Pád letu MH17 nepřežilo 298 lidí. Žaloba se opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti

Letadlo Boeing 777 společnosti Malaysia Airlines se zřítilo 17. července 2014 blízko ukrajinské vesnice Hrabove v Doněcké oblasti na východě Ukrajiny, na území ovládaném proruskými separatisty. Na palubě bylo 298 lidí (283 cestujících a 15 členů posádky) z deseti zemí, z toho 193 Nizozemců. Neštěstí nikdo nepřežil. Soud s čtveřicí podezřelých z podílu na katastrofě začne 9. března v Haagu.

Kromě Nizozemců se na palubě stroje na lince MH17 nacházeli také občané Austrálie, Británie, Malajsie, Belgie, Kanady, Indonésie, Německa, Nového Zélandu a Filipín.

Letoun na trase Amsterodam-Kuala Lumpur odstartoval z amsterodamského mezinárodního letiště Schiphol ve čtvrtek 17. července v 12:14 SELČ, zřítil se v 15:25 SELČ.

Takzvané černé skříňky z letounu se nejprve dostaly do rukou vzbouřenců, kteří je 22. července, asi tři dny po nalezení, předali malajsijským vyšetřovatelům. Skříňky byly mírně poškozené, jejich záznamové nosiče ale byly údajně neporušené. Ve stejný den povstalci ustoupili mezinárodnímu tlaku a vypravili z povstaleckých území vlak s těly obětí katastrofy.

Při následném vyšetřování Ukrajina a Spojené státy tvrdily, že boeing sestřelili separatisté raketou Buk dodanou z Ruska, zatímco Moskva z neštěstí obviňovala ukrajinskou armádu.

Jelikož dvě třetiny obětí tvořili Nizozemci, mezinárodní vyšetřovací tým vedou nizozemští vyšetřovatelé. V týmu jsou rovněž experti z Austrálie, Belgie, Malajsie a Ukrajiny. První konzultace s ruskými experty se uskutečnila až v březnu 2019.

Vyšetřovatelé v říjnu 2015 podle očekávání oznámili, že boeing sestřelila protiletadlová raketa Buk, dodaná z Ruska a odpálená z pozic proruských separatistů. Povstalci jakýkoli podíl na sestřelení odmítají, závěry mezinárodního vyšetřování se snaží vyvrátit i Moskva. Země ale měla podle zprávy svůj vzdušný prostor uzavřít. O rok později vyšetřovatelé oznámili, že raketa s označením 9M38 byla vystřelena z území ovládaného proruskými separatisty, a v květnu 2018 oznámili, že raketový systém, který byl použit při sestřelení letadla, byl součástí ruských ozbrojených sil. Zbraň na místo dopravili příslušníci 53. ruské protivzdušné brigády dislokované v Kursku. Ruské ministerstvo obrany vzápětí uvedlo, že s incidentem nemá nic společného, a v září 2018 oznámilo, že letoun sestřelila ukrajinská raketa Buk.

V červnu 2019 vyšetřovatelé oznámili, že mají o přesunu Buku z Ruska na povstalecký Donbas a zpět důkazy, a že kvůli katastrofě budou souzeni Rusové Igor Girkin, známý i jako Strelkov, Sergej Dubinskij a Oleg Pulatov a Ukrajinec Leonid Charčenko. Čtveřice bude obžalována z vraždy, soud se koná v nizo a začne 9. března 2020.

Girkin je bývalým důstojníkem ruské kontrarozvědky FSB a v povstaleckém Donbasu v době neštěstí působil jako "ministr obrany". Velkoruský monarchista a pravoslavný fundamentalista se později Moskvě znelíbil a byl povolán zpět do Ruska. Podle některých ruských médií nyní organizuje nábor Rusů pro ozbrojené jednotky separatistů.

Dubinskij, údajný agent ruské tajné služby GRU a šéf povstalecké rozvědky, si podle investigativní platformy Bellingcat objednal dodání komplexu Buk povstalcům. Zajišťoval rovněž jeho přepravu na Ukrajinu a transport zpět do Ruska. Skupina Dubinského údajně sehrála klíčovou roli v rozhodnutí o sestřelení letadla, které povstalci považovali za nepřátelské. Pulatov byl podle vyšetřovatelů jedním z velitelů rozvědky separatistů a Charčenko velel průzkumnému praporu.

Už v červenci 2015 podali pozůstalí 18 obětí u amerického soudu na Girkina žalobu a požadují po něm 900 milionů dolarů. Žaloba se podle tisku opírá o vyjádření Girkinovy jednotky na ruské sociální síti po sestřelu: "Varovali jsme je - nelítejte po našem nebi". Povstalci se tehdy údajně zprvu domnívali, že sestřelili transportní letoun ukrajinského letectva. Vzkaz byl vymazán hned poté, co se ukázalo, že rebelové nejspíše omylem sestřelili dopravní letadlo Boeing místo stroje Antonov.

Mezinárodní vyšetřovací tým loni v listopadu zveřejnil obsah telefonických rozhovorů mezi povstalci a vysoce postavenými ruskými představiteli. Podle vyšetřovatelů téměř každodenní telefonický kontakt mezi veliteli proruských separatistů na východě Ukrajiny a lidmi z Moskvy svědčí o tom, že ruský vliv sahal do správních, finančních a vojenských záležitostí neuznávané republiky. Moskva zjištění vyšetřovatelů obratem zpochybnila.

Související

Sestřelený Boeing letu MH17 nad Ukrajinou: Střela raketového systémmu BUK zasáhně kabinu letadla. Tisíce šrapnelů ji proděraví naskrz.

Devět let od sestřelení letadla MH 17: Strůjci katastrofy se přísným trestům vyhnuli

Dnes, 17. července 2023, si svět připomíná deváté výročí tragického sestřelení letadla Malaysia Airlines 17 známého pod číslem MH17 nad východním Ukrajinou. Tato událost si vyžádala životy všech 298 osob na palubě a zanechala trvalou bolest a smutek v srdcích jejich rodin a blízkých. Sestřelení MH17 se stalo jedním z nejhorších incidentů v dějinách civilního letectví a i když za něj soudy vynesly přísné tresty, je nepravděpodobné, že by si je odsouzení někdy odpykali.

Více souvisejících

Sestřelení Boeingu 777 nad Ukrajinou (17.7.2014) Ukrajinská krize Rusko Ukrajina Igor Girkin Sergej Dubinskij Bellingcat

Aktuálně se děje

před 31 minutami

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

před 1 hodinou

před 1 hodinou

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

před 1 hodinou

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

před 4 hodinami

před 5 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

před 6 hodinami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 7 hodinami

před 7 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

před 8 hodinami

Otevírací doba obchodů o Velikonocích. Zatím není třeba s nákupem spěchat

Lidé ve čtvrtek naposledy v tomto týdnu vyrazili do práce, zítra začíná čtyřdenní velikonoční volno. To je orámované dvěma státními svátky, při nichž jsou v Česku někdy ze zákona zavřené obchody. Dnes ale ještě není třeba s nákupem spěchat. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy