Pokud Švédsko a Finsko vstoupí do NATO, nasadíme v Pobaltí jaderné zbraně, vyhrožuje Rusko

V případě, že se k Severoatlantické alianci připojí Švédsko a Finsko, Rusko bude muset posílit svou obranu v oblasti Baltského moře, včetně nasazení jaderných a hypersonických zbraní. S odkazem na slova místopředsedy ruské bezpečnostní rady Dmitrije Medveděva to dnes napsala agentura Reuters. Podle Litvy nejsou podobné hrozby z Moskvy žádnou novinkou.

Americké ministerstvo zahraničí uvedlo, že by rozšíření aliance nemělo jiný efekt, než posílení stability v Evropě.

Finsko, které s Ruskem sdílí 1300 kilometrů dlouhou hranici, a Švédsko zvažují, že s ohledem na ruskou invazi na Ukrajinu podají žádost o členství v NATO. Premiérky obou zemí Sanna Marinová a Magdalena Anderssonová ve středu uvedly, že země o výrazné změně své zahraniční a bezpečnostní politiky rozhodnou v několika příštích týdnech.

Medveděv prohlásil, že pokud Švédsko a Finsko vstoupí do Severoatlantické aliance, Rusko bude muset posílit své pozemní, námořní a letecké síly v Baltském moři, aby obnovilo vojenskou rovnováhu.

Medveděv také výslovně upozornil na jadernou hrozbu. Uvedl, že již nelze hovořit o "bezjaderném" Baltu, kde má Rusko svou kaliningradskou enklávu sevřenou mezi Polskem a Litvou. "O bezjaderném statusu Baltu už nemůže být řeč. Je třeba obnovit rovnováhu," řekl Medveděv, který byl prezidentem Ruska v letech 2008 až 2012.

"Až do dnešního dne Rusko taková opatření nepřijalo a ani se k tomu nechystalo," řekl Medveděv. "Pokud nás k tomu dotlačíte, tak dobře... vezměte na vědomí, že jsme to nebyli my, kdo to navrhl," dodal.

Medveděv řekl, že doufá, že Finsko a Švédsko dostanou rozum. Pokud ne, budou podle něj muset žít s jadernými a hypersonickými zbraněmi v blízkosti svých domovů. Rusko by je totiž umístilo do Kaliningradské oblasti. "Žádný rozumný člověk nechce vyšší ceny a daně, zvýšené napětí na hranicích, Iskandery (raketové komplexy - pozn. ČTK), hypersonické rakety a lodě s jadernými zbraněmi doslova na dosah ruky od vlastního domu," řekl Medveděv. "Doufejme, že zdravý rozum našich severních sousedů zvítězí," dodal.

Rusko má největší arzenál jaderných hlavic na světě a spolu s Čínou a Spojenými státy patří ke světové špičce v technologii hypersonických raket.

"Aniž bych hovořil o některých konkrétních zemích, neobávali bychom se, že by rozšíření obranné aliance způsobilo cokoliv kromě posílení stability na evropském kontinentu," řekl dnes zjevně v reakci na diskuzi o možném vstupu Finska a Švédska do NATO mluvčí americké diplomacie Ned Price.

Ruské hrozby o zvýšení vojenské přítomnosti v oblasti Baltského moře, včetně jaderných zbraní, nejsou ničím novým, reagovala na Medveděvova slova litevská premiérka Ingrida Šimonytéová. "To, že Rusko vyhrožuje, není nic nového. Kaliningrad je velmi militarizovanou zónou, je jí už mnoho let a je v Baltu," prohlásila.

Související

Jens Stoltenberg, Summit NATO ve Vilniusu 2023 (11.–12. července 2023).

Jaderné zbraně na hrancích s Ruskem? Stoltenberg prozradil jeho plány do budoubna

Generální tajemník Severoatlantické aliance Jens Stoltenberg přivítal Švédsko jako 32. člena Aliance krátce před plánovaným ceremoniálem vztyčení švédské vlajky před budovou sídla NATO v Bruselu v pondělí. Společně se švédským premiérem Ulfem Kristerssonem potvrdili, že NATO nemá v plánu umístit stálé základny ani jaderné zbraně ve Švédsku.

Více souvisejících

Švédsko Finsko NATO Rusko

Aktuálně se děje

před 9 minutami

Miloš Zeman

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

před 32 minutami

před 52 minutami

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 1 hodinou

před 2 hodinami

Ilustrační foto

Dnes je Zelený čtvrtek, významný den spojený s Poslední večeří

Zelený čtvrtek, čtvrtý den Velikonočního týdne, je jedním z nejvýznamnějších dnů v křesťanském liturgickém kalendáři. Tento den má hluboký náboženský význam, připomíná události spojené s Ježíšem Kristem, zejména jeho Poslední večeři se svými učedníky a zahájení pašijového týdne, který vrcholí Velikonocemi.

před 2 hodinami

před 2 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 3 hodinami

před 4 hodinami

Vladimir Putin

Putin promluvil o napadení Česka a Polska

Rusko nemá žádné plány na útok na země NATO a nezaútočí na Polsko, pobaltské státy nebo Českou republiku, ale pokud Západ dodá Ukrajině stíhačky F-16, budou ruskými silami sestřeleny. Podle serveru euractiv.com to prohlásil ruský prezident Vladimir Putin při setkání s ruskými vojenskými piloty.

před 5 hodinami

včera

včera

včera

včera

včera

Vláda ČR

Česko dá další peníze na munici pro Ukrajinu, rozhodla Fialova vláda

Prezenční studenti v doktorském studijním programu na vysoké škole by měli mít zákonem garantovaný příjem, který bude vyšší než minimální mzda. Počítá s tím návrh novely zákona o vysokých školách, který odsouhlasila vláda na středečním jednání. Projednala také návrh nového zákona o integračním sociálním podniku a schválila další příspěvek na dodávky munice Ukrajině v rámci tzv. české iniciativy.

včera

Druhý zápas pod Haškem, druhá výhra 2:1. Ani proti Arménii ale čeští fotbalisté nepřesvědčili herně

Po pátečním duelu v Norsku a výhře 2:1 se svěřenci kouče Ivana Haška představili na domácí půdě na pražské Letné. Pro Ivana Haška šlo o první domácí zápas od jmenování do funkce a stejně jako ve zmiňovaném duelu s Nory, tak i tentokrát přátelský duel s Arménií vyhrál český tým výsledkem 2:1. A stejně jako s Norskem i tentokrát musel otáčet skóre, jelikož jako první inkasoval. Navzdory konečnému vítězství tak ani tentokrát Češi svým výkonem zrovna dvakrát nepřesvědčili.

Zdroj: David Holub

Další zprávy