Operace Weserübung: Letos uplyne 80 let od německého útoku na Skandinávii

9. dubna to bude přesně 80 let, kdy nacistické Německo uskutečnilo takzvanou Operaci Weserübung, která znamenala okupaci Dánska a Norska. Historie nám jasně ukazuje, že zlu se nemá ustupovat, a že politika appeasmentu, kterou tehdy vedly západní mocnosti se nejenže neosvědčila, ale nakonec vyústila v druhou světovou válku. O průběhu invaze informoval deník Thelocal.dk.

Všechno začalo zdánlivě nenápadně podobně jako v Pohádce o Smolíčkovi. "Jen dva prstíčky tam strčíme. Jen, co se ohřejeme, hned zase půjdeme," slibovaly Jeskyňky. Všichni moc dobře vím, jak to celé dopadlo. Nejprve prst, pak ruku, a pak celou nohu, a kdyby bývalo nebylo jelena se zlatými parohy, Smolíček by padl v nemilost. Bohužel ve světě dospělých nekončí vše šťastným koncem a vítězstvím dobra a pravdy.

Možná, že kdyby celý svět býval byl zpozorněl, když Německo v březnu 1938 anektovalo Rakousko, a když si pak následující rok brousilo zuby na československé pohraničí, možná by se dalo lecčemu předejít. Zlo zůstane vždy zlem a ustupovat se mu nikdy v historii neosvědčilo. Lidé jsou nicméně nepoučitelní, a tak budou i nadále celé generace opakovat ty samé chyby. Z letargie vytrhl Francii a Velkou Británii, kterým nečinilo problém hodit přes palubu "bezvýznamné" Československo, až útok na Polsko, který odstartoval 2. světovou válku.

Adolf Hitler byl v prvních začátcích válečného konfliktu chytrým stratégem a nepustil se do přímého konfliktu s Británií a Francií, které byly ve značné výhodě. Svou pozornost obrátil na sever a po důkladných přípravách 9. dubna 1940 zaútočil na Dánsko, a pak posléze i na Norsko, čímž do své sféry vlivu dostal téměř celou Skandinávii, vyjma Islandu, který okamžitě bezprostředně po Operaci Weserübung zabrali Britové. Švédsko jej nepřímo podporovalo a Finsko, které bylo v Zimní válce se Sovětským svazem, nemělo takříkajíc na vybranou. 

Německo díky okupaci Dánska a Norska získalo kontrolu nad Baltským mořem a jelikož mu Švédsko umožňovalo procházet přes své území a Finové jej podporovali proti Sovětskému svazu, mohlo úspěšně vést boje na obou frontách. Ze Skandinávie pak probíhaly letecké útoky na Velkou Británii a nyní mělo na dosah i Sovětský svaz, na který se teprve chystalo zaútočit. V té době byla ještě Moskva přesvědčená, že dohody o neútočení platí. 

Jak to celé proběhlo?

Vojska Wehrmachtu se vylodila ve čtyři hodiny ráno v přístavu Gedser, na nejjižnějším dánském ostrově Falmer, odkud pak pokračovala dál na sever. Dánský král Kristián X. pak byl po hrozbě bomardování Kodaně nucen abdikovat. Podařilo se mu ale získat pro okupované Dánsko určitou autonomii a podle informací měl také podpořit přesun dánských Židů do sousedního Švédska, čímž zabránil jejich hrozícímu transportu do vyhlazovacích táborů. Přesně týden po invazi 16. dubna 1942 se pak narodila současná dánská královna Markéta II.

Zato Norsko se ukázalo jako mnohem tvrdší oříšek. Celých 62 dní trvalo než nad ním Nacistické Německo dostalo plně pod svojí kontrolu. V obou zemích se zrodil jak aktivní odboj proti polototalitním vládám. Ačkoliv v případě Operace Weserübung mluvíme o okupaci, nelze situaci v Dánsku a Norsku přirovnávat k Protektorátu Čechy a Moravy, který byl plně pod německou správou. Skandinávie Hitlerovi tehdy skutečně sloužila výhradně jako prostředek k cíli, tedy útokům jak na Západní Evropu, tak i na Sovětský svaz.

Související

Adolf Hitler, 1938

Netvora Adolfa Hitlera formovali i jeho rodiče. Narodil se jim před 135 lety

Když se dne 20. dubna 1889 narodil chlapec, který dostal jméno Adolf Hitler, jeho rodiče nemohli tehdy tušit, že přivedli na svět jednoho z největších diktátorů všech dob, který rozpoutá světovou válku a masové vraždění milionů nevinných lidí. Byli to však možná právě rodiče, kdo formoval pokřivenou osobnost Adolfa Hitlera.

Více souvisejících

II. světová válka dánsko norsko historie nacisté

Aktuálně se děje

před 18 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Finsko: Moskva je nyní nepřítel č. 1 a proto roste vysoký plot na hranici

Finští pohraničníci vybaveni i běžkami monitorují východní hranici země, která představuje nejnovější a nejdelší hranici NATO s hlavním protivníkem Aliance, s Ruskem.

Zdroj: Radek Novotný

Další zprávy