Arménský premiér Nikol Pašinjan uvedl, že konflikt o Náhorní Karabach nemá v této fázi diplomatické řešení, a to na dlouhou dobu. Kompromis, který by přijala jeho země, prý není přijatelný pro ázerbájdžánskou stranu sporu, uvedl podle agentury TASS. Turecko ústy svého viceprezidenta slíbilo vyslat vojáky na pomoc Ázerbájdžánu, pokud Baku o vojenskou podporu požádá.
"Všechny ty naděje a návrhy, že je třeba najít diplomatické řešení, musíme za dané situace pokládat za ukončené. Vždy jsme říkali, že jsme připraveni řešit problém na základě kompromisu. Ale to, co je přijatelné pro arménskou stranu, již není přijatelné pro Ázerbajdžán," uvedl Pašinjan v záznamu, který zveřejnil na internetu.
Pašinjan také vyzval lid, aby se chopil zbraní, protože jedině se zbraněmi v rukou lze dosáhnout přijatelného rozuzlení konfliktu. "Náš další postup - to je boj až do konce, ve jménu práv našeho lidu. Bez ohledu na to, co se stane, musíme bojovat za práva našeho národa. Kvůli stanovisku Ázerbájdžánu to znamená především chopit se zbraní a postavit se na obranu vlasti. Při efektivní organizaci pak můžeme dosáhnout přijatelného diplomatického řešení," řekl šéf arménské vlády podle agentury Interfax.
Ázerbájdžán podle něj v současnosti není svolný souhlasit s ničím jiným, než s kapitulací arménských separatistů, ovládajících Náhorní Karabach. "Chápete, co by to znamenalo," dodal.
Pašinjan podle agentury AFP připustil, že situace na frontě je z hlediska arménských separatistů z Náhorního Karabachu "dosti vážná" a vyzval představitele měst a obcí, politických stran, občanských organizací a podnikatelských kruhů k vytváření jednotek dobrovolníků, které by pomohly krajanům. "Je to buď vítězství, anebo porážka, nic jiného. Abychom vyhráli, musíme všichni vytvářet jednotky dobrovolníků," prohlásil s tím, že Ázerbájdžán vrhá do bitvy své poslední zálohy.
Turecko nebude váhat vyslat své vojáky a poskytnout vojenskou podporu Ázerbájdžánu, pokud o to Baku požádá, uvedl turecký viceprezident Fuat Oktay v televizi. Dodal, že až dosud taková žádost nezazněla. Turecko již dříve vyjádřilo plnou solidaritu s Ázerbájdžánem a obvinilo Arménii, že okupuje ázerbájdžánské území, poznamenala agentura Reuters. Oktay v interview také kritizoval tzv. minskou skupinu Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě, která se pod vedením Francie, Ruska a Spojených států snaží zprostředkovat jednání o urovnání konfliktu; podle tureckého viceprezidenta se snaží ponechat karabašský problém nevyřešený a politicky i vojensky podporuje Arménii.
Spor o Náhorní Karabach - enklávu v jihozápadním Ázerbájdžánu s převážně arménským obyvatelstvem - trvá mezi Arménií a Ázerbájdžánem už desítky let. Ozbrojený konflikt vypukl v roce 1988 ještě za éry Sovětského svazu. Náhorní Karabach se s podporou Arménie odtrhl od Ázerbájdžánu v krvavé válce, která si podle odhadů vyžádala na 30.000 mrtvých a jejímž výsledkem byly statisíce uprchlíků. V současné době se Náhorní Karabach a přilehlý Lačinský koridor nacházejí pod vojenskou kontrolou Arménie. Ázerbájdžán považuje toto území za okupované. Současné boje, které se rozpoutaly 27. září, jsou považovány za nejtěžší od 90. let minulého století a vyžádaly si již stovky mrtvých.
Související
Politico: USA, EU a Rusko před útokem Ázerbájdžánu tajně jednali o Náhorním Karabachu
Ázerbájdžánské jednotky zadržely čtyři bývalé lídry Náhorního Karabachu
Náhorní Karabach , Nikol Pašinjan , arménie , ázerbájdžán , Mike Pompeo
Aktuálně se děje
před 47 minutami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 1 hodinou
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 1 hodinou
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 1 hodinou
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 2 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 3 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 3 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 3 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 4 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 4 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 4 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 5 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 6 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 6 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 6 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 7 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
před 7 hodinami
Ministryně Langšádlová se rozhodla podat demisi
před 7 hodinami
Masivní bezpečnostní operace, zákaz letadel, vzdušné taxíky. Francie se chystá na olympiádu
před 9 hodinami
Víkendové počasí: Konec zimy a návrat jara. Meteorologové slibují příjemné teploty
Aktualizováno včera
Vláda schválila novelu zákona o zbraních, která reaguje na střelbu na FF UK
Vláda ve středu schválila novelu zákona o zbraních, která urychlí začátek platnosti dvou zásadních opatření obsažených v novém zákoně o zbraních. Jde o povinnost hlásit podezřelé transakce a větší pravomoci pro policii v otázce zajištění zbraní. Změny by mohly platit už od letošního července.
Zdroj: Jan Hrabě