NÁZOR - Volební porážka Donalda Trumpa může svádět k předpokladu, že pravicově populistická hnutí ve světě jsou na ústupu, konstatuje Henry Olsen v komentáři pro server Washington Post. Politický konzultant a komentátor z think tanku Ethics & Public Policy Center dodává, že pečlivější pohled ukazuje opak.
Populisté mají podstatnou podporu
Jako příklad dává Olsen poslední volby v Německu a Nizozemsku, kde sice vládnoucí politici obhájili posty, ale pravicově populistické strany si vedly rovněž dobře.
V německých spolkových zemích Porýní-Falc a Bádensko-Württembersko se volilo minulou neděli, přičemž Svobodní voliči - konzervativní strana vymezující se proti establishmentu - získali 3 % hlasů, což dorovnalo ztráty větší nacionalisticko-populistické Alternativy pro Německo, nastiňuje autor komentáře.
Ve středečních nizozemských volbách pak tři pravicově populistické strany - Strana pro svobodu, Fórum pro demokracii a JA21 - dohromady získaly 29 ze 150 křesel v poslanecké sněmovně, poukazuje konzultant. Vyvozuje z toho, že navzdory celkovým výsledkům v Nizozemsku i dvou německých spolkových zemích mají populistické hlasy nadále podstatnou podporu.
"Důkazy o trvající síle populistů jsou ještě silnější jinde v Evropě," píše Olsen. Poukazuje, že dvěma italským pravicově populistickým stranám, protipřistěhovalecké Lize a sociálně konzervativním Bratrům Itálie, poslední průzkumy dohromady přisuzují průměrně 41 % hlasů. Spolu s tím, jak se kdysi dominantní italská politická pravicová strana, Forza Italia expremiéra Silvia Berlusconiho, propadla na 7 %, okupují dnes část politického spektra napravo od středu téměř výhradně populisté, dodává komentátor.
Ve Finsku populistická Strana Finů dohnala v průzkumech vládnoucí sociální demokracii a vykazuje podporu 21 %, ve Španělsku se ultranacionalistická strana Vox během pěti let vyhoupla v průzkumech z méně než 0,25 % na průměrných 18 %, upozorňuje konzultant. Zmiňuje i belgickou protipřistěhovaleckou stranu Vlámské zájmy, která podporuje vlámskou nezávislost a vévodí volebním průzkumům v zemi.
Dobře si v průzkumech vedou i nacionalistické strany ve Švédsku, Portugalsku a Rakousku, konstatuje Olsen. Dodává, že bez ohledu na to, zda jsou uvedené strany na vzestupu, či si pouze drží vysokou podporu, sotva lze mluvit o ústupu pravicově orientovaného populismu.
Populistická témata ovlivňují veřejnou politiku i v zemích, kde dominují politické strany hlavního proudu, upozorňuje autor komentáře. Připomíná, že vládnoucí Lidová strana v Rakousku v roce 2017 v průzkumech zaostávala, než do svého čela dosadila třicetiletého Sebastiana Kurze, který se proslavil protipřistěhovaleckými prohlášeními, načež se strana téměř přes noc vyhoupla do čela, přebrala hlasy ostře populistickým Svobodným, v roce 2019 vyhrála volby a nyní pohodlně vévodí průzkumům.
"Dánští sociální demokraté vytáhli stejný trik v roce 2019, kdy podpořili imigrační opatření Dánské lidové strany ve snaze získat podporu pracující třídy," pokračuje Olsen. Konstatuje, že taktika zafungovala a populisté mezi lety 2015 a 2019 oslabili z 21 na pouhých 9 %, navíc sociální demokraté pokračují v protiimigrační politice i ve vládě, když nedávno navrhli zavést limity na podíl "nezápadních" přistěhovalců v lokalitách na 30 %, které má podle konzervativního komentátora Petera Franklina bojovat s "apartheidem naruby".
Johnsonova učebnice
Za nejznámějšího politika hlavního proudu, který se uchyluje k populismu, označuje konzultant britského premiéra Borise Johnsona. Připomíná, že rázná podpora brexitu a kontrole přistěhovalectví mu vynesla přesvědčivé vítězství ve volbách před dvěma lety. "(Johnson) podobně jako Trump získal velký počet hlasů v dříve jasně labouristických dělnických obvodech, které angličtí experti označují a 'rudou zeď'," uvádí Olsen. Vysvětluje, že Konzervativní strana, která tradičně oslovovala vyšší vrstvy, má nyní podporu anglických a waleských pracujících, což je zvrat křivky, která charakterizovala britskou politiku více než století.
