův mluvčí Dmitrij Peskov mluví o "faktickém triumfu" současného prezidenta, poukazuje Noble. Dodává, že podle moskevského starosty Sergeje Sobjanina měl plebiscit "konsolidovat společnost" okolo Putina.

Ponecháme-li stranou obvinění z rozsáhlých manipulací, ruské úřady před hlasováním i během něj tvrdily přesný opak, upozorňuje expert. Podotýká, že hlasování podle nich nebylo referendem a nebylo pouze o Putinovi, ale o 206 reformách, které prezident navrhl.

"Jak je dobře známo, jedna z těchto změn umožňuje Putinovi v roce 2024 znovu kandidovat na prezidenta a zůstat u moci do roku 2036," pokračuje akademik. Zdůrazňuje, že úřady před hlasováním tento faktor zlehčovaly a doporučovaly občanům zaměřit se na další změny, čímž naznačovaly, že hlasování není primárně o současné hlavě státu.

Mnozí komentátoři pochopitelně kremelskou rétoriku prohlédli a bylo jim jasné, že jde o plebiscit o Putinovi, o mobilizační nástroj, který měl obnovit podporu prezidenta, jež v poslední době výrazně poklesla, deklaruje Noble. Doplňuje, že Kreml se před hlasováním držel své linie a to, že po zveřejnění výsledků otočil, označuje za drzost, která nutí k otázce, o co jde ve skutečnosti.

Vše je o elitách

 Odpověď podle odborníka zní, že skutečným publikem při oznámení výsledků a následných prohlášeních nebyli běžní Rusové, ale politické elity. Důvod Noble spatřuje v tom, že dodatek, který anuluje počet prezidentských období, má - jak Putin sám 21. června přiznal - odvést pozornost elit od spekulací, kdo současného prezidenta nahradí, a přimět je k pokračování v běžné práci.

Toto přiznání ovšem odhaluje další fikci, tvrdí expert. Připomíná, že Valentina Těreškovová, národní hrdinka, první žena ve vesmíru a současná poslankyně za stranu Jednotné Rusko, která anulující dodatek formálně ve Státní dumě navrhla, tvrdila, že jde o "vůli lidu", který takové opatření "žádá", avšak Putin nyní přiznal, že jde o opatření, které má udržet pod kontrolou elity.

Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.

Putin tím nechal spadnout tenký závoj demokratické legitimity, který dosud halil politický život v Rusku, deklaruje Noble. Zdůrazňuje, že dodatek byl ve skutečnosti připraven Kremlem, aby posílil Putinovu pozici.  

"Nyní, když je po hlasování, komentáře jako ty od Volodina, Peskova a Sobjanina jsou další způsob jak ujistit elity, že Putin zůstává v řídícím křesle," píše akademik. Poselství Kremlu podle něj zní, že "úctyhodný" výsledek hlasování nesouvisí s podivnou změtí ústavních změn, ale jde o vyjádření podpory Putinovi, která mu dává šanci zůstat v čele země do věku 83 let, a elitám vysílá zprávu, že by si měly pořádně rozmyslet, zda se začnou připravovat na život po Putinovi.

I kdyby účast a výsledek byly výrazně ovlivněny manipulacemi a falšováním, elity zprávu pochopí, což je hlavní, míní Noble. Očekává, že ruské úřady budou samotné oficiální výsledky prezentovat jako důkaz legitimity hlasování - jak ostatně tvrdí novinářka Maša Gesenová: "legitimitu určuje rozdíl" -, která bude platit, dokud je většina občanů aktivně nezpochybní, což nyní nevypadá jako pravděpodobné, alespoň v bezprostředním časovém horizontu.

Koneckonců, Andrej Klišas a Pavel Krašeninnikov, kteří vedli ústavní pracovní skupinu odpovědnou za schválení dodatků v Putinovu reformnímu zákonu ve Státní dumě, již spojili vysokou účast v hlasování s legitimitou ústavních změn, dodává autor komentáře.

Jazyk a moc

Prohlášení, že hlasování bylo nakonec přece jen o Putinovi, mohou být pravdivá, ale zároveň odkrývají dlouhodobou lež, soudí expert. Domnívá se, že změnami rétoriky a evidentními protimluvy, které hlasování provázely, Kreml přinejmenším ukázal, že konzistentnost nepovažuje za důležitou, nebo že pohrdá ruskými voliči.     

"Pravda, většina politiků - ne-li všichni -, včetně těch v demokraciích, se občas a do jisté míry dopouští úpravy svého jazyka pro politické účely. Ale často se snaží více ospravedlnit či zamlžit tuto hru slov," uvádí Noble. Deklaruje, že zjevná rezignace Kremlu na tento postup ukazuje, že není nikomu zodpovědný a chtěl pouze zajistit, aby elity dostaly jasnou a hlasitou zprávu o Putinovi.   

Související

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

Více souvisejících

Rusko Vladimír Putin

Aktuálně se děje

před 55 minutami

včera

včera

včera

včera

Z filmu Svědkové Putinovi.

Filmy o Putinově Rusku a jeho agresi u příležitosti prezidentských (ne)voleb

O víkendu v Rusku proběhly prezidentské volby, jejichž průběh by se pro Putinovu opozici dal přirovnat k boji s větrnými mlýny. Vladimir Putin prezidentské křeslo obsadí již popáté. Kdy jindy si tak připomenout sérii filmů, které dohromady tvoří portrét novodobého diktátora, jeho vlivu na Rusko a připomínají, jak lehce je moc zneužitelná. Většinu z titulů snadno naleznete na streamovacích platformách.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

17. března 2024 21:58

Putin zvítězil, volilo ho přes 87 procent lidí, ukazuje první průzkum

Ruský prezident Vladimir Putin podle průzkumů zveřejněných po uzavření volebních místností suverénně obhájil mandát. Volit ho mělo více než 87 procent lidí, kteří odevzdali hlas. Účast u voleb hlavy státu v neděli překročila 65 procent. 

Zdroj: Lucie Podzimková

Další zprávy