Potomci obětí sovětského teroru žalují ruský parlament

Potomci obětí teroru sovětského diktátora Josifa Stalina podali u ruského nejvyššího soudu kolektivní žalobu na Státní dumu, dolní komoru ruského parlamentu, protože se ani téměř 70 let po diktátorově smrti nemohou vrátit domů. Úřady jim totiž odmítají poskytnout bydlení v Moskvě a v dalších městech, odkud byli jejich rodiče vysídleni, uvedla dnes ruská redakce BBC.

Připomněla, že tři z dětí "gulagu", jak se říkalo stalinským koncentračním táborům, se již dříve kvůli tomu obrátily na ústavní soud a předloni uspěly. Nález ústavních soudců však dosud zůstává jen na papíře.

Žalobci - 16 žen a sedm mužů ve vysokém věku - se domáhají splnění zákona z roku 1991 o rehabilitaci obětí politických represí a nálezu ústavního soudu, které jim zaručují právo na návrat domů.

"Je to první kolektivní žaloba kvůli nesplnění rozhodnutí ústavního soudu v dějinách Ruska," napsala BBC na svém ruskojazyčném webu.

Podle zmiňovaného zákona jsou úřady povinny odškodnit někdejší vyhnance a vězně gulagu, jakož i děti, které se jim ve vyhnanství či v koncentračních táborech narodily. Většina obětí mezitím zemřela, a tak se zákon po 30 letech týká jen "dětí gulagu", které mají právo vrátit se do místa, kde dříve žili jejich rodiče, a dostat od státu sociální bydlení místo bytů, o které přišly vinou represí.

"Ale uskutečnit toto právo je téměř nemožné," poznamenala BBC s tím, že to platí především o Moskvě. A tak potomci obětí represí "v podstatě zůstávají ve vyhnanství již více než 70 let".

Ústavní soud předloni žádal zákonodárce, aby okamžitě napravili situaci. Úřady uvedly, že nález se týká maximálně 1500 seniorů, kteří se nemohou vrátit domů, přestože na to mají právo. Každoročně se tento počet zmenšuje. Někteří se soudí s moskevskými úřady i jinými regiony již dlouho, ale rozhodnutí ústavního soudu se neplní. Kolektivní žaloba k nejvyššímu soudu se tak podle ochránců lidských práv jeví jediným dostupným právním způsobem, jak vymoci od poslanců, aby nález ústavního soudu splnili.

Hlavním žalobcem v případu je Alisa Mejssnerová, jejíž matka spolu s rodiči žila v centru Moskvy. V roce 1941 ale obyvatele německé národnosti z hlavního města vysídlili. Mejssnerová, které je nyní 70 let, se narodila ve vyhnanství a dosud žije v rozpadající se osadě u opuštěného dolu v Kirovské oblasti na severovýchodě evropské části Ruska. Právě Mejssnerová se dvěma svými vrstevníky přivedla spor až k ústavnímu soudu. Ani toto soudní vítězství ale nezměnilo postoj úřadů.

Nyní se k trojici žalobců připojily další dvě desítky potomků obětí represí. Nejstaršímu je 89 let, nejmladšímu 64. Jeden ze žalobců, kterému bylo 74 let, zemřel krátce před podáním žaloby. Všichni žalobci mají postavení rehabilitovaných obětí politických represí a doufají, že se vrátí tam, odkud se jejich rodiče museli vystěhovat. Žaloba dětí gulagu není podle BBC jen historickým dokumentem, ale i svědectvím o někdejším zacházení s "nepřáteli lidu". A důkazem, že zkonfiskované byty často připadly právě pronásledovatelům - například v Moskvě od poloviny srpna do října 1937 bylo 6053 ze 6887 zkonfiskovaných příbytků předáno ministerstvu vnitra.

Zájmy žalobců u soudu hájí advokát Grigorij Vajlan z nevládní organizace Memorial, proslulé odhalováním zločinů komunismu, kterou ruské úřady nedávno označily hanlivou nálepkou "zahraničního agenta".

Kámen úrazu tkví v tom, že právě Státní duma před lety předala oblastním úřadům pravomoc stanovovat podmínky, za kterých se bývalí političtí vězni smějí vrátit domů. V době, kdy většina "dětí gulagu" mohla dosáhnout rehabilitace rodičů, získat postavení obětí represí a shromáždit dokumenty o původním bydlišti, byla možnost vrátit se domů už prakticky zablokována. Nejhorší překážky stanovila Moskva: jenom dostat se do společné fronty všech žadatelů o sociální bydlení vyžaduje od obětí teroru, aby doložily, že v Moskvě žijí nejméně deset let, nemají vlastní bydlení a jsou nemajetné.