Vše uvedené považuje autor komentáře za důkazy, že populistické hodnoty nadále oslovují téměř všude velkou část populace, jelikož původní obyvatelé bez vysokoškolského vzdělání a kvalifikace chtějí nacionalistická opatření omezující migraci, stejně jako zajistit, že ekonomický růst pocítí všechny sociální skupiny a regiony. Sociálně konzervativní a nábožensky orientovaní voliči se navíc domnívají, že jejich hodnoty, které kdysi na Západě dominovaly, lze takto uchránit před šířícím se liberalismem, poukazuje Olsen. Dodává, že daná demografická skupina v žádné z velkých zemí netvoří většinu, ale je dost vytrvalá a velká, než aby byla snadno upozaděna.
Komentář v originálním znění si můžete přečíst zde.To je také poučení pro obě velké strany ve Spojených státech, deklaruje konzultant: pro republikány zní, že jakákoliv úspěšná velká strana musí zmíněná témata artikulovat, podobně jako činí Kurz a Johnson, zatímco demokraté si musejí uvědomit, že takové názory nelze zcela ignorovat, aniž by strana byla vnímána jako od lidu odtržená elita. Američtí demokraté nemusí jít tak daleko jako dánská sociálně demokratická premiérka Mette Frederiksenová, ale například uvolnění protiimigračních opatření, které vytváří krizi na jižních hranicích USA, je zajisté oslabí, míní Olsen.
"Navzdory pandemii žijeme nadále v populistické éře," tvrdí autor komentáře. Soudí, že přežijí ti politici, kteří si to uvědomí, zatímco ostatním se dařit nebude.
Související
KOMENTÁŘ: Vpád do Kongresu demonstroval hrozbu populismu a konspiračních teorií
KOMENTÁŘ: Soumrak po sto letech. Jsme skutečně připraveni na konec komunistů v parlamentu?
populismus , Boris Johnson , Sebastian Kurz , Mette Frederiksenová , imigrace
Aktuálně se děje
před 7 minutami
Nemáte děti? Na důchody zaplatíte víc, navrhují lidovci. Piráti jsou proti
před 38 minutami
Střelec, který loni zabíjel u FF UK v Praze, nebyl duševně nemocný
před 58 minutami
Rusko chce rozprášit Navalného tým. Advokátům, kteří neuprchli ze země, prodloužilo vazbu
před 1 hodinou
16letý chlapec slíbil věrnost Islámskému státu. Chtěl útočit během olympiády ve Francii
před 2 hodinami
Převáží zbraně mezi Ruskem a KLDR. Loď, na kterou USA uvalily sankce, kotví v čínském přístavu
před 2 hodinami
Letní počasí bude pořádně žhavé. Mohou padat teplotní rekordy, naznačují modely
před 2 hodinami
Macron vyzval k většímu zbrojení. Nemůžeme spoléhat na USA, Evropa je smrtelná, musí posílit obranu, prohlásil
před 3 hodinami
Španělsko se řítí do politické nejistoty. Pedro Sánchez zvažuje kvůli manželce rezignaci
před 4 hodinami
Změny počasí tvrdě dopadají na celou planetu. Jeden region ale trpí víc než jiné
před 4 hodinami
Inspekce obvinila policisty, kteří před pražským barem napadli několik lidí
před 5 hodinami
Ramzan Kadyrov je údajně nevyléčitelně nemocný. Jeho stav je prý beznadějný
před 5 hodinami
Na poslední rozloučení s Josefem Lauferem dorazili Soukup či Troška
před 5 hodinami
75 let od založení, 25 let od vstupu. V Česku proběhne největší akce NATO od summitu v roce 2002
před 5 hodinami
Mrazivé počasí na ústupu. Pod nulou bude v noci ještě dvakrát
před 6 hodinami
Mrtvá těla se svázanýma rukama? Bují podezření na válečné zločiny Izraele v Pásmu Gazy
před 6 hodinami
Totální invaze, která uškodí i Izraeli? Svět se obává operace v Rafahu
před 7 hodinami
Donald Trump ve vězení. Co by se stalo, kdyby ho soud odsoudil?
před 7 hodinami
Princezna Kate se věnuje rodině. Vyfotila nový snímek nejmladšího Louise
před 8 hodinami
Putin něco chystá, naznačil Pistorius. Má víc zbraní a munice, než kolik využije na Ukrajině
před 8 hodinami
Jaderné zbraně se přesunou na orbitu? Rusko vetovalo rezoluci o zastavení zbrojení ve vesmíru
Rusko ve středu vetovalo návrh rezoluce OSN předložené Spojenými státy a Japonskem, která vyzývá všechny státy světa, aby zabránily závodům v jaderném zbrojení ve vesmíru.
Zdroj: Libor Novák