64. den války: Ruská armáda zesiluje ofenzivu na Ukrajině

Ruská armáda podle ukrajinského generálního štábu zesiluje ofenzivu na východě a severovýchodě Ukrajiny. Vedení zdevastovaného Mariupolu tvrdí, že jeho obyvatelům kromě ostřelování hrozí i vypuknutí epidemií. Americký prezident Joe Biden dnes požádal Kongres o dalších 33 miliard dolarů (zhruba 770 miliard korun) na pomoc Ukrajině.

Stručný přehled čtvrtečních událostí:

"Cena tohoto boje není nízká, ale ustoupit agresi by bylo ještě nákladnější," uvedl šéf Bílého domu s tím, že USA nenechají Rusko uspět v jeho snaze o podmanění Ukrajiny. Kongres také požádal o udělení nových sankčních pravomocí, jež by umožnily zabavit zmrazený majetek ruských oligarchů uložený v USA a předat ho Ukrajině. Biden poznamenal, že USA nenechají Moskvu, aby vyhrožovala evropským zemím tím, že zastaví dodávky plynu a ropy. Ruský Gazprom ve středu přerušil dodávky plynu do Polska a Bulharska kvůli tomu, že tamní společnosti nechtěly za surovinu platit v rublech.

Evropské země nejspíš nenajdou shodu ohledně plateb za dodávky ruského plynu. Dobře informovaný činitel Evropské unie sice uvedl, že přijetí ruského požadavku by znamenalo porušení sankcí zavedených EU a že žádná unijní země dosud nedala najevo, že je ochotna za ruský plyn platit v rublech. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó však stanici CNN řekl, že Budapešť na ruské podmínky přistoupila. Také německá energetická společnost Uniper bude platby za ruský plyn převádět do ruské banky a nikoli do banky v Evropě. Na platby v rublech se podle listu Financial Times připravuje i rakouská energetická skupina OMV.

Ruský list Kommersant napsal, že Rusko od začátku války na Ukrajině zdvojnásobilo příjmy z prodeje plynu, ropy a uhlí do Evropské unie. Vydělává na růstu cen fosilních paliv, přestože objem dodávek se kvůli embargu a sankcím snížil. Akcie světových plynárenských.společností zaznamenaly od ruské invaze raketový růst, řekl ČTK analytik společnosti XTB Štěpán Hájek.

Generální tajemník OSN António Guterres navštívil ukrajinské město Buča, kde ruské jednotky během krátké okupace podle místních úřadů zavraždily stovky civilistů. Šéf OSN vyzval Moskvu, aby spolupracovala s Mezinárodním trestním soudem při vyšetřování možných válečných zločinů. Ukrajinská generální prokuratura dnes zveřejnila jména deseti ruských vojáků, kteří jsou podezřelí z účasti na zvěrstvech v Buči.

Boje na východě Ukrajiny se nyní soustřeďují v okolí Izjumu a Charkova, uvedl ukrajinský generální štáb. Ukrajinský portál Defence Express tvrdí, že náčelník generálního štábu ruských ozbrojených sil Valerij Gerasimov osobně přijel do Izjumu, aby převzal velení ruských vojsk v Donbasu. Ruské útoky jsou ovšem hlášeny také z jiných částí Ukrajiny. Ostřelována byla například během dnešní návštěvy generálního tajemníka OSN Antónia Guterrese i ukrajinská metropole.

Koordinátorka OSN pro Ukrajinu Osnat Lubraniová oznámila, že míří na jih Ukrajiny, aby se pokusila zorganizovat evakuaci civilistů z Mariupolu. Guterres po setkání s ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským prohlásil, že OSN dělá vše, co je v jejích silách, aby umožnila evakuaci z tohoto města. Mariupolská městská rada varovala, že s teplejším počasím hrozí i jiná nebezpečí než jen ruské útoky. Kvůli špatným hygienickým podmínkám se obává šíření úplavice nebo cholery.

V ruském Belgorodu nedaleko hranic s Ukrajinou se dnes ozvaly dva silné výbuchy, informovala agentura Reuters s odvoláním na svědky. Podle ruské agentury RIA Novosti zafungoval v oblasti systém protivzdušné obrany. Je to už několikátý incident hlášený z Belgorodské oblasti v posledním měsíci. Rusko tvrdí, že na cíle v Belgorodské oblasti útočí Ukrajina. Kyjev zodpovědnost za útoky nepřijímá nebo je nechce komentovat.

Mluvčí ruské diplomacie Marija Zacharovová prohlásila, že Západ otevřeně vybízí Kyjev k tomu, aby používal dodávané zbraně k napadání Ruska. Varovala, že Moskva na případné provokování Ukrajiny k provádění úderů na ruském území tvrdě zareaguje.

Šéf NATO Jen Stoltenberg řekl, že aliance je připravená dlouhodobě podporovat Ukrajinu a mimo jiné jí pomoci zmodernizovat vybavení armády. Konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou se podle něj může táhnout i roky. Stoltenberg také ujistil, že pokud se neutrální Finsko a Švédsko rozhodnou požádat o členství v NATO, bude jejich přijetí rychlé. Poslanci německého Spolkového sněmu schválili rezoluci vládních stran a opozičních konzervativců na podporu dodávek těžkých zbraní Ukrajině.

On-line přenos:

Související

Více souvisejících

válka na Ukrajině Ruská armáda Armáda Ukrajina

Aktuálně se děje

před 30 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 5 hodinami

Policie ČR, ilustrační fotografie.

Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí

Generální inspekce bezpečnostních sborů (GIBS) ve středu obvinila dvojici příslušníků policie, kteří v únoru v opilosti napadli několik osob před barem na pražském Smíchově. Policie v dubnu zprostila muže zapojeného do incidentu výkonu služby, už dříve označila jeho jednání za neakceptovatelné a neomluvitelné.

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

před 9 hodinami

Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině

Rusko podle německého ministra obrany Borise Pistoriuse vyrábí více zbraní a munice, než potřebuje pro invazi na Ukrajinu. Uvedl to v televizi ARD.

Zdroj: Libor Novák

Další zprávy