Ústavní soud svým předloňským nálezem požadoval, aby se tato regulace vrátila na federální úroveň, ale dosud se tak nestalo. A místní úřady se při odmítání žádostí odvolávají právě na skutečnost, že chybí regulace federálním zákonem. Loni vláda předložila parlamentu příslušnou předlohu, která po kritice nepostoupila do druhého čtení, a od té doby leží ve sněmovně bez povšimnutí. Stejně jako návrh skupiny zákonodárců vyplatit "dětem gulagu" federální odškodnění, aby si z něj mohli pořídit bydlení tam, kam mají právo se vrátit.

Podle žaloby nečinnost Státní dumy porušuje práva žalobců. Ale pokud náprava nepřijde v nejbližší době, tak už nikomu nepomůže, říká advokát žalující strany.

Související

Více souvisejících

Rusko

Aktuálně se děje

včera

Medvěd, ilustrační fotografie.

Fico chce ulehčit odstřel medvědů, kteří se přiblíží k lidem

Slovensko po odstřelu medvěda, který v březnu napadl několik lidí v Liptovském Mikuláši, plánuje další kroky ohledně této problematiky. Ficova vláda na středečním zasedání schválila návrh ústavního zákona, který má řešit zvýšený výskyt medvědů v blízkosti lidských obydlí. 

včera

Bohumil Hrabal. Foto: Hana Haplová

Legendární spisovatel Bohumil Hrabal se narodil před 110 lety

Kdo by neznal krásnou Maryšku a ukřičeného Pepina z Postřižin nebo díla jako Ostře sledované vlaky, Slavnosti sněženek či Obsluhoval jsem anglického krále. Filmovou podobu jim dal režisér Jiří Menzel, autorem knižních předloh je Bohumil Hrabal, od jehož narození uplynulo přesně 110 let. Ten pro psaní povídek a novel čerpal inspiraci ve svém vlastním životě.

včera

včera

včera

včera

FK Dukla Praha

Rada se na lavičce Dukly může objevovat ještě minimálně tři týdny. Osmiměsíční trest je nepravomocný

Hojně diskutovaný rekordní trest za rasismus pro trenéra fotbalové pražské Dukly není definitivní, protože odvolací komise Fotbalové asociace ČR (FAČR) si vyžádala od disciplinární komise písemné odůvodnění toho, proč právě k tomuto trestu přistoupila. Protože se o Radově případu bude jednat až za tři týdny, do té doby se bude moct Petr Rada nadále objevovat na lavičce během druholigových zápasů.

včera

včera

Vladimir Putin

Putin konečně řekl pravdu. Rusko by proti NATO nemělo velkou šanci

Souhlasit se slovy ruského prezidenta Vladimira Putina se dá jen zřídka. Platí to především v posledních letech, kdy jeho vnitřní politika dramaticky prohlubuje autoritářství a stále více spoléhá na represivní nástroje, zatímco politika zahraniční přerostla v otevřenou vojenskou agresi vůči sousednímu státu a ignorování mezinárodních smluv, kterých je Moskva signatářem. Ve světle tradičního chvástání nad silou Ruska a jeho armády pak včerejší Putinův výrok, že Rusko je ve srovnání se Západem víceméně vojenským trpaslíkem, a proto válka s NATO nedává z jeho pohledu smysl, působí jako výjimečný záblesk smyslu pro realitu.

včera

Hokej, ilustrační fotografie.

Hokejisty Karlových Varů budou trénovat zlatí hoši z přelomu tisíciletí Patera a Moravec

Krátce po nedávném vyřazení Karlových Varů z předkola letošního extraligového play-off, v němž nestačily na České Budějovice, se potvrdila jména nových trenérů. Dosavadního kouče Energetiků Václava Eismanna, jenž působil na tamní lavičce od února, nahradí olympijský vítěz z Nagana Pavel Patera. Jeho asistentem pak bude další olympijský vítěz z roku 1998 a taktéž mistr světa z roku 2001 David Moravec. Dvouletou smlouvu s karlovarským klubovým vedením podepsal kromě nich i nový trenér brankářů Lukáš Mensator.

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

včera

Miloš Zeman chce na Slovensko, ale zůstává v Motole. Zdravotní stav se zlepšuje

Dva týdny už je exprezident Miloš Zeman hospitalizovaný v pražské Fakultní nemocnici Motol. Podle lékařů se jeho zdravotní stav nadále zlepšuje, na odhad termínu propuštění je však brzy. Zeman přitom údajně koketuje s myšlenkou, že by se vydal na Slovensko a před druhým kolem tamní prezidentské volby podpořil Petera Pellegriniho. 

Zdroj: Jan Hrabě

Další zprávy